Stoletý hotel na Pomezních Boudách přestavěli na apartmány, kino a kavárnu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Centrum Hořec na Pomezních Boudách dnes vypadá jako nové. Ale historie této horské boudy se píše už bezmála sto let.

Hostinec s ubytováním si v srdci Pomezních Bud postavil v roce 1928 Němec Wenzel Adolf. Dle webu Archa Krkonoš to byl člen rodiny, která se do Krkonoš přistěhovala zřejmě už v 16. století z rakouských Alp. Hotel s restaurací nazval podle sebe Adolfbaude – Adolfova bouda. Říkalo se jí také W. Adolfs neue Grenzbaude – W. Adolfova nová Pomezní bouda.

V březnu 1940 však hostinský náhle zemřel. „Důvodem smrti byla srdeční slabost,“ uvádí Archa Krkonoš. Rodina Adolfových pak z Pomezních Bud odešla. Wenzelova dcera Waleska se hned v dubnu vdala za truhláře z Trutnova a odstěhovala se k němu. Její matka Gertruda pronajala boudu novému přistěhovalci ze Slezska Fritzi Münzelovi a usadila se u dcery.

Po konci války všechny čekal nemilý osud. Gertruda s Waleskou i jejím mužem a dětmi byli odsunuti do Německa a boudu zabavil stát. Boudař Münzel dopadl ještě hůř. V květnu 1945 byl v obci spolu s několika dalšími Němci zastřelen.

Stal se obětí msty Čechů za vypálení zdejší celnice při sudetoněmeckém povstání v roce 1938. Při něm nacisté zabili četnického strážmistra Eduarda Šimana, další zranili nebo odvlekli do Německa. Münzel byl popraven bez soudu jen proto, že byl Němec. „Přestože do malé Úpy přišel až po roce 1938 a neměl s přepadením celnice nic společného,“ zmiňuje Archa Krkonoš.

Z boudy se stal Hotel Hořec, který za socialismu spadal pod Správu zotavoven ROH Pec pod Sněžkou. V 90. letech pod hlavičkou Oreo patřil k sousednímu penzionu Družba, což je dnešní Trautenberk. V roce 2019 ho pak převzala firma Skimu, která v Malé Úpě provozuje lyžařský areál, a pustila se do rekonstrukce.

Projektu se ujali zkušení architekti z ateliéru ADR Aleše Lapky a Petra Koláře. Místo dobře znali, s lidmi ze skiareálu už dlouhé roky spolupracují na řadě dalších staveb. Jejich dílem byla před pár lety i adaptace sousední horské boudy na pivovar Trautenberk.

Jak píší v autorské zprávě, společným cílem všech zúčastněných bylo zachovat jedinečnou atmosféru a charakter místa. „V průběhu příprav se vedly diskuse nejen o budoucím využití objektu, ale také o tom, zda jej zachovat, či nahradit novostavbou. Výsledkem pečlivého zvažování je rekonstrukce stávající budovy doplněná o nové přístavby,“ popisují architekti.

Bývalý hotel prošel zásadní proměnou a získal novou tvář i funkci – stal se moderním multifunkčním centrem propojeným s komunitním životem obce. „Rekonstrukce přinesla komplexní stavební úpravy: od nové střechy přes kompletní výměnu obvodového pláště včetně oken a dveří až po kompletně přepracované vnitřní uspořádání,“ konstatují architekti.

Dnes má budova pestré využití. Najít tu lze půjčovnu sportovního vybavení, designovou kavárnu s nabídkou palačinek či obchod s originálními suvenýry. Zůstala i ubytovací část v podobě dvou velkých a stylových mezonetových apartmánů v nejvyšším patře, s kapacitou až sedm a devět lidí.

V budově je také veřejné kino s možností soukromého pronájmu. A rovněž originálně řešený interaktivní výstavní prostor, navržený týmem expozičního scénografa a výtvarníka Iva Plasse. Nabízí možnost doslova se ponořit do obrazu, a to díky posuvným skleněným paravánům. Z jedné strany mají jemný potisk, takže na ně lze promítat libovolný obraz.

V nové podobě architekti zkombinovali tradiční materiály s moderními prvky. Fasádu tvoří hoblovaná modřínová prkna bez další povrchové úpravy. „S časem přirozeně zešedne až ztmavne a naváže tak na původní charakter stavby,“ nastiňují autoři. Sokl zůstal kamenný a střecha je plechová, v interiéru jsou vidět i staré cihly.

Výrazným prvkem se staly menší nové přístavby z pohledového betonu. Rozšířily interiér a zároveň zajistily komfortnější přístup do budovy i v náročných zimních podmínkách – do budovy se dá dostat i přímo z lyží. Součástí úprav je i nový veřejný prostor před budovou – zpevněná plocha s možností posezení, která podporuje rozvoj zdejšího komunitního života.