Komentář: Nízké a ještě nižší daně. Jak strany závodí v předvolebních slibech

V knize Fantastické finance jsem popsal, jak toužíme po nízkých daních, vysokých výdajích a nezadlužené budoucnosti. Vše sice dohromady nejde, ale měli bychom usilovat o správný mix přiměřené daňové zátěže, uměřených výdajů a zaplatitelného dluhu.

Je však čím dál jasnější, že tento ideál se nám spíše vzdaluje. K léta probíraným nedostatečným výdajům do vědy a inovací, vzdělávání, přípravy na stárnutí populace či dekarbonizace se přidávají razantní nároky na výdaje v obraně.

O co více musíme zvažovat, kam investovat každou z daní vybranou korunu, o to naléhavější je proměna českého daňového systému.

Většina politických stran ale tuto proměnu vnímá jinak než já, spíše než v opravování daňového systému a v hledání příjmů na výdajové priority se předhání, kdo které daně co nejvíce sníží. A podle všeho si nelámou hlavu nad tím, že tyto sliby jsou v rozporu s jejich jinými sliby na zvyšování výdajů a nezvyšování zadlužení. Pojďme se na daňové změny navrhované v programech politických stran podívat podrobněji a zaměřit se především na ty spíše ojedinělé snahy náš daňový systém vylepšit či opravit.

Jedno inkasní místo pro daně z příjmů fyzických osob, sociální i zdravotní pojištění by usnadnilo administrativu daní soukromému i veřejnému sektoru. Je to skvělá, aspoň patnáct let stará myšlenka, která se za poslední roky přiblížila realitě, ale ještě tam nejsme. A i proto může být v programu většiny velkých stran, od STAN, Pirátů, i koalice SPOLU.

Právě SPOLU v oblasti daní slibuje zásadní změny maximálně jednou za volební období a informační systém fungující tak, aby automaticky vypočítal částku k zaplacení a předvyplnil údaje na základě dostupných dat.

Docela dobré sliby, ale kromě nich už SPOLU k daním ve svém programu podle všeho nemá co říci. Tedy třeba jak příjmy podpoří jejich slibované výdajové priority, které daně by se měly snížit, zvýšit nebo jinak změnit.

Úpravu, a předpokládám tedy že zvýšení progrese v dani z příjmů fyzických osob, slibuje STAN a podle všeho implicitně i Piráti. Přísaha chce naopak zavést rovné zdanění. STAN by převedl slevu na poplatníka do bonusu, Piráti by zvýšili slevu na poplatníka i daňové bonusy na děti. ANO by zase vrátilo daňové slevy: školkovné, pracujícím studentům i původní podobu slevy na druhého z manželů.

Daně tedy snižuje kde kdo, ať už zvýšením slev nebo snížením sazeb, ale otázce švarc systému se nevěnuje žádný program. Až na výjimky jsou také popelkou environmentální a majetkové daně.

Jen okrajově a jen několik stran se věnuje zdanění OSVČ. Většinou jde o návrhy, jak jim zjednodušit nebo snížit zdanění, které se objevují v programech STAN, SPOLU nebo Motoristů sobě. Například ANO by pro OSVČ nepřipustilo zvyšování minimálních odvodů zdravotního pojištění a navíc navrhuje osvobození spropitného od daně z příjmů.

U ANO lze ocenit důraz na boj se šedou ekonomikou a slib zavedení EET 2.0, které by bylo postaveno na nejmodernějších systémech. Podobná řešení můžou vybrat jednotky až nízké desítky miliard ročně a mohou pomoci s férovým vnímáním daňového systému.

Na jednu stranu chce ale ANO zvyšovat výběr DPH, zároveň by však snížilo DPH na podávání nealkoholických nápojů z 21 % na 12 %. Piráti by zase snížily DPH na základní potraviny, hygienické potřeby a další nezbytnosti z 12 % prý na 6 %, koalice Stačilo! pak rovnou na nulu.

Právě ve zvyšování spotřebních daní je potenciál vyšších příjmů v hodnotě nízkých desítek miliard korun a jsou to jedny z ekonomicky nejsmysluplnějších daní. Piráti by tak zvýšili spotřební daně z neřestí a spotřeby. STAN by hledal nové příjmy v zavedení daně ze slazených nápojů.

Daňovým únikům chtějí nejen ANO, Piráti i SPD zamezit i u zdanění firem. Tento trend je správný, a Finanční správa proto potřebuje podporu pro boj s daňovými ráji nebo implementaci globální minimálně daně ve výši 15 % na velké nadnárodní společnosti, která v některých zemích platí už od roku 2024.

Chvályhodné rychlejší odpisy firem jako podpora vybraných investic podporuje program SPOLU i ANO. Nedávná studie Centra veřejných financí vysvětluje, jak toho docílit bez udělání díry do státního rozpočtu.

Daňové úlevy pro vybrané investice mají v programech i STAN a Piráti. ANO navíc navrhuje snížení sazby daně z příjmu právnických osob z 21 % na 19 %.

Když se podělím o trápení s předvolebními sliby o nízkých daních, vysokých výdajích a nezadlužené budoucnosti s politiky z různých stran, často mi říkají, že volební programy není možné brát vážně a že není důležité, co je v nich napsané.

Pokud to tak je, tak mám ale prosbu. Nemohli by příště do volebních programů psát takové daňové sliby, které jsou konzistentní s jejich sliby o výdajích a dluhu?

Co tedy udělat pro to, aby byly volební programy v oblasti daní více konkrétní, konzistentní s ostatními výdajovými částmi programů a lépe podloženy fakty? Jednou z možností je podpořit odbornou kultivaci této debaty. Například v Nizozemí mají nezávislý ale státem podporovaný Bureau for Economic Policy Analysis, který byl založen Janem Tinbergenen, prvním nositelem Nobelovy ceny pro ekonomii. Ten před každými volbami detailně vyhodnocuje programy politických stran. Podobnou roli má v Británii zase Institute for Fiscal Studies.

Obě tyto zahraniční uznávané instituce jsou inspirací pro loni vzniklé Centrum veřejných financí. To se snaží zlepšit státní rozpočet, výdajové politiky i daňový systém a nabízí detailní analýzy vybraných daní, jako je firemní daň nebo DPH. Centrum s partnery také zveřejnilo návrh pro ucelenou reformu daňového systému: chytrejsidane.cz.

Reforma, která zvýší růst, sníží chudobu, omezí výjimky a pomůže naplnit priority bez vyššího zadlužování.

Opravme daňový systém. 17 doporučení pro moderní daňovou reformu