Uhelný kraj řeší, jak topit bez uhlí. Těžaři lákají obce do společné firmy

Těžaři uhlí na Karlovarsku a Sokolovsku přišli s novou představou, jak udržet vytápění regionu bez uhlí. Starosty v kraji lákají do společného podniku, který by centrální vytápění spravoval.

Podle Sokolovské uhelné by se tím zvedla šance na čerpání dotací, které jsou v EU na podporu ekologického centrálního vytápění k dispozici. Zaplatit potřebné investice jen z komerčního provozu nebo z obecních rozpočtů podle firmy nepůjde, proto navrhuje spojit síly.

„Zajistil by se tak bezproblémový provoz centrálního zásobování teplem na desetiletí dopředu,“ věří Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné.

Firma má vedle posledního dožívajícího uhelného lomu v kraji dvě velké elektrárny, které už od socialismu fungují současně jako dva velké regionální zdroje tepla. Sídliště v Karlových Varech, Sokolově a dalších městech běží na centrálním vytápění od nepaměti, celkem je na něm nyní závislá třetina domácností v kraji.

Sokolovská uhelná funguje od privatizace v 90. letech jako soukromý podnik spravující jak těžbu, tak výrobu elektřiny a tepla. Vedle Severočeských dolů ze skupiny ČEZ a mostecké skupiny Sev.en je třetím největším producentem hnědého uhlí, po boomu v době energetické krize se ale v posledním roce situace otočila a těžba směřuje do rychlého útlumu.

V březnu společnost odstavila své poslední funkční velkorypadlo, propustila 90 lidí z posádky a po 60 letech začala s definitivním odpočítáváním konce těžby. Bez rypadla už ji nemůže dál protahovat, takže se jen vyhloubí zbylé rezervy a v roce 2030 těžba v posledním dole skončí.

Vzhledem k velkým plochám spravovaného majetku patří Sokolovská uhelná spolu se sesterskou skupinou SUAS dál k nejbohatším firmám v zemi. Sokolovská uhelná figuruje i v žebříčku Seznam Zpráv Česká elita mezi nejhodnotnějšími tuzemskými firmami. S výrobou elektřiny a tepla chce pokračovat i bez uhlí, do investic se ale nechce pouštět za své a na vlastní riziko, dokud nebude mít jasné vyhlídky ohledně odběru tepla.

Na něm sice nyní závisí velká část regionu, firma ale varuje, že bez dotací by modernizace výrobní základny vyšla příliš draho. Zákazníci by se mohli začít odpojovat a hledat menší lokální zdroje a obcím by se rozpadly jejich rozvodné teplárenské soustavy, které sice fungují úsporně, ale jen ve velkém při dostatečném množství odběratelů.

Vedení Sokolovské uhelné představilo svou vizi v úterý starostům měst z Karlovarska, do konce roku chce zveřejnit obdobný plán pro Sokolovsko. Princip má být v obou případech podobný – vytvořit společný podnik, který by zásobování teplem spravoval na základě dlouhodobých kontraktů tak, aby jedna strana měla zajištěný odběr a druhá klid se zásobováním.

„Před čtyřmi nebo pěti lety jsme se bavili o tom, že přejdeme na plyn a bude to, ale to se už změnilo. Nyní musíme řešit nejen jiné zdroje, ale i legislativní problémy. A musíme vše vyřešit rychle,“ uvedl po jednání starosta Chodova Patrik Pizinger z hnutí Místní.

Společný podnik a společná správa majetku je podle něj „zajímavě vyřčená nabídka“, která by mohla fungovat podobně, jako když města a privátní firmy společně spravují vodárenskou soustavu a čerpají na její údržbu a modernizaci unijní dotace.

Karlovarsko odebírá centrální teplo z komplexu Vřesová. Přechod od uhlí na nové zdroje by v této lokalitě měl obnášet investice za zhruba miliardu korun. Principiálně jde o výdaje, které jsou podporované z unijních fondů, plněných z výnosů emisních povolenek, stejně jako investice do infrastruktury potřebné k centrálnímu rozvádění tepla.

„Za předpokladu, že jednotlivé fáze půjdou bez nějakých překážek, tak plánujeme během roku 2026 dostavbu plynového zdroje pro výrobu tepla, výstavba biomasového kotle by měla být realizována nejpozději do roku 2029,“ uvedl po jednání se starosty Tomek.

Vedle podpory pro budoucí zdroje Sokolovská uhelná už v létě avizovala, že by si ráda řekla o veřejné peníze i na překlenutí doby, kdy uhlí ještě poběží, ale kvůli poplatkům za emisní povolenky už se nevyplácí vyrábět z něj elektřinu tak často jako dřív. Kvůli tomu se firmě rozpadá její zaběhlý obchodní model, kdy ve svých dvou velkých elektrárnách spalovala uhlí současně na elektřinu a plyn a dokázala se dobře uživit na obou trzích.

Nyní chce pro topnou sezonu 2026/2027 podporu v rámci nově uzákoněných paragrafů, které prošly letos Parlamentem, pro případ, že uhelné provozy už jejich vlastníci nebudou chtít z ekonomických důvodů provozovat. „Bavíme se řádově o několika stovkách milionů korun,“ uvedl k tomu Tomek v létě.