Hlavní obsah

Komentář: Tři výstřely nájemného vraha změnily Slovensko

Petr Šabata
Novinář, šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Foto: Profimedia.cz

Pieta za Jána Kuciaka a Martinu Kušnírovou v Bratislavě, snímek ze září 2020.

Reklama

21. 2. 8:00

Před třemi lety byli zavražděni Ján Kuciak a jeho snoubenka. Kam zemi zavede nespokojenost, která pak vytryskla?

Článek

Nájemný vrah Miroslav Marček se nepozorovaně vkradl do domu v Brezové ulici v obci Veľká Mača ve středu 21. února 2018 večer. Nejprve narazil na Jána Kuciaka a zastřelil ho pistolí FEG ráže 9 milimetrů s podomácku vyrobeným tlumičem dvěma ranami do hrudi. Vzápětí zabil střelou do hlavy i Kuciakovu snoubenku Martinu Kušnírovou. Pak se vrátil na fotbalové hřiště, kde na něj v autě čekal komplic Tomáš Szabó. Odjeli ze vsi a za pár dní dostali od objednavatele vraždy 40 tisíc eur (asi milion korun).

Novináři Jánu Kuciakovi i jeho přítelkyni bylo 27 let.

Ozvěna těch tří výstřelů zní na Slovensku dodnes.

Kdo skončil ve vězení

Pár dní po vraždě, v pátek 9. března 2018, se v Bratislavě sešlo na 60 tisíc lidí – nejvíc od listopadu 1989. Chtěli „slušné Slovensko“, jak se pojmenovalo hnutí převážně mladých lidí, kteří organizovali demonstrace po celé zemi.

Trojnásobný slovenský premiér Robert Fico padl 15. března i proto, že se do politické krize vložil prezident Andrej Kiska. Rázně, ale v rámci ústavy.

„Slovensko ovládá skupina lidí prostřednictvím chapadel sahajících na nejvyšší místa ve státě,“ komentoval později Kiska zprávu tajné služby, kterou si nechal po vraždě vypracovat o působení italské mafie v zemi (o té psal investigativní novinář Kuciak, takže to byla i jedna z vyšetřovacích verzí).

Fica vystřídal jeho stranický kolega Peter Pellegrini. Při předávání demise v Prezidentském paláci šéf strany Směr poznamenal takřka babišovsky: „Pán prezident, ty buď kľudný, ja nikam neodchádzam.“ V tu chvíli ale začalo nedůstojné odcházení Roberta Fica – jedné z nejvýraznějších postav slovenské politiky: na vše měl po ruce konspirační teorii s hlavním hrdinou Georgem Sorosem, zjevné byly jeho problémy s alkoholem a dnes je coby opoziční poslanec jedním z antivakcinačních vůdců.

Na první tiskové konferenci po vraždě čin ostře odsoudil tehdejší policejní prezident Tibor Gašpar a vyjádřil pozůstalým upřímnou soustrast. Oznámil, že šlo o úkladnou vraždu, která pravděpodobně souvisí s investigativní novinářskou prací Jána Kuciaka.

Gašpar je od 5. listopadu 2020 ve vyšetřovací vazbě, byl obviněn z několika závažných trestných činů včetně založení a podpory zločinecké skupiny. Je pouze jedním příkladem té největší změny, která za tři roky od vraždy – a především po volbách v únoru 2020 – na Slovensku nastala. Spravedlnost se brutálně podívala do útrob mafiánského státu a předvedla, jak by měla vypadat zásada „padni komu padni“ v praxi.

Zatčeny, obviněny, do vyšetřovací vazby umístěny byly stovky policistů, soudců, prokurátorů, advokátů, politiků, státních úředníků, oligarchů a dalších lidí. Jen namátkou: šéf státních hmotných rezerv, dva bývalí policejní prezidenti (jeden spáchal ve vazbě sebevraždu), bývalý generální prokurátor, náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti (kterou ovládal Marian Kočner a nazýval ji „mojí opičkou“), šéf Národní kriminální agentury, ředitel odposlechů v tajné službě, ředitel ekonomického odboru na ministerstvu vnitra, ministr Ficovy vlády Peter Žiga, místopředsedkyně Nejvyššího soudu a řada soudců nižších soudů, prezident Finanční správy…

Na čelo tohoto seznamu patří oligarchové – v první řadě Jaroslav Haščák, druhý nejbohatší, ale určitě nejvlivnější muž v zemi, hlavní hrdina spisu Gorila o spojení byznysu s politikou, spolumajitel skupiny Penta. A další dosud nedotknutelní byznysmeni v pozadí politiky.

Byli obviněni z trestných činů korupce, zneužití pravomoci veřejného činitele, vydírání, praní špinavých peněz…

Mafiánský stát se stává minulostí a Robert Fico a jeho dlouholetý ministr vnitra Robert Kaliňák chodí spát bez jistoty, že příští noc nestráví v cele předběžného zadržení.

Kdo a jak vládne Slovensku

Slovenský veřejný prostor uplynulých tří let definují tři jména: Robert Fico, Zuzana Čaputová a Igor Matovič.

Tektonický politický zlom nastal ve volbách, v nichž volání po velké společenské změně a agresivní online kampaň dovedla hnutí Igora Matoviče k 25 procentům hlasů, to bylo o 200 tisíc víc, než dostal roky vítězící Směr. Nový lídr sestavil čtyřčlennou koalici s ústavní většinou.

Už v předchozích volbách Směr slábl – jeho kandidáta v přímé prezidentské volbě na jaře 2019 výrazně porazila v politice málo známá Zuzana Čaputová, Ficova strana nevyhrála ani volby do Evropského parlamentu.

Ponižující porážka od Matoviče ale znamenala de facto konec strany, která vládla s krátkou přestávkou od roku 2006, jedno volební období dokonce sama, zabetonovala se v regionech, vyslala své lidi do všech významnější úřadů a dlouho vypadala neporazitelně. Jenže vybudovala systém, v němž bylo možné zavraždit novináře kvůli jeho práci – a to urychlilo její pád.

A pak přišla epidemie koronaviru.

„Zatímco svět řeší covid-19, my řešíme premiéra,“ komentovala výkon premiéra Igora Matoviče v čase pandemie jindy zdrženlivá prezidentka Čaputová. A doporučila premiérovi, aby předal krizové řízení jinému členovi vlády.

Je to přesné zhodnocení experimentu, který slovenští voliči uskutečnili před rokem, když dali nejvíc hlasů čistému populistovi, opozičnímu klaunovi a schopnému okopávači kotníků Matovičovi. Nebyl by zřejmě dobrým premiérem, i kdyby vládl v klidných blahobytných časech. Ale v době koronavirové epidemie je to tragédie.

Sebestředný, nedůvěřivý, netrpělivý. V Bratislavě říkají s lehkou přezíravostí a v narážce na premiérovy naivní facebookové statusy z návštěv Bruselu a Paříže – chlapec z Trnavy.

První vlnu Slovensko zvládlo na výbornou, protože vláda dosluhujícího premiéra Petera Pellegriniho zavedla rychle tvrdá omezení.

Pak přišla Matovičova vláda a ukázalo se, že její hlavní problém ve zvládání krize nebude její nulová exekutivní zkušenost, ale premiér – který uznává jen své laické pohledy, zamiloval se do plošného testování a vědce, kteří vyjadřovali jiné odborné názory, označil za „múdrosráčov“.

Když premiéra napomene Čaputová, Matovič na Facebooku odpoví: „Nebudem cikať proti pani prezidentke.“ Kdo ho kritizuje, na toho premiér křičí: „Chceš, aby se vrátila mafie!“

Právě teď je situace na Slovensku nejhorší od počátku epidemie, vláda je bezradná, nedůvěryhodná a rozhádaná.

To je odvrácená strana razantní politické změny se stovkami zavřených chapadel mafie.

Kdo je nadějí Slovenska

Nájemný vrah Miroslav Marček byl pravomocně odsouzen na 25 let vězení, jeho pomocník Tomáš Szabó dostal rovněž 25 let, zprostředkovatel vraždy, který jim předal peníze, Zoltán Andruskó v rámci řízení o uzavření dohody o vině a trestu přistoupil na 15 let vězení.

Z objednání vraždy byl obviněn Marian Kočner, jeden článek onoho slovenského mafiánsko-politického propletence, a jeho pomocnice. Ty ale specializovaný trestní soud vloni v září osvobodil pro nedostatek důkazů, což vzbudilo na Slovensku velké rozčarování. Je jasné, že vraždu vymyslel a objednal někdo jiný než bývalý voják Marček a jeho kumpán Szabó, všechny stopy vedou ke Kočnerovi – o němž Kuciak psal a Kočner mu kvůli tomu vyhrožoval i smrtí. S napětím tedy nejen pozůstalí čekají na verdikt odvolacího Nejvyššího soudu.

Nebýt vraždy, společenského volání po změně a uvolnění, nebyla by dnes slovenskou prezidentkou Zuzana Čaputová. Je to právě teď důležitá osobnost slovenského veřejného života, protože – kromě jiného – má to, co všude chybí: Lidé jí důvěřují.

Je nejdůvěryhodnější političkou v zemi – podle průzkumu agentury Focus jí věří 63 procent Slováků, ale důležitá je podrobnější statistika: Její podpora je vysoká u voličů koalice, opozice a prezidentce důvěřuje i čtvrtina podporovatelů strany extremisty Mariana Kotleby. Velmi jí věří také mladí lidé. V době znesvářených uzavřených bublin, barikád v politice i v rodinách a nechuti zajímat se o jiné názory je to důležitá pozice pro společenskou soudržnost.

Po třech letech od chvíle, kdy ve Veľké Mače padly tři vražedné výstřely, není jasné, kam Slovensko zavede tehdejší nespokojenost s mafiánským státem, energie náměstí, politická proměna, noví lidé nejen ve vládě a v národní radě, ale i v mnoha městech, obcích a župách.

Slovensko už jednou po době temna za vlád Vladimíra Mečiara vstalo z popela díky novým politikům kolem Mikuláše Dzurindy. Ale právě jejich klientelistický korupční styl vládnutí přivedl na dlouhé roky k moci Roberta Fica.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené