Hlavní obsah

Nad šéfem mocného úřadu drží ruku Hrad i Babiš. Navzdory vážným kauzám

Foto: Profimedia.cz

Petr Rafaj stojí v čele antimonopolního úřadu od roku 2009. Ve funkci mu zbývá poslední rok. Klíčové politické složky za ním stojí.

Reklama

17. 7. 2020 7:00

Současná politická elita zavírá oči nad kauzami šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje a drží jej ve funkci. Seznam Zprávy zjišťovaly, kdo a proč ho chrání a jak se vůbec ocitl v čele mocné instituce.

Článek

Kdo stojí v čele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) neboli antimonopolního úřadu, by si asi většina lidí stěží vybavila.

Ve skutečnosti však někdejší poslanec sociální demokracie Petr Rafaj vede jako předseda veledůležitý úřad, který rozhoduje o miliardových sporech a dohlíží na to, zda se férově rozdělují veřejné zakázky, a tedy i veřejné peníze.

Věrohodnost, jak tuto roli ÚOHS plní, za poslední rok narušilo několik zpráv. Na jméno Petra Rafaje totiž narazili vyšetřovatelé hned ve dvou velkých případech, v nichž se rozplétá korupce právě při rozdělování veřejných zakázek, respektive machinace při rozdělování dotací.

V září začne soud se skupinou úředníků, podnikatelů a politiků v čele s bývalým místostarostou Brna-středu Jiřím Švachulou, kteří čelí obžalobě za manipulaci s veřejnými zakázkami v Brně. Švachulu Rafaj dosadil do rozkladové komise ÚOHS, podle vyšetřovatelů si pak antimonopolní úřad za Rafajova vedení podmanili politici vládního hnutí v čele se zmiňovaným Švachulou (v dané době za ANO).

Další případ, který už soud začal řešit, se týká ovlivňování sportovních dotací kolem bývalého šéfa fotbalové asociace Miroslava Pelty. Jablonecký boss šéfoval dozorčí radě liberecko-jabloneckého dopravního podniku, jehož spory se zabýval antimonopolní úřad řízený Rafajem. Policejní odposlechy zachytily, jak Pelta Rafajovi zařídil několik fotbalových VIP vstupenek.

Petr Rafaj se podrobnějším odpovědím na vztahy se Švachulou a Peltou, případně na roli v daných kauzách vyhýbá.

Na Švachulovu adresu a na to, jaký mají lidé z hnutí ANO vliv na jeho úřadu, pouze vzkázal, že Švachula „nikdy nebyl klíčovou osobou v ÚOHS“.

„V rámci struktury neměl žádné postavení, nebyl zaměstnancem ÚOHS a jeho role byla stejná jako u ostatních řadových členů rozkladových komisí. Nebudu komentovat dojmy policejních vyšetřovatelů, o nichž píšete ve svých dotazech,“ uvedl Petr Rafaj.

Na otázky týkající se fotbalových dýchánků s Miroslavem Peltou nereagoval Rafaj vůbec.

Opečovávaný ředitel? Odvolat!

Koho však zmiňované kauzy nenechávají v klidu, jsou protikorupční organizace a opozice. Volají po Rafajově odvolání, které má dle zákona v ruce hlava státu a vláda - prezident předsedu ÚOHS jmenuje a odvolává na návrh vlády.

„Petra Rafaje drží prezident Miloš Zeman a jeho byznysoví pečovatelé. A Babišova vláda ustupuje a do konfliktu nejde. Důvěra ÚOHS je v troskách, podezření na Rafajovu úplatnost roste,“ řekl Seznam Zprávám šéf Transparency International David Ondráčka.

Ředitel Nadačního fondu proti korupci zase upozorňuje na Rafajovu linku na Úřad vlády. „Na to, že ÚOHS pod vedením Petra Rafaje nefunguje, poukazuje řada organizací včetně nás už několik let. Neděje se nic. Osobní vazby nejen na premiéra jsou doložitelné, nepochybuji proto o tom, že je zde politický zájem udržet pana Rafaje ve funkci co nejdéle,“ míní Karel Škácha.

Už přes rok volá po Rafajově odvolání pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal.

„Situace na ÚOHS je pro nás dlouhodobě neuspokojivá. To se netýká pouze kauzy Kapsch, ale také kauzy BusLine, Brno-střed a složení rozkladových komisí (Švachula, dcera a zeť pana Rafaje nebo jeho straničtí kolegové z Frýdku-Místku). Nadto z posledních zjištění policie vyplývá, že do těchto kauz byli zapleteni také bývalí či současní místopředsedové úřadu, což svědčí především o systémovém rozsahu korupce,“ řekl Seznam Zprávám Pikal, který je také místopředsedou jedné z nejsilnějších opozičních stran.

Podle Pikala je Rafajova pozice neudržitelná. „Svými opakovanými jednáními nezvratně poškodil důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování jednoho z nejvýznamnějších dozorových orgánů v České republice. Vláda by měla v zájmu ochrany nezávislosti ÚOHS navrhnout prezidentu republiky odvolání Petra Rafaje. Považuji za zarážející, že tak doposud neučinila,“ dodal místopředseda Sněmovny.

Jeho kolega z vedení dolní komory Parlamentu a šéf ODS Petr Fiala je podobně jako Pikal překvapený, jak liknavě se vláda a Hrad vůči Rafajovi staví. „To, proč je pan Rafaj stále ve funkci, je otázka především na vládu a prezidenta. V době, kterou pan premiér tak rád nazýval Palermem, se odstupovalo za mnohem menší podezření. Opravdové Palermo přišlo ale až s vládou Andreje Babiše, stačí se podívat na to, jaké korupční prostředí vyrostlo za vlády ANO například v Brně,“ řekl Seznam Zprávám šéf občanských demokratů.

Postupná tolerance

Vládnoucí garnitura však Petra Rafaje, který je ve funkci už druhé (a poslední) funkční období, drží.

O Rafajově pokračování ve funkci (poprvé byl jmenován v roce 2009) se jednalo před pěti lety. Premiérem byl Bohuslav Sobotka (ČSSD), který Rafaje ve funkci šéfa ÚOHS podpořil.

Podle zdrojů Seznam Zpráv blízkých tehdejšímu jednání bylo hlavním důvodem Sobotkovy podpory to, aby zabránil koaličnímu hnutí ANO a jeho předsedovi Andreji Babišovi prosadit do čela antimonopolního úřadu svého člověka. Sobotka tehdy k podpoře Rafaje strhl i část třetího koaličního partnera KDU-ČSL.

Jedním z těch, kdo byl proti znovuzvolení Rafaje v čele ÚOHS, byl tehdejší ministr zemědělství a 1. místopředseda lidovců Marian Jurečka. „Pamatuji si, že prošel o jediný hlas. Vůči práci pana Rafaje a úřadu pod jeho vedením jsem měl velké výhrady tehdy a mám je dodnes. Zpětně považuji za velkou chybu, že ho tenkrát vláda podpořila do dalšího mandátu,“ řekl Seznam Zprávám současný šéf KDU-ČSL Jurečka.

Do té doby vůči Rafajovi kriticky vystupoval i Babiš. „Je pravda, že naši ministři měli výhrady k té volbě, navrhovali výběrové řízení na ten post,“ pronesl tehdejší ministr financí Babiš po Rafajově zvolení v roce 2015.

Od té doby však podle zákulisních pozorovatelů Babišova nevole vůči Rafajovi výrazně zeslábla. „Babiš pochopil, že ho Rafaj může poslechnout a že nemá smysl s ním válčit. Rafaj proti Babišovi nepůjde,“ řekl Seznam Zprávám nejmenovaný vlivný právník.

Rafajovi končí druhý a poslední mandát za rok. Je patrné, že premiér se do bitvy za jeho sesazení hnát již nebude. Na dotazy, zda se na základě kauz Stoka či sportovních dotací neobrátí na prezidenta a neproberou Rafajovo případné odvolání, Babiš redakci neodpověděl.

Posledním jeho větším vyjádřením na adresu Rafaje byla loni v červenci odpověď na interpelaci, v níž se už zmíněný místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal dožadoval odvolání šéfa ÚOHS z funkce. Premiér sice přiznal, že negativní informace o Rafajovi se mu nelíbí, u toho však zůstalo.

„Vláda samozřejmě negativní informace ohledně předsedy Rafaje zaznamenala a zcela souhlasí, že tyto informace neprospívají dobré pověsti úřadu. Vláda se zcela nepochybně bude celou situací zabývat. Obecně platí, že jakýkoliv zásah do subjektivních práv fyzických osob by měl být odůvodněn a podložen relevantními údaji, nikoliv nepotvrzenými a mnohdy i spekulativními informacemi uvedenými v médiích,“ uvedl Andrej Babiš.

Hradní val

Klíčovým místem Rafajovy podpory je pak Hrad a prezident Miloš Zeman. I to byl podle pozorovatelů jeden z důvodů, proč si Babiš na Rafaje nikdy netroufl - šéf ANO do politických střetů s hlavou státu nechodí.

Podporu ze strany Hradu pak určitě nenabouralo ani to, jakým způsobem Rafajův antimonopolní úřad rozhodoval o mýtném tendru, který vyhrálo konsorcium společnosti CzechToll ze skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera a slovenské firmy SkyToll podnikatele Petra Syrovátky. Není žádným tajemstvím, že nejbohatší Čech má k Hradu a Zemanovi blízko. Koncem roku 2018 Rafaj zastavil řízení o čtyřech námitkách konkurenční mýtné společnosti Kapsch vůči předchozímu rozhodnutí ÚOHS ohledně mýtného tendru.

Prezident Zeman se navzdory několika podezřením vůči Rafajovi grilovat šéfa ÚOHS nechystá.

Loni v březnu prezident v rozhovoru pro deník MF Dnes uvedl, že šéfa antimonopolního úřadu odvolá „jedině na základě pravomocného soudního rozhodnutí“.

Bylo to jen několik dnů poté, co se v březnu 2019 začala propírat brněnská kauza korupčních zakázek v Brně a mýtného tendru. Jádrem mýtné větve bylo, že policie v listopadu 2017 zadokumentovala schůzky 1. místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, Rafaje a ředitele české pobočky rakouské firmy Kapsch Karla Feixe v luxusních brněnských hotelech. Nutno dodat, že přes rok a půl se vyšetřování této věci neposunulo výrazněji kupředu.

Nyní hradní mluvčí Jiří Ovčáček dotazy Seznam Zpráv na Rafaje odbyl. „Pan prezident má dovolenou, proto odkazuji na předchozí vyjádření,“ vzkázal.

Z reakcí Hradu a Úřadu vlády tedy spíše vyplývá, že Petr Rafaj velice pravděpodobně mandát končící za rok dokončí.

Co bude potom? Protikorupční organizace letos v březnu navrhly, aby - i po negativních zkušenostech s Rafajem - od příště řídil antimonopolní úřad kolektivní orgán.

Paroubkovo dědictví

Když Petr Rafaj v červenci 2009 v v čele antimonopolního úřadu stanul, odešel v kontextu turbulentního politického dění předčasně jeho předchůdce Martin Pecina (měl před sebou ještě dva roky mandátu).

Na jaře 2009 se opozici v čele s šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem povedlo shodit vládu Mirka Topolánka (ODS), a to zrovna v době, kdy Česká republika předsedala Evropské unii. Moci se posléze chopila úřednická vláda Jana Fischera, do níž na pozici ministra vnitra nastoupil právě Pecina a bylo třeba hledat nástupce.

Pecina byl nominantem sociální demokracie, která si tak post v čele ÚOHS nárokovala.

Jiří Paroubek i Mirek Topolánek nyní na dotazy Seznam Zpráv uvedli, že si jednání o novém šéfovi antimonopolního úřadu již nevybavují. Jiní pamětníci, kteří tehdejšímu jednání byli nablízku a s redakcí hovořili pod příslibem anonymity, uvedli, že důležitou roli tehdy sehrál exministr obrany a volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík.

Současný prezident fotbalové Slavie a zástupce čínských investorů v Česku, který měl před dekádou k Rafajovi blízko, se dnes o šéfovi ÚOHS bavit nechce. Podle zdrojů Seznam Zpráv však jejich vztah v průběhu času docela vychladl.

Rafaj byl v dané době poslancem ČSSD, v dolní komoře Parlamentu úřadoval v oranžovém dresu od roku 2002. Nebyl však jediným, o kom se v souvislosti s křeslem předsedy ÚOHS mluvilo. Ve hře byl i Paroubkův někdejší vedoucí Úřadu vlády Ivan Přikryl. Podle informací Seznam Zpráv se tehdy v zákulisí - zejména v týmu kolem statutárního místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky - hovořilo o právníkovi Robertu Nerudovi, který byl tehdy z pozice místopředsedy ÚOHS po Pecinově odchodu pověřen jeho řízením.

Současný partner advokátní kanceláře Havel & Partners a manžel rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové se však řádným šéfem antimonopolního úřadu nestal, úřednický premiér Fischer a prezident Václav Klaus nakonec do funkce (prezident jmenuje a odvolává na návrh vlády) uvedli Petra Rafaje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené