Hlavní obsah

Komentář: Babišova habaďůra nás může vyjít pořádně draho

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Seznam Zprávy

Andrej Babiš naplnil literu lex Babiš. Evropské komisi je to málo. Což ovšem není chyba komise.

Reklama

23. 9. 6:30

Čeká nás období hlasitých výkřiků o diktátu z Bruselu, ale na to jsme už zvyklí. Horší je, že s každým dnem roste pravděpodobnost uzavření evropských penězovodů.

Článek

Česko odpovědělo Evropské komisi na její výtky ohledně střetu zájmů, z nějž se v očích Bruselu dodnes nedokázal vymanit premiér Andrej Babiš. Původně se čeští úředníci ze všech sil snažili dostrkat tento problém až za termín sněmovních voleb a dožadovali se dvouměsíčního odkladu, „abychom provedli všechny kroky a odpověděli na všechny dotazy, které na nás snesla Evropská komise“, jak řekla v reakci na zjištění serveru iRozhlas náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová.

Jenže se nezadařilo. Komisaři odklad odmítli, urychlená odpověď je na cestě a v pondělí se bude Babišův střet zájmů opět probírat na půdě Evropského parlamentu – konkrétně úředníci z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku budou odpovídat na otázky europoslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu.

A na stole se opět nepochybně objeví téma utažení evropských penězovodů do země, jejíž státní správa je i dva roky po zdrcujícím evropském auditu stále ochotná hájit byznysové zájmy předsedy vlády na úkor celé republiky a evropských plátců daní.

O tom, že je Babiš ve střetu zájmů, nepochybuje v Bruselu vůbec nikdo. On o tom asi nepochybuje nikdo ani v Česku, zejména pokud nepočítáme nejvěrnější Babišovy politické spojence, klíčové ministry za hnutí ANO a jejich podřízené úředníky. A i ti musejí ty pochyby spíš předstírat.

Problém je přitom stále stejně jednoduchý. Čeští zákonodárci nedokázali sepsat dobrý zákon zamezující střetu zájmů. Zaslepeni šokem z Babišova raketového politického nástupu vyrobili paskvil, který zcela právem dostal přezdívku lex Babiš.

Andrej Babiš naoko sehrál pohoršeného, ale ve skutečnosti zákon hladce a s úsměvem obešel založením dvou svěřenských fondů, do nichž své firmy v čele s Agrofertem zaparkoval. Neprostupnou hrází, která má oddělovat fungování firem ve fondu od vlivu jeho zakladatele se stali dlouholetý šéf Agrofertu Průša, Babišovi advokáti Bílek a Knotek a Babišova manželka Monika. Tito Babišovi nejbližší lidé figurují v obou fondech, jen mají různě proházené funkce správců a protektorů, aby se mohli navzájem hlídat.

Andrej Babiš hlasitě a neustále upozorňuje na to, že takové uspořádání je naplněním litery českého zákona. To je zřejmě pravda a je to skutečně nevalná vizitka českých zákonodárců. Ale neexistuje žádný důvod, proč by na takovou habaďůru měla přistupovat Evropská komise, která má mimo jiné za úkol hlídat, aby peníze evropských daňových poplatníků, zejména těch z bohatších zemí, nekončily v kapsách regionálních šikulů, kteří umějí zkombinovat politickou a byznysovou moc. Stručně řečeno: unijní peníze – unijní pravidla pro jejich kontrolu. A těm český lex Babiš stejně jako dílčí kontrolní mechanismy na ministerstvech prostě nevyhovují.

Znamená to dvě věci. Tou méně důležitou je skutečnost, že téma střetu premiérových zájmů připluje do české debaty těsně před volbami. To bude znamenat mnoho Babišových protiunijních výlevů a blábolů o „diktátu z Bruselu“ a o tom, že nevolení euroúředníci nesmějí vykládat české zákony a určovat, kdo může být v Česku premiér. Bude to zase ostuda, ale vlastně už to známe.

Mnohem důležitější je čím dál reálnější ohrožení přísunu evropských peněz do Česka. V součtu klasických eurofondů a mimořádných prostředků na pocovidovou obnovu je v sázce skoro 900 miliard korun. A tahle hrozba nezmizí ani v případě, že by Babiš den po volbách opustil Strakovu akademii – což se, jak víme už dnes, nestane.

Výtky eurokomisařů nemíří osobně na Andreje Babiše, i když jeho konkrétní případ jim samozřejmě leze na nervy svou neomaleností. Českým problémem je v očích komise obecně nedostatečná kontrola evropských peněz z pohledu možných konfliktů zájmů. Řešením tohoto problému není (jen) Babišův odchod z vysokých politických funkcí, ale nové nastavení kontroly v čele s novým zákonem o střetu zájmů, který půjde nikoli po jednom oligarchovi, ale po podstatě věci. A který dosáhne například i do regionů, kde se s dotacemi rovněž nakládá – a i z předbabišovské minulosti víme, že ne vždy úplně čistě.

Ve hře není nic menšího než částka ve výši poloviny slibovaných peněz z lithia. Jenže na rozdíl od fiktivních příjmů hluboko zakletých v cenném nerostu jsou evropské stamiliardy zcela skutečné peníze, které mohou v Česku už za pár měsíců zcela skutečně a bolestivě chybět.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované