Hlavní obsah

Utrácení se minulo účinkem. Česká ekonomika dopadla skoro nejhůř v Evropě

Foto: vláda.cz

Ministryně současné vlády Alena Schillerová a Klára Dostálová.

Reklama

22. 7. 8:40

Česko patří k zemím, pro které byla koronavirová krize horší než recese po roce 2008. Zároveň na něj krize dopadla nejvíce v Evropské unii.

Článek

Tuzemské hospodářství zažilo během pandemie takřka nejtvrdší dopad v EU. Ve zvyšování dluhů během dvou krizových let je Česko třetí po Litvě a Rumunsku, ekonomický propad je devátý nejhlubší po zemích, které jsou závislé na tržbách turistického průmyslu. Stejně negativní bilanci má jenom Rakousko s šestým největším dluhem i propadem HDP.

Z údajů či prognóz Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu vyplývá, že krize způsobená pandemií zasáhla během dvou let Evropu s menší razancí než finanční krize po roce 2008. Česko však patří k zemím, pro které byla horší krize vyvolaná koronavirem a vládními opatřeními proti němu. V letech 2009 a 2010 byly dopady krize na tuzemskou ekonomiku dvanácté nejtvrdší v Evropské unii. Stejnou pozici si Česko udrželo i po druhé, mírnější vlně z let 2011–13.

Nejnovější data připomínají, že je třeba přepsat dosavadní hodnocení vládní protikrizové strategie. „Taková krize tady nikdy nebyla,“ popsala před rokem situaci ministryně financí Alena Schillerová. Proto se vláda rozhodla „napumpovat peníze do ekonomiky, podpořit spotřebu, podpořit investice, proinvestovat se touto krizí“.

Cestou mimořádných výdajů na záchranu pracovních míst a živností se loni i letos vydala značná část evropských zemí. Nejvíc v tomto směru utrácejí postkomunistické státy, ze kterých většina zvyšuje státní dluh o deset nebo ještě více procent HDP. Česko se od ostatních liší tím, že ani tato částka nezajistí, aby ekonomika letos vyrovnala loňský propad, a překonala tak výkon z roku 2019.

Češi se v tomto ohledu blíží Belgičanům a Rakušanům, kteří také přes stejně vysoké zadlužení předkrizové úrovně nedosáhli. V obou případech jde o země, které vinou pandemie přišly o pracovní sílu gastarbeiterů, Rakušanům stejně jako například Řekům, Španělům či Italům zároveň vypadly příjmy z turismu.

Rakousko a Belgie stejně jako Česko dosud nemají problémy s hledáním ochotných věřitelů. Tím se liší od zadlužených středomořských států, které raději požádaly o podporu Evropskou unii.

Ministryně Schillerová častěji opakovala, že se nechce dopustit stejné chyby jako její předchůdce Miroslav Kalousek, který podle jejího výkladu během finanční krize přísně šetřil, a prohloubil tak její dopady. I tento výklad se neosvědčil. Exministr Kalousek vyrobil v letech 2009 a 2010 celkem sedmiprocentní deficit. S půjčkou o čtyři procenta HDP nižší, než tentokrát využila Alena Schillerová, dosáhl při obnově ekonomiky zhruba stejného výsledku. Významněji šetřit začal až později.

Stejně jako před jedenácti lety má i současné krize své vítěze. Finanční krizi před jedenácti lety nepocítili Poláci, během jednoho roku se podařilo obnovit prosperitu Švédům, Belgičanům a Malťanům. Tentokrát ekonomický náraz vůbec nezažili Irové, v menší míře Švédi, Dánové a Lotyši.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované