Hlavní obsah

Pomoc pro sportovce i malé pekárny. Vláda pro ně rozšířila strop

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Reklama

Nárok na zastropování cen energií budou mít nově i další subjekty. Například sportovní organizace, veřejní zadavatelé, kulturní organizace a státní, krajské nebo obecní podniky.

Článek

Vláda aktualizovala nařízení, které stanovuje zastropování cen energií. Pro malé a střední podniky nově rozhodla, že nebude stanovena horní hranice roční spotřeby. Na nižší ceny tak dosáhne více podniků.

Nárok na zastropování cen energií budou mít nově například sportovní organizace, veřejní zadavatelé, kulturní organizace a státní, krajské či obecní podniky. Platit pro ně bude osmdesátiprocentní zastropování z jejich nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

„Zrušili jsme horní hranici spotřeby plynu pro malé a střední podniky s tím, že jim zastropujeme 80 procent z jejich nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Díky tomu budou mít podniky s vyšší spotřebou, například sklárny, sportovní organizace a státní podniky, také energie za přijatelnější ceny,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Kdo má nárok?

Obecně má jít podle premiéra Petra Fialy (ODS) o právnické osoby a společnosti, které jsou plně ovládány a vlastněny státem nebo územně samosprávnými celky. Podmínkou ovšem je, aby byly založeny s cílem uspokojování veřejných služeb, a neměly tedy průmyslovou nebo obchodní povahu podnikání. Zpravidla jde o subjekty, které jsou pod kontrolou veřejných institucí a nemají tržní charakter.

Návrh zároveň rozšiřuje nebo zpřesňuje některé další kategorie zákazníků se zastropovanou cenou elektřiny a plynu například v případě sportovních celků. Právě v tomto případě se tedy zastropování cen nemusí týkat všech. Podle Vojtěcha Srnky, tiskového mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) bude hrál roli to, zda se jedná o sportovní organizaci zapsanou v rejstříku sportovních organizací podle zákona o podpoře sportu. Naopak pokud je sportovní organizace vedena jako obchodní korporace, zastropování cen se jí netýká.

I nadále platí, že subjekty připojené na hladinu nízkého napětí elektřiny a ty s ročním odběrem plynu do 630 MWh budou mít nárok na strop cen automaticky. Strop cen se bude vztahovat také na malé a střední podniky (MSP), které jsou připojeny na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Ty budou muset svému dodavateli předložit čestné prohlášení.

Podobně to je u plynu – nárok na zastropované ceny mají MSP s ročním odběrem nad 630 MWh, budou ale také muset odevzdat čestné prohlášení.

Podle Síkely se bude cenový strop vztahovat také na plyn pro teplárny. U neplynových je situace odlišná. Z jednání s jednotlivými teplárnami vyplynulo, že případné zdražení nebude skokové a bude se pohybovat v rozmezí 20 až 30 procent. „Vláda zároveň pracuje na zajištění notifikace pomoci pro tento sektor u Evropské komise, a když se to podaří, bude zdražení ještě menší. Se zástupci tepláren jednáme průběžně,“ uvedl před časem ministr Síkela.

Zastropování cen bude platit po celý rok 2023 s tím, že nařízení umožní toto období případně prodloužit.

Cena za dodávku elektřiny se stanoví ve výši pět korun za kWh bez DPH, tedy 6,05 koruny za kWh s DPH. Stálý měsíční plat za dodávku elektřiny, tedy poplatek za odběrné místo bez ohledu na spotřebu, bude 130 korun za měsíc. U plynu bude cenový strop zaveden ve výši 2,50 korun za KWh, tedy 3,025 koruny za kWh s DPH. Stálý měsíční plat za dodávku plynu bude stejný jako u elektřiny.

Po vyhlášení cenového stropu v nařízení vlády budou muset dodavatelé upravit výši záloh a zákazníci dostanou nový rozpis záloh – stejně jako v případě domácností. Síkela už dříve uvedl, že dopady tohoto opatření na rozpočet by měly být do 130 miliard korun. Bude podle něj ale záležet na řadě faktorů, mimo jiné na ceně energií na trhu nebo právě možném zastropování spotřeby pro malé a střední firmy.

Reklama

Doporučované