Hlavní obsah

Komentář: Důchodová reforma, největší zachránce veřejných financí

Petr Janský
Ekonom, UK, NERV, jeden z autorů návrhu opatření na podporu ekonomického růstu ČR

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: rondainvest.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

Důchodová reforma je nejzásadnější bod balíčku, kterým chce současná vláda zachránit zadlužený český rozpočet. I tato jediná položka v seznamu změn může hodně pomoci, píše v komentáři ekonom a člen NERV Petr Janský.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sice pomaleji než během covidu, ale český stát se nadále zadlužuje. Konsolidační balíček sice sníží tempo zadlužování, ale výdaje státního rozpočtu stále budou výrazně vyšší než jeho příjmy. Pokud by tato nebo budoucí vláda chtěla ještě výraznější deficit snížit, bude muset nejspíše přistoupit k dalšímu snížení výdajů nebo zvýšení příjmů.

Jaké hlavní změny konsolidační balíček přinese?

  • Vyšší firemní daně
  • Snížení národních dotací
  • Dvě sazby DPH místo tří
  • Dražší dálniční známka
  • Vyšší daň z nemovitosti
  • Zrušení daňových výjimek
  • Vyšší spotřební daň
  • Daň z hazardu

Tato vláda má svůj největší příspěvek k ozdravení veřejných financí nejspíše ještě před sebou. A není to zvyšování příjmů, ale snižování výdajů. Pokud parlament schválí její důchodovou reformu a ta bude platit v dalších desítkách let, bude se jednat o zásadní snížení dlouhodobého zadlužování. I proto je smysluplné podporovat hledání kompromisu vlády a opozice na této reformě. Proč tedy konsolidační balíček bledne závistí před důchodovou reformou?

Důchodová reforma navrhuje zásadní změny dvou parametrů důchodového systému. Zvýší se věk odchodu do důchodu a sníží se výše nově přiznávaných důchodů. Tyto navržené změny mají zásadní dopad na zvýšení finanční udržitelnosti důchodového systému a veřejných financí jako celku. Očekávané snížení schodku na důchodovém účtu v letech kolem roku 2050 je kolem dvou procentních bodů HDP, tedy zhruba 160 miliard korun v letošních cenách.

Proto jsem tuto reformu již dříve nazval velkou malou penzijní reformou – není to žádná revoluce, ale změny těchto dvou parametrů mají velké dopady. Tuto hlavní část reformy jde z pohledu udržitelnosti veřejných financí hodnotit pozitivně. Naopak ostatní změny v rámci reformy prvního pilíře již jen neutrálně a já osobně jsem kritický k dosavadním úpravám tzv. třetího pilíře.

První, druhý a třetí pilíř důchodového systému

  • 1. pilíř: neboli důchodové pojištění. Lidé v aktivním věku odvádějí příspěvky ze své mzdy, ze kterých pak stát vyplácí důchody. Čím vyšší odvody, tím vyšší penzi by pak měl člověk dostávat v důchodovém věku.
  • 2. pilíř: vláda ho zrušila na konci roku 2015. Druhý pilíř byl dobrovolný, lidé mohli odvádět menší odvody státu a více dávat do vybraného penzijního fondu. Kvůli nepříznivým politickým podmínkám, kdy ho tehdejší opozice v čele s ČSSD odmítala a avizovala jeho zrušení, o něj ale byl malý zájem.
  • 3. pilíř: doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění. Je zcela dobrovolný, více informací o něm naleznete v článku.

V rámci důchodové reformy vláda také navrhuje asi deset dalších změn, které se liší od těch dvou vypíchnutých v tom, že výdaje nesnižují a jsou menšího rozsahu. Některé z těchto změn mají potenciál důchodový systém jako celek vylepšit a vláda v současné verzi vzala v potaz aspoň některé z kritických podnětů Národní ekonomické rady vlády.

Podpora soukromého spoření na důchod není státem v současnosti nastavena kvalitně. Tato vláda ale zatím přistoupila jen k velmi mírným zlepšením penzijního spoření nebo k novému výdaji na dlouhodobý investiční produkt, který nenabízí dostatečný příslib vyšších soukromých úspor na důchod. Tento kritický pohled jsme zachytili také již v rok starých podnětech Národní ekonomické rady vlády k třetímu pilíři a snad aspoň jejich část bude ještě využita, aby státní podpora více motivovala a byla lépe zacílená.

Přeji nám i vládám vysoký dlouhodobý růst. Čím více se bude dařit české ekonomice, tím méně budeme muset šetřit na důchodech. Zázračně vysokému ekonomickému růstu může jít vláda naproti, ale ne se na to spoléhat, takže situace veřejných financí zůstává neutěšená. A když už bude nutné snižovat výdaje, ať co nejméně dopadnou na současnou i budoucí životní úroveň. A když už bude nutné zvyšovat daně, což se mi jeví v dalších letech jako pravděpodobné, ať s úpravami daňového systému zachází nejméně tak opatrně jako tato vláda s důchodovým systémem.

Reklama

Doporučované