Hlavní obsah

Moje místa: Měl jsem strach, jestli to moje fotbalové umění bude stačit na Prahu, vzpomíná na své začátky Vladimír Šmicer

Moje místa Vladimíra Šmicera. (Video: Seznam.cz)

Jako profesionální fotbalista začínal v pražské Slavii, za kterou získal tři tituly v české lize. Hrál za francouzské kluby RC Lens a Girondins de Bordeaux. V barvách anglického Liverpoolu pak v roce 2005 dosáhl největšího úspěchu v kariéře, jako jeden z mála Čechů vyhrál Ligu mistrů. Dvanáct let hrál za českou reprezentaci. Fanoušci mu vymysleli přezdívku „štístko“.

Článek

„Máma vždycky říkala – ty půjdeš na šífáka, budeš jezdit na lodi do Amsterodamu a aspoň se podíváš na západ. Naštěstí se mi podařilo ji to nakonec rozmluvit,“ směje se Vladimír Šmicer při vzpomínce na dlouhé debaty s rodiči o své budoucnosti. Do svých čtrnácti let totiž vyrůstal v malé vesničce Verneřice u Děčína, kde práce v přístavu nebo na lodi byla běžnou záležitostí.

Jeden se snaží udělat větší sviňárnu než ten druhej, a to je prostě šílený – Vladimír Šmicer otevřeně o poměrech v českém fotbalu, jak těžké bylo skončit a také o tom, jak jeho život ovlivnil otec, který prohrál boj se závislostí na alkoholu.

Intimní zpovědi: Vladimír Šmicer. (Video: Seznam.cz)

Kopačky obul poprvé někdy v pěti letech – a to i díky dědovi, který hrál a trénoval fotbal a malého Vladimíra si vzal do parády. I když byl nejmenší ze všech dětí, na fotbal měl talent a brzy se stal hvězdou zdejšího fotbalového klubu SK Verneřice. „Já se rád vracím na místa, kde jsem vyrůstal a kde jsem se cítil spokojenej, a já jsem se tady spokojenej cejtil, já jsem to tady miloval,“ říká uprostřed fotbalového hřiště ve Verneřicích, které se prý za ty roky skoro nezměnilo.

Jeho rodiče už nežijí, ale do rodných Verneřic jezdí za tetou, která učí na místní základní škole. „Byl jedničkář až do šestý, sedmý třídy, opravdu! Pak až v osmé třídě, myslím, že měl jednu dvojku,“ říká Vladimírova teta Hana Lukešová. „Podívej, tady po tobě zůstal ještě posudek od tvého třídního učitele,“ podává ručně popsaný list papíru svému synovci. „Vysoký stupeň sebevědomí, nižší úroveň sebekritičnosti. Cíle do budoucna si klade reálné, v souladu s jeho zájmy a schopnostmi – no vida, tak to odpovídá, ne?“ usmívá se nad poznámkami třídního Vladimír Šmicer.

Vladimírovi rodiče svého syna ve fotbale podporovali a hlavně kvůli němu se v jeho čtrnácti letech přestěhovali do Prahy. Zlomový okamžik v životě Vladimíra Šmicera. „Myslím si, že kdybych zůstal tady, tak bych to nedal. Takovou kariéru bych nikdy neměl,“ říká. Jak těžké byly jeho začátky ve světě profesionálního fotbalu, proč si nevěřil a bojoval s trémou před každým zápasem? Na co vzpomínal, když se s námi procházel po starém slávistickém hřišti v pražských Vršovicích, a dokázal by hrát za Spartu? A jak svého zeťáka hodnotí fotbalová legenda Ladislav Vízek? Celý příběh Vladimíra Šmicera najdete v pořadu Moje místa.

Pořad Moje místa vysílá Televize Seznam každé úterý od 20:00, následují Intimní zpovědi.

Jak naladit Televizi Seznam u vás doma? Praktický návod ZDE.

Sledujte Televizi Seznam i na Facebooku.

Doporučujeme

Další zprávy

Reklama