Hlavní obsah

V Evropě se ochladilo. Cena plynu kvůli tomu zase vyskočila nahoru

Foto: Profimedia.cz

Výstavba kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 skončila v září. Ilustrační foto.

Reklama

25. 11. 14:08

Evropa stále řeší drahý plyn. Čas, který poskytl relativně teplý podzim, skončil a ceny strategické suroviny se zase blíží ke 100 eurům – a zůstanou vyšší do konce zimy.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V tomto týdnu přijde do Česka zima a plynoměry se začnou otáčet mnohem rychleji než doposud. A také za mnohem víc peněz. Na to, že by přišel dárek v podobě nižších cen, to zatím rozhodně nevypadá – spíš naopak.

„Cena zemního plynu na měsíc dopředu se nyní většinou pohybuje okolo vysokých 90 eur za megawatthodinu, sledujeme trend růstu. Podobný trend vidíme u ceny na následující kvartál či rok,“ říká Michal Kocůrek, analytik EGÚ Brno.

Situace by se však měla s koncem zimy zlepšit a pokles cen by měl podle očekávání trhu trvat až do roku 2024.

Evropské poptávce po plynu mohou částečně ulevit dodávky z Ruska, konkrétně prostřednictvím německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Ten se však stále potýká s problémy. I přestože je potrubí v podstatě připravené spustit provoz, německý regulační úřad minulý týden oznámil, že pozastavuje proces schvalování projektu – obchodní struktura totiž neodpovídá požadavkům německého práva.

Rozhodnutí regulátora v Německu samozřejmě okamžitě zvrátilo mírný trend poklesu ceny. Jde ale o krátkodobý vliv.
Michal Macenauer, ředitel strategie v EGÚ Brno

„Fyzicky je možné spustit Nord Stream 2 hned. První potrubí ze dvou postavených je již natlakované, u druhého by to byla otázka zhruba týdne. Brání tomu ale složitá schvalovací administrativa, kterou zjevně německý regulátor nebude urychlovat. A to ani vzhledem k mimořádně napjaté situaci na trhu s plynem,“ říká Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Podle agentury Bloomberg bylo rozhodnutí německého úřadu impulzem k růstu cen plynu. To potvrzuje i Michal Macenauer, ředitel strategie v EGÚ Brno. „Rozhodnutí regulátora v Německu samozřejmě okamžitě zvrátilo mírný trend poklesu ceny. Jde ale o krátkodobý vliv.“

Američané znovu uvalují sankce

Otázkou však zůstává, co bude s projektem dál. USA se staví dlouhodobě proti a uvalují další a další sankce. V pondělí oznámily, že se na sankční seznam dostaly společnost Transadria a její loď Marlin.

Americká administrativa je v tomto ohledu jednotná, bývalý americký prezident Donald Trump projekt dlouhodobě kritizoval a se sankcemi také nešetřil. Joe Biden je sice obalil do hezčích slov, ale podstata zůstala stejná – i když před pár měsíci zrušil sankce vůči developerovi projektu.

Pro nízkou cenu zemního plynu je spuštění projektu samozřejmě žádoucí.
Michal Kocůrek, analytik EGÚ Brno

„I když se nadále stavíme proti plynovodu Nord Stream 2, a to i prostřednictvím sankcí, pokračujeme ve spolupráci s Německem a dalšími spojenci na snížení rizik, která plynovod představuje pro Ukrajinu a země EU a NATO v první linii, a na potlačení škodlivých ruských aktivit, včetně těch v energetice,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Sankce s cenou příliš nezahýbají

Podle expertů se ale růstu cen kvůli sankcím lidé obávat nemusejí. „Domníváme se, že se to projeví spíše mírně a krátkodobě. Na cenu zemního plynu má výraznější vliv globální vývoj ceny a poptávky nebo třeba počasí,“ říká Macenauer z EGÚ Brno.

Podle jeho kolegy Kocůrka Nord Stream 2 nakonec povolení dostane. Jenže nastupující středolevá vláda v Berlíně s účastí Zelených je vůči projektu skeptičtější než končící velká koalice CDU/CSU se sociálními demokraty. Například dosluhující kancléřka Angela Merkelová do projektu vložila nemalý politický kapitál a některé velké evropské firmy zaplatily část z ceny 11miliardového spojení.

I tak však může dojít k překvapení, a pokud by se politici v Berlíně k takové otočce odhodlali, evropský trh s plynem by si s ní také poradil.

„Z krátkodobého pohledu, řekněme pro následujících 12 měsíců, mají průtahy s povolováním NS2 na cenu plynu dopad, působí na navyšování nebo nesnižování ceny,“ říká Kocůrek. „Pro nízkou cenu zemního plynu je spuštění projektu samozřejmě žádoucí, s odstupem by se ale mohla Evropa více orientovat i na LNG. Podstatné je, že světové zásoby plynu jsou dostatečné i pro výrazný rozvoj spotřeby,“ vysvětluje Kocůrek.

„Pro investory Nord Stream 2, což jsou vedle Gazpromu i velké západoevropské energetické firmy, je pochopitelně velmi důležité maximalizovat využití této velké investice. Je tedy i v jejich zájmu navýšit dodávky plynu pro Evropu, trhu s plynem by to jistě pomohlo. Na druhé straně ale stojí zájmy Ukrajiny a Polska, pro které projekt znamená snížení jejich významu jako tranzitních zemí,“ dodává Gavor.

Odpůrci Nord Streamu 2, v čele s USA a některými evropskými státy, mají především problém s posilováním vlivu Ruska v Evropě, roli hraje i ztráta tranzitních poplatků.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované