V noci hlavy nahoru. Bude vesmírné divadlo

Vidět „padající hvězdu“ a něco si přát. Pro běžnou noc hravá romantická pověra, při pozorování Perseid však stěží použitelná. Meteorů z jejich roje je totiž vidět tolik najednou, že je těžké si tak velké množství přání vůbec včas vymyslet.

Perseidy jsou však oblíbené z jiného důvodu. Jejich roj připomíná efektní světelnou show, při níž vylétají zdánlivě stále ze stejného místa. Přesněji ze souhvězdí Persea, po němž dostaly i svůj název. Navíc je lze pohodlně pozorovat i díky teplým letním nocím.

Tento meteorický roj je na zdejší noční obloze pozorovatelný už od 17. července a k vidění bude až do 24. srpna. Nejhustší však bude v noci z 12. na 13. srpna. „Přísně vzato maximum nastane v neděli 13. srpna dopoledne, tedy za dne. Radarové pozorování bude samozřejmě možné, ale vidět očima to ve dne není,“ popisuje Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd.

Odkazuje proto na předcházející noc ze soboty na neděli, kdy budou Perseidy vidět od večera do rána. „Více jich uvidíme v druhé polovině noci, kdy bude radiant roje v souhvězdí Persea vysoko nad obzorem a žádný meteor se nám tak neschová pod obzor,“ upřesňuje astronom.

Radiantem se nazývá bod, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Pronikají totiž do atmosféry z jednoho směru a při pozorování ze země vzniká podobný optický jev jako třeba při pohledu na koleje ubíhající do dálky.

Souhvězdí Persea nad českým územím vůbec nezapadá, proto jsou meteory k vidění celou noc. Pro sledování úkazu není třeba dalekohled – je k vidění pouhýma očima.

Roj Perseid bývá v Česku vidět každý rok. Ale nakolik dobře, to záleží na fázi Měsíce. Letos budou z tohoto pohledu podmínky dobré. „V novu, kdy neruší vůbec, bude Měsíc 16. srpna. Tedy v noci maxima meteorického roje ze soboty na neděli to budou čtyři dny před novem a Měsíc bude rušit jen málo na ranní obloze,“ ubezpečuje Pavel Suchan.

Nebeské úkazy je nejlepší pozorovat v místech, kde je v okolí i v krajině co nejméně umělých světel. Nutné je také vyhnout se oslnění z nevhodných lamp nebo z projíždějících aut. „Proto je dobře se nejen za pozorováním Perseid vypravit daleko od měst do přírodního prostředí, u nás ideálně do hor,“ radí astronom Suchan. Zcela ideální možnost jsou pak takzvané oblasti tmavé oblohy. V Česku jsou vyhlášené tři.

I když se roj Perseid pravidelně opakuje, předpověď jejich množství se každý rok mírně liší. Pohybuje se od 60 do 100 meteorů za hodinu. Letos by jich mělo být vidět asi 80 za hodinu. Do atmosféry vstupují rychlostí 59 kilometrů za sekundu a začínají zářit ve výšce okolo 120 kilometrů nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších meteoroidů i méně než 80 kilometrů nad zemským povrchem.

Perseidy mají původ v prachových částicích uvolněných z komety 109P Swift-Tuttle. Pravidelně jsou vidět proto, že Země na své dráze každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází prachovým proudem za zmíněnou kometou.

Lidově se tomuto roji říká také slzy svatého Vavřince. První zmínky o tomto úkazu pocházejí už z první poloviny třetího století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši.

Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. „Podle zaznamenaných svědectví několik dní po jeho popravě dne 10. srpna 258 padaly z nočního nebe ‚třpytivé slzy‘ a od této události jsou Perseidy lidově označovány jako ‚slzy svatého Vavřince‘,“ vypráví Pavel Suchan.

I když jsou Perseidy v Česku asi nejznámějším meteorickým rojem, nejsou tím nejhustším. Z pohledu počtu meteorů za hodinu vycházejí lépe prosincové Geminidy, kterých padá až 150 za hodinu. „Stojí za to je pozorovat. Problém je ale s prosincem. Nejenže si člověk nelehne na karimatku pod oblohu jako teď v srpnu, ale také bývá často zataženo,“ objasňuje astronom Suchan.