Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Oživení tuzemského trhu s firmami, které přinesl loňský rok, dlouho nevydrželo. Letos se opět transakční aktivita zasekla. „Pro rok 2025 jsme očekávali oživení trhu fúzí a akvizic, nicméně přetrvávající nejistota způsobená globální geopolitickou situací tomu zatím nepřeje,“ komentuje současný trh partner poradenské společnosti TPA Valuation & Advisory Jiří Hlaváč.
Pokles transakcí s firmami je přitom dramatický. „Za leden až srpen bylo podle Mergermarket oznámeno padesát transakcí, což je pokles o téměř padesát procent. V sousedním Polsku dokonce poklesla aktivita M&A (zkratka pro fúze a akvizice z anglického Mergers and Acquisitions, pozn. red.) o skoro šedesát procent za stejné období,“ upozorňuje Petr Dědeček, expert na fúze a akvizice poradenské společnosti Deloitte.
Za první pololetí uvádí pokles transakcí s cílovou společností v Česku o zhruba polovinu i expert na fúze a akvizice KPMG Adam Páleníček. Pokles obchodů o desítky procent uvádí i další poradenské firmy.
Klesala však i aktivita českých investorů v zahraničí. „Celkový počet transakcí se meziročně snížil z 88 na 66, což představuje pokles o 25 procent,“ vypočítává generální ředitel Patria Corporate Finance Marek Rehberger s tím, že došlo k ochlazení M&A trhu v České republice. První pohled zamlžují velké transakce, které se objevují v médiích, například ty miliardáře a majitele holdingu Czechoslovak Group Michala Strnada, v celkovém počtu ale nastává rapidní pokles.
Horší než za koronaviru i finanční krize 2008
Za poklesem investiční aktivity stojí řada faktorů. „Trhy byly výrazně rozkolísané v důsledku nepředvídatelných kroků administrativy prezidenta Donalda Trumpa, což podnikatelům komplikovalo plánování a negativně ovlivňovalo rozhodování o expanzi či prodeji,“ uvádí Páleníček.
Americký prezident Trump „vynervoval“ finanční trhy 2. dubna, když oznámil uvalení cel na téměř dvě stovky zemí a obchodních bloků, což poslalo dolů burzy na celém světě. Kromě obchodníků na burze to ale nepotěšilo ani majitele firem a investory.
Trh s firmami se totiž doslova zhroutil. Počet podepsaných transakcí na celém světě, což je ukazatel globálního ekonomického zdraví, klesl v dubnu na nejnižší úroveň za dvacet let a byl nejnižší od února 2005. Realizovalo se dokonce méně prodejů firem než během finanční krize 2008 a nástupu koronavirové pandemie. Podle dat společnosti Dealogic se uskutečnilo celkem 2330 obchodů s firmami.
Trumpova cla ale nejsou jediným důvodem, který znepokojuje investory. „Region střední a východní Evropy je stále podle vlivem probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině, což se projevuje již delší dobu zejména ve snížené aktivitě zahraničních investorů,“ popisuje Hlaváč.
Na trhu je podle Dědečka také „relativně malá nabídka firem na prodej. Financování obchodů je pak stále drahé.
Existující rizika a nejistoty se pak promítají do apetitu investorů a jejich chuti riskovat. „Obecně sledujeme vyšší opatrnost investorů. Jednání o zahraničních transakcích jsou často delší a náročnější než před pandemií koronaviru,“ srovnává Monika Marečková, řídící partnerka poradenské společnosti RSM.
Vybrané transakce, které se uskutečnily do konce srpna
Posílení v Srbsku: 20,7 miliardy korun (825 milionů eur, bez očištění o hotovost a závazky)
Telekomunikační e& PPF Telecom Group v únoru koupila od společnosti United Group srbskou telekomunikační firmu SBB, která poskytuje v Srbsku kabelovou televizi a širokopásmový internet. Má přes 700 tisíc aktivních zákazníků. Za společnost zaplatila e& PPF Telecom Group částku 825 milionů eur (bez zahrnutí hotovosti a dluhů společnosti). V e& PPF Telecom Group má podíl ve výši padesát procent bez jedné akcie největší tuzemská investiční skupina PPF.
K tomu se ještě často přidávají rozdílná cenová očekávání majitelů firem a investorů. „Setkáváme se i s případy, kdy prvotní očekávání prodávajících jsou výrazně výše nad tím, jak bude hodnotu jejich firmy vnímat trh,“ popisuje Hlaváč. Podobně se vyjadřuje i zdroj ze středoevropského trhu fúzí a akvizic, který si nepřál být jmenován: „Jsem už alergický, když přijde majitel firmy, že jeho společnost je super a chce prémiovou cenu.“
Přemrštěná očekávání totiž často vedou ke krachu celého prodeje. „Obvykle se nůžky nejvíce rozevírají u segmentu menších transakcí a start-upů, kde mají prodávající velmi často zcela nerealistická očekávání,“ doplňuje Marečková.
Právě odlišná cenová očekávání vedou nejen ke krachům prodeje, ale i k protahování transakcí oproti minulosti. „Prodej firem se protahuje a průměrná doba na dojednání transakce je 10 až 12 měsíců. Důvodem je často nepřipravenost firem na prodej, nedokonalé účetnictví a přehnaná cenová očekávání prodávajících,“ doplňuje Rehberger.
Stejně se vyjadřuje Páleníček: „V posledních letech se procesy prodlužují a zatímco před covidem byla průměrná doba něco okolo osmi měsíců, tak nyní je to spíše dvanáct.“
Optimistický výhled
Podle výše uvedeného zdroje se prodeje před pár lety uzavíraly za 7 až 8 měsíců, zatímco nyní trvají devět až dvanáct měsíců. Naopak Dědeček a Hlaváč nevidí výrazné rozdíly.
Zatímco vývoj trhu v první polovině roku je zklamáním, tak od příštích měsíců si experti slibují oživení. V současnosti je totiž celá řada transakcí rozpracovaných, když se provádí hloubková prověrka firem, takzvané due diligence, nebo jsou v situaci pokročilého vyjednávání. „Due diligence týmy se v létě prakticky nezastavily, takže bych předpokládal oživení transakcí ve 3. čtvrtletí 2025,“ popisuje Dědeček. Neočekává však, že by se letos podařilo překonat výsledky loňského roku.
Podle Páleníčka se navíc většina rozpracovaných transakcí nestihne dokončit ještě letos. „Je proto pravděpodobné, že celkový výsledek za rok 2025 bude slabší než loni,“ dodává Páleníček s tím, že na výraznější oživení trh s firmami bude muset počkat do příštího roku.
