Hlavní obsah

Japonsko spoléhá na vodík. Díky němu může být klimaticky neutrální

Foto: Wikimedia

Vodík má největší potenciál k dekarbonizaci průmyslových odvětví.

Reklama

14. 11. 2020 7:25

Japonsko si stanovilo cíl, že chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Slunce a vítr však energetické potřeby Japonců neutáhnou. Proto je pro zemi nepostradatelným zdrojem energie vodík.

Článek

Japonsko, pátý největší přispěvatel ke světovému znečištění, hledá způsoby, čím nahradit fosilní paliva. Zatímco některé země budují větrné a solární elektrárny, aby se odklonily od fosilních paliv, Japonsko spoléhá na vodík. Na západě země se proto nachází skladovací kulová nádrž na vodík, která má zajistit energetickou budoucnost země.

Přístavní město Kóbe na ostrově Honšú v březnu očekává první dodávku vodíku. Předpokládá se, že v příštích 30 letech se dodávky paliva s nulovými emisemi exponenciálně zvýší. Podle agentury Bloomberg může Japonsko s tímto řešením splnit závazek, že do roku 2050 bude klimaticky neutrální.

Majitelem nádrže v Kóbe je společnost Kawasaki Heavy Industries (KHI). Podle ní by přesun k vodíku vyžadoval, aby země dovážela palivo pomocí speciálních tankerů. Firma KHI je také jediným dodavatelem vodíku do Japonska, takže by změna představovala povzbuzení pro její podnikání, které by podle odhadů agentury BloombergNEF mohlo do roku 2050 uspokojit téměř čtvrtinu světových energetických potřeb.

„Vodík je pro dosažení japonského cíle s nulovými emisemi nepostradatelný. Samotné obnovitelné zdroje energie k uspokojení velkých energetických potřeb národa nestačí,“ uvedl Motohiko Nishimura, vedoucí vývojového centra vodíkových projektů KHI. Vodík má totiž největší potenciál k dekarbonizaci odvětví, u nichž to jde těžko, například u oceláren, cementáren a nákladní dopravy.

Využívání vodíku s sebou však přináší několik problémů. Fosilní paliva jsou pro jeho výrobu stále levnější než obnovitelné zdroje. Evropská unie a Jižní Korea však sázejí na to, že výroba vodíku z obnovitelných zdrojů bude levnější, až klesnou náklady na sluneční a větrnou energii.

Pokud má vodík uspokojit 40 procent japonských energetických potřeb, bude třeba investovat až 425 miliard dolarů (9,5 bilionu korun), odhadl Šin Furuno, manažer skupiny Asia Investor Group on Climate Change. Předpoklad založil na podobném plánu Jižní Koreje, která investice odhaduje na 136 miliard dolarů (3 biliony korun), pokud chce do roku 2050 dosáhnout 20procentního podílu na energetické spotřebě.

Aby bylo Japonsko v roce 2050 neutrální, bude muset dovážet 36 milionů tun zkapalněného vodíku, což je stonásobně větší množství, než bude potřeba v roce 2030, kdy by mělo odstartovat komerční využití paliva v zemi.

Společnost KHI kromě obstarávání japonské nádrže vytváří globální dodavatelský řetězec a vyrábí vodík z hnědého uhlí v Austrálii. Staví také lodě, skladovací nádrže a vyrábí vodíková zařízení na výrobu energie a tepla.

Výroba vodíku

Vodík může být vyráběn několika způsoby z různých zdrojů. Závisí to na lokálních podmínkách pro výrobu, míře poptávky a provozních nákladech. V celosvětové produkci vodíku dominuje výroba ze zemního plynu (48 procent), dále z ropy (30 procent) a uhlí (18 procent). Poslední čtyři procenta výroby zaujímá získávání vodíku pomocí elektrolýzy, při kterém stejnosměrný proud štěpí vazbu mezi vodíkem a kyslíkem při průchodu vodným roztokem. Pro masivní a udržitelnou výrobu je zatím nejpřijatelnější získávání vodíku pomocí chemických cyklů nebo vysokorychlostní elektrolýzou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované