Hlavní obsah

Kvůli cenám energií může rozpočet vypadat úplně jinak, tvrdí experti

Ilustrační foto.

Reklama

27. 9. 18:15

Návrh státního rozpočtu významně počítá s příjmy z daně z mimořádných zisků, u nichž není jasný jejich objem. Nejistá je i výše i výdajů spojených s kompenzacemi za vysoké ceny energií, upozorňují analytici.

Článek

Návrh státního rozpočtu významně počítá s příjmy z daně z mimořádných zisků, u nichž není jasný jejich objem. Nejistá je i výše i výdajů spojených s kompenzacemi za vysoké ceny energií, upozorňují analytici.

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na příští rok s deficitem 295 miliard korun, příjmy mají být 1,928 bilionu korun a výdaje 2,223 bilionu korun. Zákon o mimořádné dani, s níž příjmy rozpočtu počítají, chce ministr Financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosadit do konce roku.

„Míra nejistoty je velmi vysoká a vývoj překotný. Nikdo neví, jakým způsobem se budou vyvíjet ceny energií, které bude vláda kompenzovat. Je možné, že výdaje výrazně vzrostou, a vláda nebude mít žádné páky se situací něco udělat. Důsledkem nejisté situace také je, že příjmová strana rozpočtu počítá se schválením daně z neočekávaných zisků,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.

„Vzhledem k aktuální turbulentní situaci bych byl ochoten vládě odpustit, že při sestavování rozpočtu významně počítá s příjmy, které dosud nejsou legislativně zakotveny. Jedná se o desítky miliard označovaných jako ‚windfall tax‘, u kterých dosud není zřejmé, z čeho konkrétně a v jakém objemu poplynou,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Ministerstvo financí odhaduje náklady na zastropování cen energií budou zhruba 100 miliard korun. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu. Vývoj cen energií bude podle ministerstva ovlivňovat příjmovou i výdajovou stránku rozpočtu stejným směrem.

Tyleček také uvítal zvýšení výdajů na obranu a na investice do dopravní infrastruktury. „Po krizi by nám zastavení dopravních projektů mohlo ztížit návrat do ekonomického růstu,“ uvedl. Zároveň ale upozornil, že celkový návrh rozpočtu, jehož schodek by se měl proti letošnímu snížit o 35 miliard korun, považuje za optimistický. „Meziroční snížení schodku v situaci energetické krize a možné ekonomické recese bude možné pouze v případě pozitivního scénáře dalšího vývoje,“ uvedl.

Podle Hradila vláda v návrhu rozpočtu rezignovala na snahu o dlouhodobou udržitelnost financí. „Dozvídáme se o trvalém zvyšování důchodů, trvalém posilování obrany či trvalém růstu platů, ovšem marně ve vládním návrhu hledám jediný trvalý zdroj dodatečných příjmů,“ uvedl. Podle něj tak zůstanou stamiliardové schodky zakotveny i do budoucích rozpočtů, což by v dlouhodobém horizontu mohlo zdražit obsluhu státního dluhu.

Schválený rozpočet pro letošní rok počítá se schodkem 280 miliard korun, Sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. V pondělí schválené výdajové rámce předpokládají, že v roce 2024 by měl schodek činit 280 miliard korun, o rok později 260 miliard korun.

Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi

Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

Mohlo by vás také zajímat:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované