Hlavní obsah

Merkelová mívala 40 %, teď to bude mít vítěz těžší, myslí si německý novinář

Foto: Profimedia.cz

Politici CDU/CSU Markus Söder, Angela Merkelová a Armin Laschet při zakončení volební kampaně v Mnichově.

Reklama

Zelení a liberální FDP jsou teď v pozicích „bohatých nevěst“, nová německá koalice se bez nich totiž zřejmě neobjede, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy novinář německého deníku Süddeutsche Zeitung

Článek

Od zvláštního zpravodaje z Německa.

Co se stane v neděli po uzavření volebních místností? Budou exit polly? A kdy se čekají výsledky?

Výsledky bývají rychle. Jeden problém, který máme, je, že mnohem víc lidí volilo korespondenčně. Panuje proto nejistota, jestli ta čísla z exit pollů, která budeme mít v 18 hodin, budou odpovídat skutečně výsledku tak, jak to vlastně jsme zvyklí. Normálně to, co víme v šest hodin, už odpovídá výsledkům. Tentokrát to může být trošku jinak.

Daniel Brössler

Parlamentní zpravodaj deníku Süddeutsche Zeitung. Soustředí se zejména na německou zahraniční politiku. V 90. letech byl zahraničním zpravodajem agentury DPA v Bratislavě a poté ve Varšavě. Vystudoval žurnalistiku v Mnichově a ve Washingtonu.

Ví se, kdo zejména letos volil korespondenčně? Jsou to třeba mladší lidí? Dá se očekávat, že po sečtení těchto hlasů se někomu například výrazněji zvedne konečný výsledek?

Jediná strana, která doporučila svým voličům nevolit korespondenčně je AfD. Tudíž se dá předpokládat, že ten konečný výsledek bude v případě AfD trochu odlišný. Vzhledem k pandemii tentokrát nevolí korespondenčně jen ti obvyklí voliči, ale mnohem víc skupin – nechce se jim jít do volebních místností.

Čili v 18 hodin se zavřou volební místnosti, a minutu poté už začnou povolební vyjednávání? Nebo jaká je německá tradice?

To určitě ne. Velkou otázkou je, zda bude výsledky jednoznačný, nebo ne. V minulosti to v Německu po volbách bylo tak, že byly výsledky zcela jednoznačné. Jinak to už bylo před čtyřmi lety, kdy ta povolební matematika byla složitější.

Tradičně jsme byli zvyklí na to, že stačí koalice dvou stran, ale taková situace už neexistuje a bude potřeba koalice tří stran. I když nedá se vyloučit, že by tentokrát stačilo i pro tu tzv. velkou koalici CDU/CSU a SPD, jenže k tomu už nedojde. Strany říkají, že už ji nechtějí.

Z dnešního hlediska jsou tři možnosti, které jsou reálné. Je to buď tzv. jamajská koalice, tedy CDU/CSU, FDP a Zelení, semaforová koalice SPD, FDP a Zelených nebo koalice SPD, Zelených a Die Linke. Tu třetí mám ale jako nepříliš pravděpodobnou. Zůstává tedy buď Jamajka nebo semafor, kancléři Laschet nebo Scholz.

Zajímavý okamžik tedy v neděli v 18 hodin bude to, zda bude mít jeden z této dvojice výrazný náskok. Kolik procent by to muselo být, o tom už se dá debatovat, ale jasná by byla například situace, kdy bude mít SPD 26 procent a CDU/CSU 21. Pokud ale budou výsledky velmi těsné, tak to bude složitější situace a celý večer nebudeme vědět, kam to směřuje.

Strana FDP jasně preferuje koalici pod vedením Armina Lascheta, Zelení zas koalici pod vedením Olafa Scholze. Obě strany se v neděli večer budou snažit najít nějaký argument, aby mohl začít proces s tou stranou, kterou si přejí zrovna oni. Každopádně bych vyloučil, že budeme mít v neděli večer jasno o tom, kdo bude příští kancléř a jaká vznikne koalice. K tomu nedojde ani v pondělí ráno.

Čili FDP a Zelení jsou teď takové bohaté politické nevěsty?

Přesně tak. Dá se říct, že to jediné, co je docela jisté, i když to není na sto procent, je to, že v příští vládě budou Zelení a liberálové z FDP.

To není tak, že by prezident si teď vybral pana Scholze a řekl: já tě pověřím sestavením vlády. Tak to tady nefunguje. Za normálních okolností je role prezidenta docela minimální.
Daniel Brössler

Jak silně do toho může mluvil prezident Frank-Walter Steinmeier?

Spolkový prezident formálně nemá velkou roli při sestavování vlády, nepověřuje určitého politika sestavováním kabinetu. Jsou to strany, které se na koalici dohodnou. Je to docela neformální proces a jde skutečně jen o tu otázku, kdo má možnost v Bundestagu být zvolen kancléřem.

To není tak, že by prezident si teď vybral pana Scholze a řekl: já tě pověřím sestavením vlády. Tak to tady nefunguje. Za normálních okolností je role prezidenta docela minimální. Před třemi roky ale jistá role hlavy státu byla, protože Steinmeier jako sociální demokrat ovlivnil SPD po ztroskotání jednání o jamajské koalici, aby šla ještě jednou do velké koalice s CDU/CSU. Ale to byl spíš takový jeho neformální vliv. Nepředpokládám, že v příštích týdnech bude role prezidenta nějaká silná.

Je také velmi pravděpodobné, že se pánové Scholz a Laschet pokusí jednat a sestavit koalici paralelně, pokud bude výsledek těsný. Je tu ale také možnost, že Armin Laschet nemusí být už za pár dní předsedou CDU.

Že bude po povolebním vnitrostranickém zemětřesní sesazen? CDU asi není zvyklá na výsledky kolem 20 procent…

Takový výsledek by byl katastrofální. Bude zajímavé, co se bude dít.

Může Lascheta v roli lídra bloku CDU/CSU vystřídat bavorský premiér Markus Söder?

On je předsedou CSU, takže se nemůže stát předsedou CDU, ale určitě počítá s tím a asi i doufá, že bude další ve frontě na kancléře, pokud by se Scholzovi nepodařilo vládu sestavit. Jestli k tomu skutečně dojde, to je těžké říct. Stejně tak to, kdo by mohl převzít moc v CDU po Laschetovi.

Před čtyřmi lety jednání o vládě trvala poměrně dlouho, letos se to může opakovat. Mají Němci na takové tempo trpělivost?

Jak správně říkáte, nejsou na to zvyklí. Už před čtyřmi roky to byla taková nezvyklá a nepříjemná situace. I když tehdy to nebylo tak dramatické, protože tu stále byla kancléřka Angela Merkelová a bylo jasné, že nezávisle na tom, jaká bude koalice, zůstane kancléřkou. Teď máme úplně jinou situaci.

Čili Merkelová ve funkci byla tehdy uklidňujícím prvkem, zatímco letos se neví prakticky nic?

Přesně. Máme skutečně absolutně novou situaci, kdy je jasné, že kancléřka odchází, ale nevíme, kdo bude příštím kancléřem a jaká bude politická realita. Takže předpokládám, že bude situace ještě více napjatá než před čtyřmi roky. Pokud by to trvalo velmi dlouho, bude to nepříjemné i kvůli tomu, že Evropa potřebuje mít v Berlíně jasnou situaci.

Bavíme se o tom, že jasný bude vítěz, který dostane 26 procent, ale to nejsou výsledky, jaké bývaly dříve, kdy měla CDU 40 procent. I když SPD vyhraje, bude to mít složité, protože aspoň jedna z těch stran, tedy FDP, která je nutná pro koalici, se do ní moc netěší a má velmi jasné podmínky co se týče nezvyšování daní atd. Budou to složitá jednání a určitě to bude trvat nějakou dobu. A na to Němci na nejsou zvyklí.

Co bude první věc, kterou ta vláda bude muset řešit, až nastoupí? Velkým tématem celostátní kampaně je klimatická politika.

Co se toho týče, tak to není nic, co se dá vyřešit za týden. Myslím, že to bude hrát obrovskou roli v jednáních o koalici, a že vláda určitě bude mít ambiciózní klimatický plán. Tu jednu věc, která by se musela řešit, nevidím.

Byla vůbec tématem kampaně zahraniční politika? Debatovalo se o ní?

O zahraniční politice bylo slyšet to, že o ní nikdo neslyšel. Třikrát proběhla debata třech kandidátů na kancléře, tzv. triel, ale ani jednou se tam téma zahraniční politiky neobjevilo.

Jak to?

Protože se na to neptali moderátoři.

A jak to, že se na to neptali?

Protože se jim zdá, že domácí otázky jsou důležitější, což je typické pro situaci v Německu. V médiích se to ale kritizovalo. Potom byla debata všech lídrů, a tam se už o zahraniční politice hovořilo a bylo vidět, že ty čtyři strany, které mají šanci dostat se do vlády, tedy CDU/CSU, SPD, FDP a Zelení, se v zásadě shodnou.

Strana Die Linke, která by měla jistou šanci dostat se do vlády, kdyby skutečně došlo k levicové vládě, má velmi odlišné pozice, co se týče NATO. Lídr SPD Scholz ale už jasně řekl, že podmínkou nové vlády by byla jasná pozice k EU, k NATO, vztah k Spojeným státům. Proto je velmi nepravděpodobné, že dojde na vládu, která by zásadně měnila parametry zahraniční politiky. Je to velmi nepravděpodobné, i když neúplně vyloučené.

Pokud by došlo na „jamajskou“ nebo „semaforovou“ koalici, tak ty menší strany v ní se jasně vyjádřily pro jistou změnu zahraniční politiky vůči Číně a Rusku. Obě strany (Zelení a FDP) kritizovaly politiku vlády Merkelové, říkaly, že je příliš nekritická vůči Rusku a hlavně vůči Číně. A i když poslu tyhle menší strany v hodně věcech nesouhlasí, tak v této otázce ano. Jenomže zahraniční politika je samozřejmě doménou kancléře, proto bych předpokládal, že nějaké zásadní změny nebudou. Zásadní rozdíl mezi Laschetem a Scholzem v této oblasti nevidím.

Reklama

Doporučované