Hlavní obsah

Jednání lídrů EU: Ve hře je schůzka s Putinem a další políček Budapešti

Foto: Profimedia.cz

Šéf Evropské rady Charles Michel zahajuje červnový summit.

Reklama

24. 6. 19:55

Lídři členských států EU se opět sešli na jednání v Bruselu. Summit tentokrát řeší vztahy s Ruskem, migraci nebo kontroverzní maďarský zákon.

Článek

Po několika týdnech se šéfové státu a vlád členských zemí Evropské unie opět sešli, aby vyřešili aktuálně nejpalčivější evropská témata.

Jak bývá zvykem, první večer summitu přiházejí na stůl především vnější vztahy Evropské unie. Středobodem je stále Rusko, se kterým se EU dostala do sporu i kvůli české kauze Vrbětice. „České vztahy s Ruskem jsou v současnosti na bodě mrazu, nebylo by ale správné úplně přestat komunikovat,“ prohlásil Andrej Babiš ve čtvrtek dopoledne před českými novináři.

Řeší se zejména nečekaný návrh Francie a Německa, aby se Evropská rada osobně sešla s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Jaký je český postoj k návrhu, není zřejmé. Premiér konkrétní stanovisko nechtěl sdělit s tím, že věc bude teprve konzultovat s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem.

Francouzsko-německý plán vychází především z doporučení šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. Ten chce, aby se Evropská unie uměle lépe a systematičtěji zkoordinovat a čelit tak ruským hrozbám, nicméně takovým způsobem, aby se nepřerušila vzájemná komunikace. EU by s Ruskem podle Borrella, respektive německé a francouzské strany, měla spolupracovat v oblastech společného zájmu.

Unie rozhodně v názoru na vrcholné setkání s Vladimirem Putinem není jednotná. Například pobaltské státy nebo Nizozemsko s návrhem nesouhlasí.

„Musíme se bavit, a to i o našich neshodách,“ trval na svém francouzský prezident Emmanuel Macron před začátkem unijního summitu. Podporu už získal například u rakouského kancléře Sebastiana Kurze.

„Já sám bych se schůzky s Vladimirem Putinem nezúčastnil,“ řekl oproti tomu nizozemský premiér Mark Rutte.

„Jsem velmi, velmi zvědavá na jejich argumentaci,“ komentovala estonská premiérka Kaja Kallasová francouzsko-německou iniciativu.

Spor o Maďarsko

Výbušným tématem unijního summitu se stala maďarským parlamentem schválená legislativa, která zakazuje jakoukoliv LGBT+ tematiku ve vzdělávacích materiálech, knížkách, filmech či seriálech určených pro děti do osmnácti let.

Šestnáct zemí se již na začátku týdne shodlo na kritické výzvě Maďarsku i Evropské komisi, aby zvážila případné legislativní kroky. Komise zareagovala, její šéfka Ursula von der Leyenová okomentovala zákon jako „ostudu“ a prohlásila, že pokud zákon vstoupí v platnost, zasáhne.

Velmi kriticky se vyjádřil opět nizozemský premiér, který před vchodem na unijní jednání prohlásil, že „s novým zákonem, který zakazuje LGBT obsah ve školách, Maďarsko nemá místo v EU“.

Česká republika mezi kritizujícími zeměmi nefigurovala. Premiér Babiš pro novináře ve čtvrtek dopoledne řekl, že „Česká republika je liberální a otevřená. Je ale potřeba si vyslechnout stanovisko maďarské strany, jestli opravdu dochází k porušování práv“.

Mezi dalšími tématy červnového summitu je i migrace, vyjádření k běloruským sankcím nebo vztahy s Tureckem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované