Hlavní obsah

Kvůli Vrběticím se zkoumá i Zemanova cesta do Střední Asie

Foto: ČTK

Návštěva Miloše Zemana v Tádžikistánu v listopadu 2014 a zejména činnost jednoho z členů obchodní delegace zajímá vyšetřovatele výbuchu ve Vrběticích. Na snímku z 26. listopadu 2014 je Miloš Zeman s prezidentem Imomalim Rachmonem při uvítacím ceremoniálu na letišti v Dušanbe.

Reklama

30. 4. 6:00

Proč vzal Hrad s sebou na oficiální návštěvu do Tádžikistánu majitele Imexu Petra Bernatíka? A s kým se tam tento člen delegace sešel? To jsou otázky, které je třeba si položit v souvislosti s vrbětickým výbuchem.

Článek

V případu výbuchu zbrojního a muničního skladu ve Vrběticích, za nímž podle českých bezpečnostních složek stojí ruští agenti, sledují vyšetřovatelé nejen stopy související s majiteli firmy Imex, ale také s cestou prezidentské delegace do Kazachstánu a Tádžikistánu.

Miloš Zeman s doprovodem na ni odletěli krátce po explozi ve Vrběticích a jejím členem byl právě majitel firmy Imex Petr Bernatík starší.

Na něj a jeho syna se při vyšetřování policie zaměřila kvůli podezření, že pomohli příslušníky ruské vojenské služby do vrbětického areálu dostat.

Události, které se odehrály na zmíněné cestě prezidentské delegace do zemí Střední Asie a která se uskutečnila v listopadu 2014, poskytují k této vyšetřovací lince další souvislosti.

Petr Bernatík starší měl totiž podle zjištění vyšetřovatelů během pobytu v Tádžikistánu důležitou schůzku, která může být klíčová právě pro zjištění, jak se agenti speciální jednotky GRU číslo 29155 do vrbětického areálu dostali.

V týdnu mezi 23. a 27. listopadem 2014, zhruba měsíc po výbuchu, se tu totiž majitel Imexu sešel s generálem tádžických pohraničních vojsk Radschabali Rachmonalim. Vyšetřování přitom podle zdrojů Seznam Zpráv zjistilo, že týden před Vrběticemi, v září 2014, dostal Bernatík starší od generála Rachmonaliho e-mail s žádostí o prostou věc: aby pustil do areálu dva zbrojní inspektory, jejichž pasy dojdou později.

Bernatík starší souhlasil, s tádžickým generálem se znal dlouhou dobu - v posledních letech firma Imex několikrát žádala o povolení vyvézt do Tádžikistánu zbraně.

Později po prvním e-mailu pak skutečně přišel - a to řediteli Imexu, kterým je Petr Bernatík mladší - druhý e-mail s dokumenty lidí, pro něž generál Rachmonali pomoc žádal. Nešlo však o žádné inspektory, ale o agenty GRU.

Jeden z nich byl identifikován jako Anatolij Čepiga, který tehdy používal tádžický pas na jmého Ruslan Tabarov a který je dnes označen jako jeden z hlavních pachatelů výbuchu.

Jak potvrdily Seznam Zprávám zdroje blízké vyšetřování, po dvou e-mailech pak následoval k Bernatíkům ještě jeden. A to od dalšího obchodníka se zbraněmi.

Jde o Rusa s českým občanstvím, který v současné době žije v Řecku, a i jeho české úřady z účasti na organizaci vrbětických útoků podezírají. Jeho e- mail totiž upřesňoval dny, kdy by tajní agenti Moskvy, kteří se vydávali za zbrojní inspektory, měli dorazit.

Okolností hodnou pozoru je, že i tento muž se s tádžickým generálem Rachmonalim zná.

Vyšetřovatelé pracují s variantou, že tádžický generál Rachmonali byl do přípravy akce GRU také zapojen. Nasvědčují tomu důkazy, které mají v tuto chvíli v rukách, mohly by to podpořit ještě dvě důležité okolnosti.

Jednak ta, že pohraniční vojska Tádžikistánu mají historicky velmi blízko k ruské vojenské tajné službě GRU.

V roce 2011 se mezi tádžickou armádou a uzbeckým islamistickým hnutím rozhořel ozbrojený konflikt. Formálně skončil roku 2013, další roztržky ale následovaly do roku 2018. Tento konflikt se týkal především tádžických pohraničních vojsk, kterým velel právě generál Rachmonali. Podle Christo Grozeva z vyšetřovací skupiny novinářů Bellingcat ruské tajné služby, a zejména GRU, tádžické armádě pomáhaly.

Po skončení konfliktu pak Tádžikistán často navštěvovali i agenti speciální jednotky 29155, právě té, která má vrbětické výbuchy na svědomí.

„Účast Rachmonaliho je pro nás nová informace, ale dobře zapadá do celkového obrázku. Mohu totiž potvrdit, že velmi často, zejména v roce 2013, členové této jednotky cestovali do Tádžikistánu. Především šlo o Fedotova, Boširova, Gorškova, Lebeděva a Nikitina,“ řekl Seznam Zprávám Christo Grozev.

Denis Sergejev (krycí jméno „Sergej Fedotov“) a podplukovník Jegor Gordienko (krycí jméno „Georgy Gorškov“) jsou agenti, kteří přicestovali do Čech jako podpůrný tým komanda, které mělo na starosti samotné vrbětické výbuchy.

Boširov je pak krycí identita Anatolije Čepigy, který se v Česku vydával za tádžického občana Ruslana Tabarova.

Druhou důležitou okolností nasvědčující zapojení tádžického generála do vrbětické akce, je pak to, že Rachmonali poté, co se dva rozvědčíci do Vrbětic objednali, už pomoc pro žádné další inspektory nežádal.

To Seznam Zprávám potvrdil právník Imexu Radek Ondruš. „V této souvislosti si to nevybavuji. Korespondenci jsme předali, ale v této souvislosti si žádný jiný e-mail nevybavuji. A to pro policii materiály připravuji,“ odpověděl Radek Ondruš na otázku, zda generál Rachmonali posílal a doporučoval nějaké jiné lidi.

V tomto kontextu se vyšetřovatelům nabízí verze, že ruští agenti využili prezidentské cesty k tomu, aby se Rachmonali s Petrem Bernatíkem starším dále domluvili. Faktem je, že šest dní po návratu prezidentského speciálu následoval ve Vrběticích další výbuch.

Že je tádžická linka - Bernatíkova schůzka s Rachmonalim i jeho účast v prezidentské delegaci - předmětem policejního vyšetřování - potvrzuje jak právník Ondruš, tak zdroj blízký vyšetřování.

„Ano, zabýváme se tím, ta cesta je podivná. Zásadní je, co si tam vlastně řekli a proč se vůbec potkávali,“ upozorňuje zdroj.

Petr Bernatík starší ani jeho právník Radek Ondruš nechtějí o schůzce s Rachmonalim v Tádžikistánu sdělit nic bližšího. Právník proto odmítl i odpověď na otázku, zda se jednání mezi Rachmonalim a Bernatíkem účastnil i prezident nebo někdo z prezidentské kanceláře.

„To je přesně to, o čem se nesmíme vyjadřovat. Pokud nám to povolí státní zástupce, nemáme problém,“ říká právník Ondruš s tím, že vše je součástí policejního spisu.

Odpověď na otázku, kdo a proč Petra Bernatíka staršího dostal do prezidenského speciálu, se řešila v médiích už krátce po prezidentově cestě do Kazachstánu a Tádžikistánu. Bernatíka totiž už v té době policie kvůli Vrběticím vyšetřovala, a tak jeho účast v delegaci krátce po vrbětickém výbuchu média zaujala.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček tehdy novinářům mimo jiné řekl, že prezident členy delegace nevybíral a že to měl na starosti kancléř Vratislav Mynář.

Ten v roce 2015 uvedl, že Petra Bernatíka staršího vzali na palubu prezidentského speciálu na žádost Svazu obchodu a průmyslu.

Nyní Vratislav Mynář na další dotazy, které po odhalení ruských agentů ve Vrběticích mají mnohem větší závažnost, Seznam Zprávám napsal, že o programu obchodní části delegace nic nevěděl.

Bez pozornosti však nelze nechat otázku, zda on sám či prezident nebo někdo jiný z prezidentské kanceláře o jednání Bernatíka s Rachmonalim věděl, nebo se ho dokonce zúčastnil.

„Nic takového nebylo součástí programu pana prezidenta ani jeho doprovodu z prezidentské kanceláře. Podnikatelská delegace má ostatně vždy svůj vlastní program, jedinou výjimkou je hromadné podnikatelské fórum, kde pan prezident přednáší projev,“ říká Vratislav Mynář.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované