Hlavní obsah

Glosář: Kolářovy chyby, Kúdelova absence a koncovka sužovaly Slavii znovu

Foto: Profimedia.cz

Slávista Alexander Bah v průběhu utkání s Legií Varšava.

Reklama

20. 8. 10:15

Náhradním cílem fotbalistů Slavie je po ztrátě šancí na Ligu mistrů aktuálně postup do Evropské ligy, první mač s Legií Varšava skončil v Edenu 2:2. V nouzi má Slavia jistou alespoň Konferenční ligu. To vše glosoval Jaromír Bosák.

Článek

Sledovat v nové sezoně zápasy v předkolech evropských pohárových soutěží, to je pro slávistické fanoušky vcelku náročná práce. Sotva si otřeli čela po nevydařeném dvojutkání o Ligu mistrů s Ferencvárosem, přišel hned duel alespoň o účast v Evropské lize proti Legii Varšava. A zase šlo o náročný zátěžový test kvality kardiovaskulárního systému přihlížejících.

Zápas v Edenu potvrdil starou pravdu, že herní převaha je vám celkem k ničemu, když nejste schopni trefovat zařízení, v tom souhlasím s kolegou Hnátkem. Pokud jde o ofenzivu, nutno říct, že sešívaní strávili na polovině soupeře hodně času. Posouvali míč sem a tam, ale cestu do šestnáctky se jim poštěstilo nacházet zřídkakdy. Legia bránila ve velkém počtu hráčů a zmenšování manévrovacího prostoru snahám domácích se polskému šampionovi dařilo.

Na hrot tentokráte Jindřich Trpišovský vyslal Abdallaha Simu. Jenže senegalský mladík zatím v této sezoně jen marně pátrá po tom, kam se asi poděla forma, která ho zdobila ještě před několika měsíci. Přesto se do jedné velké šance Afričan dostal, zakončení však neměl jednoduché. A to poté, co o chloupek přeběhl centr Ivana Schranze. Právě Schranz chvíli předtím připravil jasnou gólovku i Hromadovi. Její výsledek? Míč zmizel kdesi v horních řadách tribuny.

Jako by tento začátek předznamenal, co se bude na trávníku dít v dalších minutách. A slávistickému fotbalovému lidu začalo být zase poněkud těžko při vzpomínce na nedávná utkání s Ferencvárosem. Slávistictvo dobře vědělo, že kdyby Trpišovského tým předvedl proti maďarskému soupeři alespoň průměrnou produktivitu, musela by Slavia hrát v tomto týdnu play-off Ligy mistrů. A ne se prát „jen“ o účast v Evropské lize. Leč realita nastala jiná.

Nedosti však na špatném nakládání s jasnými šancemi… Jestliže soupeř podnikne první solidnější útok na vaši branku v utkání, načež je z toho hned gól ve vaší síti, tak z toho prostě musíte mít chmurných myšlenek brzy plnou hlavu.

Dlouhý nákop na Emreliho ale k vytvoření slávistického problému bohatě stačil. Chyb se v domácím provedení událo u tohoto gólu hned několik najednou. Příliš času a prostoru při rozehrávce Legie, špatná reakce Zimy a něco mezi vyběhnutím a nevyběhnutím gólmana Koláře.

Podle toho, co slávisté vzadu obvykle předvádějí, bych čekal, že v danou chvíli bude gólman Kolář dislokován v pozici o pár metrů výše v hloubi hřiště, nežli ve skutečnosti byl. Jinými slovy: obvykle číhá na vývoj hry ve vyšším postavení, tedy o něco blíže půlicí čáře. A to právě proto, aby podobné ataky soupeře likvidoval již o něco dříve než na hranici svého pokutového území.

Eventuálně mohl brankář domácích reagovat tak, že by se poté, co se při vyběhnutí zastavil, spěšně vrátil někam k brankové čáře. A dal by tak šanci překazit Emreliho průnik ještě stoperům.

Bohužel, Ondřej Kolář si z nabídky vybral nešťastnou střední cestu, tedy velice rozpačité popoběhnutí směrem vpřed. A z toho si ázerbajdžánský střelec nic nedělal a skóroval.

Tento moment naznačil, že Ondřej Kolář, dlouholetá opora Slavie, není úplně ve své kůži. Góly v Teplicích a proti Ferencvárosi v kombinaci se zápasem s Legií nevypadají dvakrát dobře. Logicky se dá čekat další díl diskuse na téma případného startu dosavadního náhradníka Aleše Mandouse v příští základní sestavě. Jsem vážně zvědav, k jakému kroku trenérský štáb sáhne.

Přitom nic lehkého obhájce titulu nečeká, v neděli duel s Baníkem a poté odveta ve Varšavě, v obou případech klíčová utkání pro vyznění ligového i pohárového příběhu.

Pozitivní bylo, že slávisté po prvním inkasovaném gólu nevypadli z role. A poměrně brzy dokázali vyrovnat, po chytře rozehraném rohovém kopu se Bah trefil náramně. A obecenstvo bylo lačno dalšího přídavku. Legia (bez zraněného českého útočníka Tomáše Pekharta) totiž nic velkého nepředváděla.

Obecně vzato je docela s podivem, že zatímco leckterý polský fotbalista hraje v dobrém evropském klubu a reprezentace pravidelně absolvuje alespoň skupinovou fázi na velkých turnajích, tak polské ligové kluby se o žádný velký sukces v pohárové Evropě opravdu nestarají.

A to se v polském fotbale točí daleko větší peníze než v Česku, mediální armáda je o mnoho mužů i žen početnější než u nás. A prohráli bychom i v návštěvnosti. Je otázkou, zda na vině může být fakt, že mladé polské talenty utíkají do zahraničí ještě předtím, než doma něco dokážou, a jsou pak nahrazovány početnými zástupy zahraničních fotbalistů, kteří zhusta opravdu nepatří k evropskému nadprůměru.

Bohužel pro slávisty přišel v utkání další problém, ještě jednou v jeho průběhu prohrávali. Obranná řada padesát metrů couvala před Juranovičem, ten se nedal dvakrát pobízet a poslal Kolářovi navštívenku, na niž oslovený vůbec nereagoval. Dvě chyby v defenzivní hře, dvě obdržené branky. Krutá bilance, ale to se nedá nic dělat. Snad jen postavit do odvety tolik postrádaného Kúdelu, jemuž čtvrtečním zápasem vypršel trest za incident v Glasgow. Předpokládám, že s ním bude slávistická obrana stát na daleko pevnějších nohou i v zápasech na evropském jevišti, nejen v domácí soutěži. Nejde jen o individuální výkon Kúdely samotného, ale i o jeho schopnost řídit defenzivu, kterážto i včera v několika případech bolestně chyběla.

Když jsem po skončení utkání v Edenu sledoval duel Jablonec–Žilina, říkal jsem si, jak by se Slavii hodil někdo jako Václav Pilař ve včerejší formě. Střídavě bral na kolotoč žilinské mladíky a zcela nezištně je pak obvykle povozil tam a zase zpátky. Dovolil si souboje jeden na jednoho, leckdy i na dva – a úspěšnost v takových akcích měl poměrně vysokou, tudíž vytvářel dostatek přečíslení, z nichž těžili spoluhráči. Ve srovnání s tím předvedli slávisté podobných akcí pomálu. Škoda, protože když už se k něčemu takovému v Edenu odhodlal Traoré, připravil střelu do takřka prázdné branky pro Masopusta a bylo vyrovnáno.

Zní to jako klišé, vím, ale v mnoha případech chyběla červenobílým k překonání obranného valu Legie individuální kvalita. A já bych se v tomto ohledu vyhnul populární debatě o štěstí. To s tím nemělo co dělat. Důkazy byly podávány především při hře jeden proti jednomu nebo při centrovaných míčích směřujících do pokutového území. Schválně si zkuste vzpomenout, kolik jich bylo cílených na konkrétního spoluhráče. A kolik nákopů se naproti tomu odehrálo ve stylu „bouchnu to někam do vápna a ono se uvidí“.

To, že šestnáctka soupeře nebyla Slavii zemí zaslíbenou, dokazuje i pohled na vystoupení Stancia. Tento excelentní technik se zápasem protrápil, v koncovce byl tentokráte zoufale neproduktivní, i když zaznamenal minimálně tři šance ke skórování. Buď měl o dotek víc, nebo míč špatně zpracoval, eventuálně byl v zakončení příliš hektický. Ovšem nebyl v tom sám, v tomto směru se k němu přidali i někteří další spoluhráči.

Ano, teď si řeknete, že ten chytrák se opakuje, tohle už tu bylo. Ovšem jak praví Limonádový Joe: Už je to tu zase. Tak jako jsem tvrdil, že Ferencváros není mužstvem, které by mělo Slavii vyřadit, jsem stejně tak přesvědčen i o tom, že sešívaní jsou lepším mužstvem než Legia.

Jenže ve všech třech dosud odehraných evropských zápasech dojížděli Trpišovského svěřenci na mizernou koncovku a hrubé chyby v defenzivě. I když včera druhý poločas už za moc nestál, stejně si domácí ještě vypracovali několik dobrých příležitostí, ale bez gólového vyústění. Až se jednomu vkrádá do hlavy myšlenka, jestli opravdu nebyla chyba odkládat zápas s Olomoucí. V této fázi sezony je každý zápas dobrý, tím spíše, že v přípravě odehráli slávisté jen jedno utkání. A na tréninku zápasový rytmus do hráčů nedostanete.

Vzhledem k tomu, že už neplatí pravidlo o gólech vstřelených na hřišti soupeře, začne se v odvetě vlastně zase od nuly. To je dobrá zpráva. Měla by být následována ještě jednou a ještě lepší, tedy tou o postupu Slavie. Probudit se ze sna o Lize mistrů a najít realitu v lize Konferenční, to by tedy nebyl zrovna happy end.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované