Hlavní obsah

Jak pandemie změní města? Ptali jsme se těch, co se starají o Prahu

Foto: Profimedia.cz

Snímek z testování projektu Gastro žije! v Brně.

Reklama

17. 5. 2020 15:45

Z ulic měst se po celém světě na týdny či měsíce ztratili lidé. Veřejné prostory zpustly tak, jak dosud nikdy. Nyní se život začíná ve velkém do ulic vracet. Vrátí se ale do stavu jako před pandemií i samotná města?

Článek

Odpověď samozřejmě záleží na tom, jak se bude vyvíjet pandemická situace. Stejně jako to při výhledech dělají například ekonomové, ale teď na chvíli připusťme, že by tu s námi pravidlo sociálního distancování bylo ještě dlouho, a zamysleme se, co by to znamenalo pro veřejný prostor ve městech.

Otázky na toto téma jsme pokládali řediteli Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřeji Boháčovi. Ptali jsme se jak na samotnou Prahu, tak na obecné principy týkající se každého města.

Čeho se podle vás budou případné změny nejvíce týkat?

Dá se předpokládat, že i v budoucnu se bude více dbát na hygienické podmínky a opatření (ve veřejném prostoru, v hromadné dopravě, v kulturních a sportovních zařízeních, v obchodech, v restauracích, hotelech apod.) a věřme, že lidé zůstanou i po odeznění pandemie více ohleduplní k ostatním, i když půjde o nemoci typu chřipka a nachlazení. Dá se očekávat, že se bude více klást důraz na modernizaci a dovybavení stávajících zdravotnických zařízení. Pravděpodobné je i řešení počtů pracovníků ve zdravotnictví. Stát také pravděpodobně přehodnotí rezervní zásoby zdravotnického materiálu a pandemický plán.

Místo MHD na kole

V hlavním městě Kolumbie pro cyklisty vyřadili zvláštní pruh na 75 kilometrech vozovek. V Miláně plánují zbudovat 35 kilometrů cyklostezek a permanentně rozšířit chodníky, o tom, že nové pruhy pro cyklisty zůstanou nastálo, uvažují i v Budapešti. V kalifornském Oaklandu zavřeli pro motorovou dopravu 10 % silnic. Až 643 kilometrů cyklopruhů má být zhotoveno v Paříži.

Ve světě se píše o tom, že pandemie může v důsledku města provzdušnit a nasměrovat jejich vývoj více „zeleně“, souhlasíte?

Krize může skutečně přispět k většímu zaměření měst na environmentální rozvoj. Například ke zkvalitňování zelených ploch a s tím spojenou adaptaci na změnu klimatu, zelené střechy, produkční zemědělství v centru a hospodaření s dešťovou vodou. Město bude bojovat s tlakem na individuální dopravu a další individuální aktivity. Může tak využít tento potenciál např. při rozvoji cyklodopravy.

Veřejná prostranství se navíc stala klíčovým prostorem, kde se začínají obnovovat komunitní aktivity, setkávání, schůzování a stravování. Město tedy může využít tohoto potenciálu a veřejná prostranství nadále kultivovat. Obecně bude úkolem Prahy vytvářet vitální prostředí. Tedy takové, které nabízí služby, práci, bydlení i rekreaci na jednom místě nebo velmi blízko sebe. Nové čtvrtě jako Smíchov City nebo Bubny-Zátory se bez těchto funkcí už neobejdou.

Foto: Profimedia.cz

Nové cyklopruhy v Paříži.

Zaměstnává vás pandemie v tomto ohledu už v tuto chvíli? Pracujete na nějakém konkrétním projektu?

Kompetence Prahy v řešení současné krizové situace jsou v evropském kontextu relativně malé (nízká fiskální autonomie, naprostá většina nemocnic spadá pod Ministerstvo zdravotnictví). Přesto jsme se snažili v krizi pomáhat. Jedním z našich výstupu bylo vytvoření aplikace, která mapuje pohyb obyvatel v době koronaviru. Využili jsme data mobilních operátorů, která jsme poskytli všem složkám hl. m. Prahy, především hygienikům.

V současnosti zpracováváme analýzu, která vyhodnocuje dopady koronavirové krize z různých pohledů – makroekonomického, mikroekonomického i společenského a snaží se navrhovat opatření pro krátkodobý i dlouhodobý horizont.

„Otevřené ulice“

New York experimentuje s takzvanými otevřenými ulicemi, které mají zmírnit nápor lidí na přelidněné parky. Aktuálně takto funguje už 64 kilometrů ulic, kde se od osmi ráno do osmi večer zavírají silnice pro automobily. V budoucnu chce New York takto „otevřít“ až 160 kilometrů ulic. Podobné projekty už spustily desítky dalších měst včetně Aucklandu, Mexico City nebo Quito v Ekvádoru.

Když přemýšlíte o tom, jak by se mohla proměnit Praha, co vás inspiruje? Zaznamenali jste nějaký zajímavý projekt v zahraničí?

Spíše jsme v analýze vycházeli z předchozích zkušeností zemí jako je např. Tchaj-wan, který zažil epidemii onemocnění SARS v roce 2003. Právě v tchajwanské metropoli Tchaj-pej se například ukázalo, že návrat k normálu může i přes výrazný pokles počtu nakažených trvat až devět měsíců od začátku epidemie.

Foto: Profimedia.cz

Newyorské otevřené ulice.

Může nutnost dodržovat sociální distancování dlouhodobě vyústit v odsun lidí z měst?

Předpokládáme, že složení obyvatelstva celkově zůstane obdobné. Neočekáváme, že by v důsledku koronavirové pandemie lidé utíkali z hustě osídlených měst na venkov. Lidé ve městech kromě pestré nabídky zaměstnání vždy oceňovali i bohatý společenský a kulturní život. Vzhledem k pravděpodobným ohromným dopadům opatření na ekonomiku a možnostem jejího opětovného nastartování lze i do budoucna očekávat koncentraci lidí, zdrojů a firem ve městech.

Stejně tak zůstala pro města životně důležitá hromadná doprava, aby je nezahltila a nedusila auta. Věříme, že půjde zajistit větší hygienická bezpečnost ve vozech MHD, investovat do inovativních dezinfekčních řešení a hygienických kontrol a současně zajistit související informační kampaně o bezpečném využívání prostředků MHD. Současný stav je také vhodnou příležitostí podpořit individuální dopravu – tedy využít aktuálního poklesu automobilové dopravy a instalovat provizorní cyklopruhy a rozšířené chodníky na zúžené silniční komunikace nebo na místa, kde jsou plánované plnohodnotné stezky.

Průzkum: 43 % obyvatel měst v USA zvažuje stěhování

Téměř třetina Američanů podle nedávno zveřejněného průzkumu v přímém důsledku pandemie zvažuje stěhování do méně rušné lokality. Průzkum byl realizován na konci dubna. Stěhování podle něj zvažují zejména lidé ve věku 18 až 34 let. Z obyvatel měst přemístění bydliště do klidnějšího prostředí zvažuje 43 % dotázaných.

Můžou mít podle vás případné změny i nějaký vyloženě pozitivní efekt?

Pandemie samotná už má během nouzového stavu několik pozitivních efektů, a to zejména na sociální vazby. Jde například o posílení solidarity a lokálních vazeb v místě bydliště. Jedná se také o podporu místních podnikatelů, kultury, šití roušek, pomoc seniorům apod. Doufáme, že lidé k sobě budou i nadále ohleduplnější – zejména v místech s velkou koncentrací lidí jako je např. MHD, obchody a další.

Zbylé pozitivní efekty jsme už zmínili. Doufáme, že se koronavirus pozitivně projeví např. při řešení klimatické změny, zvelebování veřejných prostranství či rozvoji cyklodopravy v Praze.

Urbanista: Poučíme se, ale základ nezměníme

Na názor jsme se zeptali i vedoucího Ústavu urbanismu na Fakultě architektury ČVUT v Praze Jana Jehlíka. Pandemie si podle něj určitou formu reakce vynucuje, ale na urbanismu v jeho základu nic nezmění.

„Problém epidemií je primárně problémem organizace společenství a činností, ne problémem urbanismu v jeho základních činnostech. Řád stavby měst je tisíciletý, řád stavby objektů je staletý, řád standardních činností ve městě je desetiletý, řád anomálií je v letech. Z anomálií se poučujeme, ale neměníme základ, právě naopak, základ dává (archetypální) jistotu pro návraty z výchylek do normálu,“ řekl Jehlík.

Podívejte se na projekty, které už v reakci na pandemii vznikly:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené