Hlavní obsah

Koronavirus zabijete horkou vodou: Jak dezinformátoři ohrožují zdraví

Foto: Profimedia.cz

Mezi šířící se dezinformace patří také ta o samovyšetření na koronavirus. Stačí prý na deset vteřin zadržet dech. (Ilustrační foto)

6. 3. 6:09

Epidemie koronaviru vyprovokovala dezinformátory a trolly k šíření dezinformací.

Článek

Na sociálních sítích a v e-mailových schránkách se objevují zaručené rady, jak u sebe rozpoznat koronavirus a jak jej případně vyléčit. Ty jsou však podle odborníků naprosto zcestné.

„Jsou to prakticky samé nesmysly a nepodložené zprávy,“ reaguje primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. Ta vede oddělení, na kterém v současné době pacienti s potvrzenými testy na COVID-19 leží. Tyto zprávy navíc mohou přímo ohrožovat zdraví.

Pití alkoholu virus nezabije

Mezi jednu z nejčastěji šířených fám patří ta, že pitím alkoholických nápojů se lidé mohou bránit případné nákaze. Tvrzení je však nepravdivé. Podle Roháčové požívání alkoholu virus nezabije. Pro své dezinfekční účinky se sice ethanol používá. Konzumace, zvláště nadměrná, by člověku mohla naopak uškodit.

Foto: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Ministerstvo zdravotnictví varuje před řadou fám, které se o koronaviru šíří.

Další nepravda se týká masek, které mají své nositele chránit před onemocněním.

„Doporučení lékaře ohledně koronaviru: 1. Virus je dostatečně velký (průměr virové buňky je asi 400–500 nm), takže ji může filtrovat jakákoli běžná maska (nejen model N95),“ píše se v řetězovém e-mailu. Podle Františka Stejskala, infektologa z infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce, je však virus výrazně menší, v řádu desítek nanometrů.

„Navíc to nejsou jen fyzikální faktory, které to ovlivňují, a nedá se to porovnávat podle velikosti. U koronaviru se neví, jestli se šíří vzduchem. Základní ochranu dá chirurgická rouška, ale má ji mít ten, kdo je nemocný, kdo kašle. Zdravotník by měl mít respirátor a brýle, kdyby na něj totiž někdo zakašlal, tak se to do těla může dostat sliznicí,“ uvedl Stejskal.

Mezi dezinformace patří i návod na samovyšetření na možnou nákazu koronavirem. Člověk se má podle návodu zhluboka nadechnout a zadržet dech na déle než 10 vteřin. Pokud toto zvládne bez kašle, nepohodlí nebo „pocitu těsnosti“, nemá prý v plicích fibrózu, což údajně znamená absenci infekce.

Podle Roháčové však na sobě takto detekovat přítomnost koronaviru není možné. Podle Stejskala jde doslova „o blbost“: „To je něco tak hloupého. Každý člověk může mít onemocnění plic, astma. Ještě jsou teď do toho respirační infekce, nachlazení. Takže je možné, že to třeba nebude schopný udělat,“ uvedl s tím, že i propojení s fibrózou není namístě. „U koronavirových onemocnění nedochází k plicní fibróze, tam je zánět na plicích. Takže zdůvodňovat to plicní fibrózou je nesmysl.“

Horká voda nepomáhá

V návodech, jak se zaručeně bránit proti koronaviru, je i varianta pít často horkou vodu, která má virus zabít. I tady se odborníci shodnou, že nejde o lékařsky podložený fakt.

„Prolévat se horkou vodou nemá žádný vliv na člověka. Virus nemáte v ústech, a i kdyby tam byl, tak horká voda nezabere. Když už, tak se inaktivuje UV zářením. Vy virus navíc vdechnete a do těla se dostane přes sliznici,“ vysvětluje Stejskal. Podle něj podobné experimenty naopak mohou být zdraví ohrožující.

Dezinformace, které se okolo epidemie šíří, se snaží působit logicky. Pokud se alkohol používá k dezinfekčním účelům, jeho pití by přece mělo pomoci při zabíjení virů. Stejně tak zadržení dechu skutečně bude dělat problém lidem, kteří mají dýchací obtíže. Ty však nemusí způsobit koronavirus, ale jakékoliv respirační onemocnění jako třeba začínající alergie. Podle webu Bez faulu, který se zabývá zkreslením informací, se jedná o takzvanou heuristiku dostupnosti.

„Člověk klade důraz na informace, jež jsou mu k danému tématu k dispozici a které si dokáže snadno zapamatovat, i když se jedná o téma komplexní a jeho zúžení může vést k iracionálnímu rozhodování,“ popisují autoři webu tuto mentální zkratku, která pomáhá téma zjednodušit pro lepší pochopení. To částečně vysvětluje i snadné šíření podobných řetězových e-mailů. „Selektivní paměť pak hraje velkou roli při rozhodování v rámci komplexních témat a problémů.“

Pro relevantní informace je proto vhodné získávat data ze zdrojů k tomu určených, jako jsou například stránky Ministerstva zdravotnictví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené