Hlavní obsah

Šéf Draslovky: Proti tomu, co přijde, byl covid-19 jen slabý odvar

Foto: Seznam Zprávy

Pavel Brůžek, šéf holdingu Draslovka.

Reklama

15. 3. 13:30

Výroba v průmyslových státech jako Česko, které mají vysoce energeticky náročná odvětví, bude ohrožená, říká Pavel Brůžek, šéf skupiny Draslovka, jež má továrnu v Česku i Spojených státech. Důvodem budou rostoucí ceny energií.

Článek

Skupina byznysmenů sdružená v BPD Partners, která vlastní i kolínského výrobce kyanidů Draslovka, výrazně utlumuje v Česku výrobu. Drahé vstupy, hlavně zemní plyn, jí smazaly veškeré marže hlavně u výroby kyanidu sodného. (Ten se používá k získávání čistých kovů, především zlata a stříbra, a je součástí lázní pro galvanotechniku).

Naopak posilují výrobu ve své továrně v americkém Memphisu ve státě Tennessee, kterou koupili minulý rok za 521 milionů dolarů (12 miliard korun). „V Americe nás zemní plyn stojí jednu dvanáctinu toho, co platíme v Evropě, čpavek je v USA o desítky procent levnější a elektrická energie nás tam také stojí jen zlomek toho, co v EU,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf skupiny Draslovka Pavel Brůžek.

Snížili jste v Kolíně výrobu kyanidu sodného na minimum. Co to znamená?

Tady, v evropské části naší skupiny v továrně v Kolíně, teď budeme asi 14 dní plánovaně stát v rámci takzvané zarážky na opravy, údržbu a investiční akce. Délku této zarážky jsme protáhli a naopak zkrátili zarážky ve zbytku roku. V druhé polovině roku tak budeme moct vyrábět víc.

Snažíme si samozřejmě koupit si co nejvíc času, aby se situace v Evropské unii alespoň částečně stabilizovala.

Mluvili jste ale i o utlumování výroby. Čeho se bude týkat?

Druhá část příběhu je ta, že utlumíme výrobu kyanidu sodného a posílíme výrobu kyanidu draselného (používá se při pokovování a při výrobě speciálních produktů v zemědělství, farmacii apod.). My tady v naší evropské továrně nejsme naštěstí závislí jen na kyanidu sodném. Kyanid sodný je ten, který dnes asi nejvíce nereflektuje zvýšené náklady, které v Evropě nyní platíme.

A z toho důvodu upravíme naše portfolio tak, abychom dočasně nedělali žádný kyanid sodný, a pokud si to situace vyžádá, tak ho i následně dělali co nejméně, a přitom udrželi co nejlepší výkonnost a profitabilitu. Bude to mít samo sebou vliv na odběratele kyanidu sodného, ale jeho cena na mezinárodních spotových trzích (na těchto trzích se transakce vypořádávají okamžitě, pozn. red.) opravdu vůbec neodráží vysoké ceny vstupů, se kterými se jak my, tak i další evropští výrobci musí potýkat.

Jste ve výrobě kyanidu sodného největší na světě, takže můžete diktovat ceny?

Takto bych to určitě neřekl, ale ano, máme velikou sílu a jsme největší hráč v kyanidu sodném na světě. My jsme někde na zhruba 20 procentech světové produkční kapacity, takže jsme opravdu obrovští a výroba v Česku tvoří asi patnáct procent z naší celkové produkční kapacity.

Proto se chováme jako lídr a proto jsme otevřeně komunikovali, že k přerušení výroby dojde. Trhy musí transparentně vědět, jaká je situace a s čím se evropští výrobci musí potýkat a jaké to může mít konsekvence, a to i včetně možného nedostatku klíčové suroviny pro těžbu zlata. Pokud to v Evropské unii nákladově nevychází nám, a to máme nejefektivnější výrobní technologii na světe, tak jak to asi musí vycházet ostatním výrobcům?

Všichni čekali, že se cena bude srovnávat, ale vždy se našel nějaký důvod, aby se do Evropy dostalo méně plynu a aby gradovala nervozita z ohrožení dodávek a aby dodavatelé, zejména u ruského plynu, vyhnali cenu nahoru.
Pavel Brůžek, šéf holdingu Draslovka.

Cena zlata překonává rekordy. Poptávka po kyanidu sodném je dobrá?

V poptávce není problém, právě naopak. Při ceně kolem 2 000 dolarů za unci dělá drtivá většina producentů skvělé marže a jejich operace jsou velice profitabilní.

Když to zjednoduším, tak budeme vyrábět co možná nejvíc kyanidu sodného v naší továrně ve Spojených státech (Draslovka na sklonku roku převzala amerického konkurenta za téměř 12 miliard korun, pozn. red.) a budeme až do té doby, dokud ceny nebudou odpovídat evropským nákladům, minimalizovat výrobu kyanidu sodného v Evropě.

Tvrdíte, že vám náklady na suroviny a energie vyskočily o 270 procent. Nemáte na plyn a další suroviny dlouhodobé kontrakty?

Něco ano, ale delší kontrakty nejsou na našem trhu obvyklé. Plyn stál deset eur na megawatthodinu a teď vyskočil na vrcholu až na 345 eur za megawatthodinu.

Samozřejmě nekupovali jsme tolik forwardových kontraktů (kontrakty s budoucí dodávkou, pozn. red.), protože ta volatilita na trhu s plynem je už někdy od konce druhého kvartálu minulého roku obrovská. Ceny se zvyšovaly, takže jsme čekali, že se trh zkoriguje, plynu byl paradoxně dostatek, ale ceny tomu neodpovídaly.

Dnes to však celé dává smysl, proč se tak dělo – akce na Ukrajině se evidentně připravovala delší dobu. Jinak totiž neexistovaly žádné reálné důvody, proč by ta cena měla být tak vysoko, a to, co se na trhu v druhé polovině roku 2021 dělo, bylo velice zvláštní. Všichni čekali, že se cena bude srovnávat, ale vždy se našel nějaký důvod, aby se do Evropy dostalo méně plynu a aby gradovala nervozita z ohrožení dodávek a aby dodavatelé, zejména u ruského plynu, vyhnali cenu nahoru.

Celou Evropu trápí cena plynu, protože ta se odráží v cenách čpavku a elektrické energie a tyto klíčové suroviny se pak promítají v podstatě do všeho. V Americe nás zemní plyn stojí jednu dvanáctinu toho, co platíme v Evropě, čpavek je v USA o desítky procent levnější a elektrická energie nás tam také stojí jen zlomek toho, co v EU.

Pavel Brůžek (40)

  • Partner skupiny BPD Partners.
  • Je šéfem holdingu Draslovka, který působí kromě Česka hlavně v USA.
  • Získal titul MBA na Joseph M. Katz Graduate School of Business.
  • Je aktivní sportovec, reprezentoval Česko v jízdě na snowboardu.
  • Je ženatý a má dvě děti.

Dodáváte i do Ruska?

Ne, tam máme malou expozici. Prodali jsme tam loni produkci jen za něco přes milion dolarů. To je v naší velikosti opravdu marginální. Byl to pro nás ale velice zajímavý rostoucí trh a s růstem z něj teď bohužel počítat nemůžeme.

Co když se ani po dvou týdnech, kdy budete stát, cena kyanidu sodného nezvýší?

Na měsíc až pět týdnů máme plán, v jehož rámci nebudeme muset vyrábět v Evropské unii prakticky žádný kyanid sodný, a potom uvidíme, jak se nám situace srovná. Když se nesrovná, vrátíme se k jeho výrobě, ale jen v omezeném režimu a výroba bude směřovat na zákazníky, kteří budou schopní akceptovat vyšší nákladovost evropského zboží.

Omezujeme v Evropě výrobu jednoho z hlavních produktů, a ačkoli jsme flexibilně přesměrovali výrobní kapacity jinam, tak nemůžeme a nechceme předstírat, že je všechno v pohodě, všechny výrobky jsou skvělé, nic neříkat a jen koukat na to, že tady Evropa má surovinovou základnu, která je nákladově úplně mimo Spojené státy, Austrálii a dnes už i Asii.

V jednu chvíli jsme měli v Americe náklady na zemní plyn jen asi jednu dvacetinu toho, co máme tady v Evropské unii. To je prostě úplně tragikomické…

Co podniknete, když situace vysokých cen bude trvat dlouho?

Pro nás to určitě likvidační není. Jsme opravdu velice stabilní. I z toho důvodu jsme dělali naše akvizice ve Spojených státech a Jihoafrické republice, protože jsme čekali, že v Evropě cena surovin nebude dlouhodobě optimální a některým výrobkům Draslovky, jako například právě kyanidu sodnému, nemusí přát.

V Evropě můžete vyrábět produkty, kde je vysoká míra přidané hodnoty, vysoká míra komplexnosti výrobního procesu a je tam nějaká unikátnost, která vám umožňuje dělat je i nadále tady v Evropě a pořád zůstat profitabilní.

Ale u výrobků, kde máte velkou míru vstupu a ceny energetických vstupů jsou vysoké, tam se prostě na rozumnou ziskovost a konkurenceschopnost jen tak nedostanete. U nás je takovým výrobkem například onen kyanid sodný. A to připomínám, že jsme v jeho výrobě jedni z nejefektivnějších.

U jeho výroby jsme dlouhodobě cítili, že to může být problém, a říkali jsme si: super, že máme nejlepší technologii tady v Evropě, ale je to trochu ve špatném místě, protože ze střednědobého i dlouhodobého hlediska Evropa s tím, kam míří, prostě a jednoduše bude mít vyšší vstupy cen základních surovin, které toto ovlivní. Dá se s tím žít, ale musíte změnit myšlení a uzpůsobit tomu strategii.

Některé produkty se tedy v Evropě dlouhodobě nevyplatí a v Kolíně takovéto výrobky utlumíte?

Takto bych to úplně neřekl, ale i když máte nejlepší technologií, tak se prostě v Evropské unii u některých výrobků nedostanete na marže, kterých můžete dosahovat v místech, kde jste blíž koncovému zákazníkovi, a v zemích, které mají velmi dobré ceny energetických vstupů, což je třeba právě Amerika či Jižní Afrika nebo potenciálně některé země Střední Ameriky a Blízkého východu.

My jsme celkově mířili k tomu, že kapacitně u výroby kyanidu sodného v Evropě rozhodně neporosteme. Tady v Evropě není na kyanid sodný moc velký trh a přidružené trhy jsou z Turecka a Afriky a minimálně Střední a Jižní Afriku můžete lépe zásobit z Afriky a z Ameriky.

Nejde jen o to, že si lidé nepřitopí, protože to bude drahé. Ne všichni si zatím uvědomují, že to je jen špička ledovce.
Pavel Brůžek, šéf holdingu Draslovka.

V Evropě necháme a budeme dále rozvíjet hlavně kapacity výzkumu, vývoje, inovací produktů a výrobních technologií a výrobní kapacity speciálních produktů s vysokou přidanou hodnotou. My vlastně jedeme podle plánu, ale musíme plán významně akcelerovat, protože změna kvůli válce přišla významně rychleji a my na to musíme nějak reagovat. Naštěstí jsme se na něco takového připravovali.

Jak se promítne dočasné zastavení výroby kyanidu sodného do vašich výsledků?

Při té naší diverzifikaci se toho konsolidovaně až tak moc nezmění. Když v Evropě máte výrobu 15 procent kyanidu sodného, restrukturalizujete evropské portfolio, zvýšíme výkonnost ve Spojených státech, kde vyrábíme čtyřikrát tolik než v EU, tak situaci, která se tu odehrává, zvládneme velice slušně. Diverzifikace na takovouto situaci funguje k nezaplacení.

Ovlivní situace s vysokými cenami vaše plány na stavbu nové továrny v Nizozemsku s chemickou společností AnQore?

My s AnQorem dále velice blízce pracujeme, ale přišli jsme s určitou strukturou, jak přehodit kapacity mezi jednotlivými výrobními kapacitami, abychom nemuseli stavět. Našli jsme optimálnější ekonomickou variantu a prozatím nemusíme nic stavět.

Je už hotová vaše akvizice továrny v Jihoafrické republice, kterou vám loni na podzim neschválil tamní antimonopolní úřad?

Ta bude až někdy ve druhém pololetí.

Když válečný konflikt bude trvat delší dobu, jaký to bude podle vás mít dopad na průmysl v Evropě?

My jsme připraveni rozhodně lépe než většina ostatních. Opravdu se to bude strašně lámat. Pokud Evropa něco neudělá, je možné, že to zahýbe kapacitami v Evropě v podstatě ve všech odvětvích, a tím pádem i s celým světem. Dopady do dodavatelských řetězců v jednotlivých odvětvích pak mohou být opravdu velice bolestivé.

Nejde jen o to, že si lidé nepřitopí, protože to bude drahé. Ne všichni si zatím uvědomují, že to je jen špička ledovce. Výrobní kapacita v průmyslových státech, které jsou zaměřeny na vysoce energeticky náročná odvětví a mají tak silnou expozici na ceny elektřiny a zemního plynu, bude ohrožená. Vezměte si jen zemědělský průmysl, kde většina velkých výrobců čpavku přerušila nebo zásadně snížila svou evropskou výrobu (čpavek a jeho sloučeniny patří v zemědělství k nejpoužívanějším hnojivům, pozn. red.)

Bude to mít velký dopad. Myslím si, že oproti tomu byl covid a jeho dopady jen slabý odvar.

Můžete být konkrétnější?

Nikdo nezůstane nepostižen. Většina komponent pro ruský trh se přece nedělala v Evropě a v Americe, ale především v Asii. A komponenty, meziprodukty a mnohdy i finální produkty putovaly do Ruska z trhů jako Jižní Korea a Čína a z dalších zemí Asie. I našeho průmyslu se to dotýká.

Naším největším konkurentem v kyanidu sodném jsou asijští výrobci, kteří ve valné většině případů dělají kyanovodík jako vedlejší produkt výroby akrylonitrilu (akrylonitril se používá například na výrobu plastů nebo akrylových vláken, a je tak typickým meziproduktem pro velkou řadu průmyslových odvětví, pozn. red).

A výrobci kyanidu sodného, kteří jej dělají právě jako vedlejší produkt akrylonitrilu, si na rozdíl od Draslovky nemohou vybrat, jestli budou vyrábět více nebo méně kyanidu sodného. Jejich výroba kyanidu sodného je funkcí poptávky po akrylonitrilu, nikoli kyanidu. Pokud tedy dojde ke snížení poptávky po akrylonitrilu nebo jeho navazujících produktech, tak to povede i ke snížení výroby kyanidu sodného u těchto výrobců. A to ať bude v té době poptávka jakákoli.

Nezníte moc optimisticky…

Cena zlata je přitom vysoko, takže poptávka je a bude opravdu hodně vysoká, protože všechny zlaté doly jsou, jak jsem již řekl, nyní velmi ziskové.

Vidíme, že poptávka po kyanidu sodném zásadně roste, ale pokud situaci v akrylonitrilu čteme správně – a já myslím, že ano –, tak nabídka a kapacita půjdou dolů. To pro dostupnost nenahraditelné suroviny v těžbě zlata, kterou kyanid bezpochyby je, není z hlediska dostupnosti dobrý výhled.

Pro nás je to pak naopak dobrá zpráva, protože věřím, že se ceny budou stabilizovat. Nakonec to historie už několikrát ukázala. Draslovka měla své nejlepší roky právě v období během krize a následně po ní. Kyanová chemie se nechová cyklicky, je to stabilní byznys, ale u syntetických výrobců Andressovou metodou, jakým Draslovka je, přináší kontracyklický bonus v podobě vyšší ziskovosti v těžkých dobách, kdy je ekonomika dole.

Takže díky krokům, které děláme, a týmu, který máme v Praze, Kolíně, USA, Mexiku, Kanadě, JAR a Austrálii, jsme na celou situaci, myslím, velice dobře připraveni.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované