Hlavní obsah

Konec korupce při stavebním řízení, ohlašuje ministryně Dostálová

Foto: vlada.cz

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Reklama

27. 11. 2020 15:23

Stavební a územní řízení mnozí považují za nepřehlednou džungli, která je ideálním prostředím pro korupci.

Článek

Dnes jsou stavební úřady na magistrátech a radnicích velkých měst, nad nimi dohlížejí příslušné odbory krajských úřadů, supervizi má na starost Ministerstvo pro místní rozvoj. Z kraje se však do města nedohlédne a z Prahy je do krajů stejně daleko. Kdo by chtěl v takovém propletenci prosadit významnější projekt, ten nemá šanci, pokud se nějak nedomluví s regionální politicko-stavební lobby. Tak zní jeden z důvodů, proč už řada ministrů pro místní rozvoj plánovala změnit stavební úřady na přehlednější soustavu státních institucí. Přesto kritici tvrdí, že centralizace podle stavebního zákona z pera ministryně Kláry Dostálové naopak posílí korupci na nejvyšší úrovni.

„Určitě je to naopak. To říkají i lidé z kanceláře Frank Boldt, kteří s námi na protikorupční lince hodně spolupracují. Za prvé bude celé stavební řízení digitálně, zůstane tam i auditní stopa. Už máme vyzkoušeno z evropských fondů, že kdokoliv zasáhne do takového systému jakýmkoliv způsobem, tak je samozřejmě okamžitě vidět,“ uvádí ministryně.

Co když dotyčný korupčník zasáhne neformálně?

To úplně nejde, protože elektronicky podáváte už projektovou dokumentaci. V ten moment ji mají všichni zúčastnění. A pokud byste uplatil nějakého úředníka, tak stejně musí jít do elektronické podoby a úpravu tam udělat.

Nemůže zdržovat a vymýšlet nové a nové komplikace?

Nemůže, protože tam jsou opatření proti nečinnosti.

Dnes korupční či klientská síť funguje následujícím způsobem. Náměstek z magistrátu zajde na stavební úřad, nad kterým sice nemá oficiálně žádnou moc, ale řekne příslušném pracovníkovi: „Karle, tenhle projekt zdržíš nebo urychlíš.“ Karel to udělá, protože je placen z městských peněz. Myslíte, že nějakým přepisem o digitalizaci vymýtíte tak dlouho zavedenou praxi?

To je moment, na který nás upozorňovala Legislativní rada vlády. Přesně v tom vidí systémovou podjatost. Protože říkají: Kdo platí, ten poroučí. Ať se na nás nikdo nezlobí, ale stavební úřad by neměl řešit projekty své obce, protože lidé jsou v něm odměňováni přes tajemníka a tajemník zase přes starostu. Jsou to spojené nádoby. Samospráva od státní správy by měla být jednoznačně oddělena. Stejně tak, jako to oddělujeme na úrovni státu. Bude speciální stavební úřad pro strategické stavby, ale odvolací orgán už zase bude ten Nejvyšší stavební úřad, aby tam došlo k nějakému oddělení moci.

Myslíte, že to bude fungovat? Náměstek jen mírně změní strategii a řekne: „Karle, já tě sice neplatím, ale uvědom si, že tvoje manželka je zástupkyně ředitelky na téhle základní škole.“

Jasně, ale pořád už ten Karel není jeho zaměstnanec. Ano, může ho vydírat přes manželku, samozřejmě možné je všechno, ale Karel už není jeho zaměstnanec a může říct: „Hele náměstku, víš co? Běž si stěžovat na hlavní nádraží! Já tady mám prostě nastavené procesy.“ Jako jeho zaměstnanec to náměstkovi fakt řekne velmi těžko.

Když ovšem Karel přece jen kvůli manželce selže, jak to poznáte?

Karel to nejspíš nechá ležet, protože se mu nebude chtít zasahovat do systému. Pak už nastupuje opatření proti nečinnosti úřadu. Nevyužije třicetidenní lhůtu, aby se tím zabýval, a řízení přechází na úroveň státu. Ten Karel by byl hlupák, kdyby to i kvůli manželce udělal jinak. Trochu projekt pozdrží, ať si to řeší stát a náměstek utře. Korupce je tady daleko líp řešena.

Chcete urychlit povolování staveb. Nezválcujete tím ale majitele pozemků v okolí stavby? Z pohledu investorů jsou často oni ti zlí, kteří jim brání v rozletu. Přesto mohou mít oprávněné námitky, když jim nová továrna nebo bytovka sníží kvalitu bydlení. Poslední dobou se stavební zákon dost často měnil v jejich neprospěch.

Naopak. Tady zase velmi pomůže digitalizace. Představte si, že jste jako soused tušil, že další soused chce něco stavět. Musel jste pořád běhat na úřední desku, jestli už to náhodou nevyvěsili. Příště už budete sedět doma a podíváte se na „Portál stavebníka“. Vyjede vám, že se zahájilo řízení, abyste jako majitel sousedních pozemků a účastník řízení mohl dát připomínky a námitky. Ve stavebním řízení zároveň posilujeme také obce, aby také ony byly vždy účastníkem.

Dostanu možnost, abych se vyjádřil ke všemu, co je pro mě důležité?

Když se přihlásíte do řízení jako majitel sousedního pozemku, tak to bude stejně jako dnes. Samozřejmě se počítá s tím, že mezi vaším pozemkem a pozemkem investora bude nějaká komunikace, pořád máte právo se přihlásit jako účastník řízení.

Pokud bude projekt i všechny námitky řešit najednou jeden úřad, tak roste riziko, že se všechny námitky nevypořádají. Nehrozí riziko, že se zvýší počet odvolání, přezkumů a soudních sporů a že se řízení přece jen protáhne?

Účastník musí samozřejmě mít možnost se odvolat, zároveň námitky musí být vypořádány. To znamená, že dostane písemné odůvodnění, proč něco nebylo vypořádáno. Následně pak jde ke krajské instanci, která podle nového zákona už musí rozhodnout. Nemůže případ vrátit nižší instanci. To je ten apelační princip. Samozřejmě dotyčný se může proti tomu odvolat dál a dojde to až k soudu. Soud to vyhodnotí a pokud ví, že stavební úřad nemůže rozhodnout jinak, tak definitivně rozhodne sám. Katastrofa je ten dnešní ping-pong. Jakmile najdou formální chybu, vrátí projekt první instanci, ani jim pořádně neřeknou, kde tu chybu udělali.

Dnes probíhají žaloby proti stavebnímu a územnímu řízení podle správního soudního řádu. Nový stavební zákon však omezuje prostor, ve kterém mohou soudy stavební řízení posoudit. Neomezuje nový zákon roli soudů a tím také možnost odvolání?

Ne. Především, my jsme po celou dobu jednali s Nejvyšším správním soudem, s pány Michalem Mazancem a s Filipem Dienstbierem. Byli i na všech čtyřech legislativních radách vlády, kde jsme zákon dopracovávali, a ta finální podoba je opravdu v souladu se závěry legislativní rady. To znamená, že i soudní přezkum byl popsán ve spolupráci s Nejvyšším správním soudem. Tam byl velký problém, že u stavebních řízení často jde o velké obsáhlé spisy. Pokud je pokaždé dělal jiný soud, trvalo pokaždé dlouho jenom spis nastudovat. Tak jsme se dohodli, že by odvolací procesy dělala Ostrava jako správní soud, kde se budou koncentrovat odborníci na stavební právo.

Předsedové nejvyšších soudů už nemají proti stavebnímu zákonu námitky?

Byli součástí přípravy, takže jsou s nimi všechny připomínky vypořádány. Absolutně a rozhodně nejsme v rozporu s Nejvyšším správním soudem.

Stavby roku 2020 v Česku - podívejte se:

+21

U stavebních nebo územních řízení byl vždycky velký problém, že se při něm zasekly dvě strany, řekněme, majitel továrny a majitel sousedního pozemku s obytným domem. Tím se rozjela ostrá bitva, která vyčerpávala obě strany. Mezi těmi kohouty pak seděl chudák úředník, který neměl čas a možná ani nebyl na úrovni toho sporu. Myslíte, že tohle teď může přestat?

To přijďte říct do Sněmovny. To jsou přesně argumenty pro čistou státní stavební správu. Protože kolega ze Slaného, který bude mít na starost dva takové spory, napíše všem ostatním kolegům na státní úrovni, jestli někdo řešil podobný problém. Nejspíš dostane odpověď typu: „Jasně, to řeším v Ostravě dnes a denně, tady jsou v sobě pořád.“ A pošle kolegovi vzor, jak spor řešit. To je problém dneška. Vezměte si obchvat Prahy. To je katastrofa, co se děje v Běchovicích. Ta paní na stavebním úřadě do této chvíle povolila dvě garáže a tři rodinné domy. A ona tam má 10 000 účastníků řízení! No, to je šílenství! Proto budeme mít tyhle velké stavby, jako jsou obchvaty, dálnice, energetika, na speciálním stavebním úřadě, kde na to budou lidé včetně obřího právního servisu.

Takže velký konflikt továrníka a majitele sousedního pozemku, který trval klidně deset let, konečně najde instanci, která to bude schopna vyřešit? A vyřešit tak, aby prostě jen nezařízla jednu z obou stran, tedy nejspíš majitele sousedního pozemku?

Pokud vznikne takový spor, zvlášť když se budou stavět továrny vedle obytného prostoru, pak ano. V návrhu zákona máme hybrid, tak jsme museli rozdělit stavby na místně příslušně a takzvaně nadregionální. Továrny jednoznačně spadnou do nadregionálních, už kvůli zaměstnanosti. Bude je rovnou řešit státní stavební správa s tím obřím právním aparátem a bude sledovat také zájmy vlastníka bytu, protože nikdo nechce, aby došlo k soudnímu sporu. Budou tam natolik fundovaní lidé, že továrníkovi řeknou rovnou, ať nestaví přímo na hranici pozemku s tím sousedem, protože i jeho práva musí být zachována. Na stavebních úřadech jsou všichni chytří lidé, ale někdo prostě dělá celý život drobné stavby a pak nemůže zčistajasna řešit velkou výrobní továrnu. To musí kolegové, kteří to v Ostravě řeší dnes a denně.

Jsou poslanecké kluby vstřícnější, než byly při prvním čtení před třemi týdny?

Samozřejmě, že je to politika. Ale velmi mě potěšila některá vystoupení. Líbilo se mi vystoupení pana Kupky za ODS, který řekl, že má problém s institucionálním modelem, ale že tam je spousta dobrých věcí, které stavební právo skutečně zrychlí. Takže pravděpodobně se budeme bavit o tom, jestli první instanci nechat v přenesené působnosti, anebo bude čistá státní stavební správa. Znovu říkám, oni nemají žádný nástroj na to, jak úředníky na úrovni samosprávy posílit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované