Článek
Současná vláda je podle vyjádření jejího nejvyššího představitele přesvědčená, že změna či odstranění systémů emisních povolenek ETS vyřeší problémy evropské konkurenceschopnosti.
„Naše aktivita z hlediska boje za větší konkurenceschopnost Evropské unie pokračuje. Poslali jsme už třetí dopis všem lídrům, předsedkyni Evropské komise, předsedovi Evropské rady. Je to stále o emisních povolenkách ETS1,“ otevřel svůj projev na tiskové konferenci Andrej Babiš v pondělí po jednání vlády.
„Změňte systém emisních povolenek. Jednotný trh, AI, to je na dlouho,“ shrnul své ekonomické vize pro celou Evropu už před cestou na únorovou Radu. A pak i na tu březnovou.
S trochou nadsázky lze tvrdit, že ministerský předseda před návštěvami Bruselu o ničem jiném nemluví. Ostatní priority kontinentu úspěšně ignoruje či odsouvá do pozadí. Jenže uvnitř sedmadvacetihlavého kolosu jménem Evropská unie nejsme sami.
Šéfové největších ekonomik EU spolu s nejvyššími představiteli evropských institucí i uznávanými autoritami Evropy v oboru ekonomie, jako jsou exguvernéři Evropské centrální banky Mario Draghi a Enrico Letta, hrají jinou písničku. Ta se jmenuje Jednotný trh. Právě ten by podle nich měl posílit konkurenceschopnost EU, díky němu by Unie měla zůstat rovnocenným ekonomickým hráčem na globálním hřišti. O jednotném trhu se léta jen mluvilo. Teď to vypadá, že by se mohlo začít něco dít.
Ursula von der Leyenová od začátku roku 2026 opakovaně zdůrazňuje, že neuvidí-li od všech členských zemí konkrétní kroky k prohloubení jednotného trhu, bude v tomto směru postupovat jen s některými. Ostatní zůstanou stranou, dokud se nepřidají. K předsedkyni Komise se přidala skupina E6, tedy šest nejsilnějších ekonomik Evropy, kam patří Německo, Francie, Nizozemsko, Itálie, Polsko a Španělsko.
Na únorové setkání špiček EU v belgickém Alden-Biesenu pozvala Leyenová i Draghiho s Lettou. Tlak je značný a velcí hráči mají jasno, co je priorita. Není proto divu, že v závěrech poslední Evropské rady je plánované revizi systému ETS1 věnovaný pouze jeden odstavec. Hlavní ekonomická kapitola závěrů jich obsahuje přes dvacet a jmenuje se právě „Single Market“ neboli „Jednotný trh“.
Na stole také leží konkrétní návrhy řešení: Unie kapitálových trhů, 28. režim či Unie úspor a investic. U všech očekává současná Komise i E6, že je zbytek členských zemí bude začleňovat do svých právních řádů ve stanovených termínech.
Z pohledu reportů Draghiho i Letty, podle nichž Evropská komise v ekonomické proměně Evropy postupuje, je sjednocení trhu pro Evropu existenční záležitost.
Hluchá posedlost
Babišovu posedlost zrušením systému emisních povolenek jako receptu na záchranu evropského průmyslu a konkurenceschopnosti většina zemí EU nesdílí. Tlak na snížení cen energií, jejichž poslední výkyv způsobila válka v Íránu, sice existuje, ale většina protějšků českého premiéra nepovažuje povolenky za prioritu.
Navíc se zdá, že Babiš jezdí do Bruselu řešit už vyřešený problém. Komise na březnové Radě slíbila, že předem naplánovanou revizi skutečně provede a zohlední v ní situaci členských států. To následně český premiér prezentoval jako své vítězství. Docílil však jen toho, že návrh revize nebude v červenci 2026, ale v červnu. O jednotném trhu se Babiš na tiskové konferenci po jednání v Bruselu téměř nezmínil.
Je záhada, proč se předseda vlády tolik upíná právě na povolenky, kvůli nimž rozesílá po Evropě dopisy.
Pravděpodobné však je, že pokud opakuje při jednání za zavřenými dveřmi s evropskými politiky pořád dokola to samé, co před médii, posouvá nás to blíže na druhou kolej vznikající dvourychlostní Evropy. To nedává smysl ani z politického, ani z ekonomického hlediska.
Tržní uvažování
Podle výpočtů Evropské centrální banky odpovídají překážky na vnitřním trhu ekvivalentu cel ve výši 44 % u zboží a až 110 % u služeb. Naopak plné dokončení jednotného trhu by podle studie Evropského parlamentu mohlo přinést 650 miliard až 1,1 bilionu eur ročně, což v maximu představuje zhruba 26,8 bilionu korun. Pro představu: jde asi o jedenáctinásobek celkových výdajů současné české vlády plánovaných na rok 2026.
Kolik by ušetřilo zrušení systému emisních povolenek platného desítky let, nikdo přesně neví. Odhady vlády zní 159 miliard korun za celou dobu existence systému, tedy 21 let.
„Český průmysl, když udělám saldo, co zaplatil a co dostal, tak za ta léta (21 let; pozn. red.) je to 159 miliard minus,“ prohlásil před únorovou Evropskou radou Andrej Babiš k důvodům, proč si na povolenky tolik stěžuje a v EU hledá spojence pro revizi systému.
Z jakých odhadů toto číslo vychází, jasné není. Připusťme ale na moment, že český premiér počítá správně. A srovnejme si to s odhady přínosu jednotného trhu za stejné období. V nejlepší možné variantě by to dělalo přes 560 bilionů korun pro celý kontinent.
K tomu přičtěte snazší podnikání a růst firem napříč Evropou, díky čemuž by z Unie nemusely utíkat do USA. A také atraktivitu pro zahraniční investory a posílení nezávislosti EU na Spojených státech a Číně.
I proto je jasné, kde leží hlavní cíl evropské konkurenceschopnosti. Revize systému povolenek to opravdu není.
