Článek
Náklady na nákup zeleniny a ovoce prudce stoupají a příjmy domácností s nimi jen těžko drží krok. Naopak ceny pšenice a obilí v posledních měsících klesly, což zmírnilo obavy ohledně přístupu k základním potravinám.
Kombinace několika faktorů nyní otřásá trhem s cibulí.
Její ceny prudce rostou, což zvyšuje inflaci a nutí země přijmout opatření k zajištění zásob. Maroko a Turecko zastavily podle agentury Bloomberg část vývozu, stejně jako Kazachstán. Naopak Filipíny nařídily vyšetřování kartelů.
Omezení se kromě cibule týkají také mrkve, rajčat, brambor a jablek. OSN a Světová banka tento měsíc varovaly, že je omezena jejich dostupnost po celém světě.
Kvůli slabé úrodě v jižním Španělsku a severní Africe se vyprázdnily regály i v britských supermarketech. Řetězce Tesco, Aldi, Morrisons či Asda proto u některých druhů ovoce a zeleniny zavedly přídělový systém.
Situace s cibulí je nyní problematičtější. Jsme částečně závislí na dovozu a dovedeme pokrýt zhruba polovinu naší spotřeby a zbytek musíme dovést. Nyní byla horší sklizeň ve vícero zemích Evropy, tak teď je cibule velice žádaným zbožím.
„Ve Velké Británii došlo k výpadku plodové zeleniny i proto, že spousta skleníků musela zavřít, protože nebyli schopní vytápět a pěstovat přes zimu druhy, na které jsou spotřebitelé zvyklí. Jejich cena by byla tak extrémní, že by je zákazníci stejně nekupovali,“ vysvětluje předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
V Česku zatím situace se zásobováním ovocem a zeleninou není tak tristní jako v Británii. „Situace s cibulí je nyní problematičtější. Jsme částečně závislí na dovozu a dovedeme pokrýt zhruba polovinu naší spotřeby a zbytek musíme dovést. Nyní byla horší sklizeň ve vícero zemích Evropy, tak teď je cibule velice žádaným zbožím,“ uvedla vedoucí kanceláře Zelinářské unie České republiky Alice Kouřilová.
V dnešní době se však podle Ludvíka nedá vyloučit ani to, že se problémy na trhu se zeleninou v Africe odrazí i v Česku. Prázdné regály s cibulí v tuzemských obchodech ale zatím nehrozí. „Věřím, že k tomu nedojde. Ale možná se budeme divit, jak vysoké ceny budou jaře, než začne nová produkce u nás a v Evropě,“ upozorňuje Ludvík.
Evropský trh je totiž v zimě závislý i na zemích severní Afriky, z nichž se dováží jahody, rajčata, rané brambory, ale i cibule. „Nejsou to země, odkud se dováží většina, ale jsou potřeba v období, kdy je tady zelenina jen skladována,“ říká Ludvík.
Podle něj by si lidé měli zvyknout na to, že v určitých obdobích není na pultech zboží, na které jsou zvyklí. „Například nemusí být jahody nebo rajčata, k tomu dojít může. Problém by byl, kdyby nebyla cibule, což je základní komodita,“ říká Ludvík s tím, že by to bylo důsledkem české agrární politiky, protože zrovna cibuli můžeme pěstovat.
Cibule je základem kuchyní po celém světě a zároveň nejkonzumovanější zeleninou hned po rajčatech (technicky vzato ovoci). Ročně se jí vyprodukuje asi 106 milionů tun – zhruba stejně jako mrkve, tuřínu, chilli papriček, paprik a česneku dohromady.
Skokový nárůst cen je podle Bloombergu důsledkem katastrofálních záplav v Pákistánu, mrazů, které poškodily úrodu ve střední Asii, a také ruské války na Ukrajině. V severní Africe mezitím zemědělci bojovali s velkým suchem a nárůstem nákladů na osivo a hnojiva.
Prudký nárůst cen na trhu se zeleninou ohrožuje výživu a nutí vlády od Maroka až po Filipíny, aby chránily své zásoby, což výrazně dopadá na tamní obyvatelstvo, upozornila agentura Bloomberg.
Například Lalaine Basaová kupovala kilo cibule na přípravu jarních závitků ve svém cateringovém podniku severně od filipínské Manily. Kvůli rostoucím cenám potravin na Filipínách nyní změnila svůj recept a používá poloviční množství.
Teď skláním hlavu, když vidím, jak mě lidé, kteří u mého stánku nakupují už 10, 15, 23 let, lámaným hlasem žádají o jedno rajče, jednu cibuli, jednu bramboru. Lidé jsou na pokraji svých sil.
Špatné počasí zasáhlo zejména marocké pěstitele. V hlavním městě Rabatu už paní Fatima nekupuje cibuli a rajčata, protože jsou příliš drahá. Místo toho si na přípravu severoafrického pokrmu tažín pořizuje artyčoky. „Trh je v plamenech,“ říká matka tří dětí.
Zkušenosti těchto dvou žen, které od sebe dělí více než 12 000 km, ukazují, jak globální krize v zásobování potravinami nabírá znepokojivý obrat.
Paní Fatima uvedla, že ceny zeleniny zůstávají „nehorázně vysoké“ i po zákazu prodeje cibule a rajčat do západní Afriky, který marocká vláda zavedla tento měsíc.
„Jíme více čočky, bílých fazolí a fazolí fava a brzy se spokojíme s rýží,“ popisuje Fatima. Jednapadesátiletá státní zaměstnankyně v důchodu s pytlíkem artyčoků v ruce říká, že jí výdělek už do konce měsíce nevydrží. Tato finanční tíseň se ještě více projeví během ramadánu, kdy muslimové tradičně přerušují denní půst velkým jídlem.
Prodavač zeleniny Brahim pracuje na filipínském tržišti Ocean již více než 30 let. „Teď skláním hlavu, když vidím, jak mě lidé, kteří u mého stánku nakupují už 10, 15, 23 let, lámaným hlasem žádají o jedno rajče, jednu cibuli, jednu bramboru. Lidé jsou na pokraji svých sil,“ uvádí.
Špatnou dostupnost cibule na Filipínách v posledních měsících umocnil nedostatek všeho možného od soli po cukr. Ceny se dostaly tak absurdně vysoko, že krátkou dobu stála dokonce víc než maso. Některé letušky byly přistiženy, že pašují levnější cibuli z Blízkého východu.
V Kazachstánu přiměl prudký nárůst cen úřady, aby využily strategické zásoby. Tamní ministr obchodu vyzval lidi, aby v panice nekupovali cibuli po pytlích.
K tomu se přidal zákaz vývozu, který v posledních týdnech zavedly také Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán, které jsou největšími spotřebiteli cibule na obyvatele na světě, a to kvůli národnímu pokrmu qurutob. Ázerbájdžán naopak zavádí „omezení“ prodeje a Bělorusko bude vydávat licence na dodávky.
Zelenina se tak stává nedostupnou. Nejnovější údaje OSN ukazují, že více než tři miliardy lidí si nyní nemohou dovolit zdravou stravu.
Zatímco mnohé vlády jsou ochotny podporovat chovatele hospodářských zvířat nebo dotovat dovoz pšenice a mouky, aby jejich obyvatelé byli spokojeni, podpora pěstitelů zeleniny je omezená. Důsledkem je větší produkce škrobnatých obilovin, cukru a rostlinných olejů, než je výživová potřeba. Podle Tima Bentona z think tanku Chatham House však produkují asi jen třetinu potřebného ovoce a zeleniny.
Národní svaz zemědělců ve Velké Británii očekává, že produkce zeleniny klesne na nejnižší úroveň od počátku záznamů v roce 1985.
„Není udržitelné, aby zemědělci a pěstitelé nadále prodávali pod výrobními náklady,“ uvedla tento týden prezidentka svazu Minette Battersová. Vyzvala vládu, aby v rozpočtu na příští měsíc podpořila zemědělství.
Odborník na potravinovou bezpečnost Benton říká, že pomalu vybuchuje „časovaná bomba v oblasti výživy“ a že potravinová bezpečnost „daleko přesahuje“ pouhý přístup ke kaloriím. „V současné době nepěstujeme dost výživných plodin. Jsou příliš drahé na to, aby dokázaly nasytit celosvětovou populaci zdraví prospěšným způsobem,“ dodává.
