Článek
V newsletteru Pod čarou popisuje každou sobotu Matouš Hrdina společenské trendy, které sice vídáme všude kolem sebe, ale v přílivu každodenního zpravodajství trochu zanikají mezi řádky. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.
Minulý týden se odehrála další důležitá kapitola v dlouhé kauze okolo vyvedení americké části sociální sítě TikTok zpod údajného čínského vlivu. Tisková zpráva 23. ledna oznámila vznik nové společnosti TikTok USDS Joint Venture LLC (pro stručnost jí říkejme TikTok USDS), mezi jejíž hlavní podílníky patří americký technologický gigant Oracle, společnost Silver Lake a investiční firma MGX ze Spojených arabských emirátů.
Majitel „globálního“ TikToku, firma ByteDance, si v novém americkém konsorciu ponechává podíl ve výši 19,9 %. Formálně tak byly naplněny požadavky zákona schváleného v roce 2024, ve kterém americký Kongres vyžadoval zákaz TikToku v USA nebo změnu jeho vlastnické struktury tak, aby nepodléhal čínskému vlivu.
Noví vlastníci přislíbili, že budou mít kontrolu nad provozem aplikace v USA, správou dat, bezpečností algoritmu a moderací obsahu. Vše má fungovat na bázi cloudových služeb a datacenter firmy Oracle a vyhlášený doporučovací algoritmus TikToku (který je pro americký subjekt licencován) má být přetrénován na základě dat amerických uživatelů. Americká část platformy má být stále přístupná obsahu z globální verze a naopak a firma ByteDance bude udržovat kontrolu nad jinými aspekty fungování sítě, především inzerce.
Pokud vám tato konstrukce přijde mírně řečeno chaotická, nejste v tom rozhodně sami. Nad řadou detailů stále visí otazníky a dění v posledních dnech rychle ukázalo, že rozhodně nepůjde o hladký proces. Americký prezident Trump si už nicméně pochvaloval, že TikTok USDS teď konečně patří skupině „velkých amerických vlastenců“, a jeho hláška může být dobrým vodítkem k rozklíčování skutečných motivů v pozadí transakce. Dravý globální boj o moc a zdroje se totiž odehrává i online a dění okolo TikToku je ukázkovým projevem tohoto zápasu.
Technický problém, nebo cenzura?
První kontroverze na sebe nenechaly dlouho čekat. Vznik TikTok USDS byl oznámen v pátek a hned o víkendu začala řada amerických uživatelů hlásit potíže. Některá videa nešla na síť vůbec nahrát, jiná měla jen nulový počet zhlédnutí a rychle se vynořila i nařčení z politické cenzury – podle některých uživatelů přestal feed zobrazovat politický obsah nebo blokoval videa dokumentující řádění agentů ICE v amerických městech, blokovány měly údajně být i soukromé zprávy obsahující jméno Epstein.
Poslechněte si audioverzi newsletteru načtenou autorem.
Ke kritice se rychle přidal i demokratický kalifornský guvernér a Trumpův rival Gavin Newsom, který nechá prověřit, zda pravidla moderace staronové platformy neporušují kalifornské zákony. Firma Oracle reagovala s tím, že za potíže mohou pouze výpadky v jejích datacentrech způsobené špatným počasím.
Stejně jako v řadě jiných podobných případů kolem sociálních sítí, i v této kauze je velmi složité cokoliv přesvědčivě prokázat. Zvenčí nelze plně ověřit, zda může jít o dílčí problémy jednotlivých uživatelů nebo systémové změny, případné umělé omezování dosahu a viditelnosti nepohodlných účtů či příspěvků je také těžko vystopovatelné, technické potíže jsou při restrukturalizaci sítě jistě možné, a TikTok měl navíc už dřív (ostatně jako většina ostatních sítí) velmi nejasná pravidla moderace, která rozhodně neuplatňovala stejný metr pro všechny.
Skutečnost, že k podezřelým potížím začalo docházet hned po převzetí kontroly nad platformou, a navíc v době vyhroceného politického napětí v USA, ale rozhodně na důvěře v „nový“ TikTok nepřidává. Podezíravost podnítily i změny uživatelských pravidel, podle kterých teď může TikTok USDS detailněji sledovat lokaci uživatelů v USA a více vytěžovat jejich citlivá osobní data.
Aby oněch varovných signálů nebylo málo, prostřednictvím firmy Oracle se TikTok USDS dostává pod vliv rodiny Trumpova stoupence Larryho Ellisona, která už na poli médií kontroluje například televizi CBS nebo společnost Paramount a v ostře sledované kauze usiluje o převzetí filmových studií Warner Bros., nejlépe rovnou včetně stanice CNN.
Ellison má rovněž velmi blízké vztahy s izraelskou vládou, což by samo o sobě nemuselo nic znamenat, ale v kontextu TikToku je to poměrně relevantní detail – jedním z důležitých motivů k zákazu či převzetí TikToku byly podle otevřených vyjádření některých amerických zákonodárců i obavy, že se na síti po začátku války v Gaze objevovalo příliš mnoho protiizraelského obsahu.
Boj o digitální suverenitu
O tom, že se americký TikTok dostává pod relativně přímou kontrolu Trumpova režimu, mohou svědčit nejen dílčí kontroverze z posledních dnů, ale i celkové parametry transakce. Někteří komentátoři upozorňují, že pro Oracle a další investory nedává založení nové společnosti hlubší byznysový smysl, nota bene proto, že inzerci bude mít stále pod palcem ByteDance.
Dříve tak často skloňované obavy z bezpečnosti a ochrany uživatelských dat před špehováním Pekingu jsou také nedůvěryhodné, protože ve snaze o ukonejšení amerických politiků je TikTok už nějakou dobu stejně ukládal na serverech Oracle, a čínská vláda je navíc může (stejně jako u jiných sociálních sítí) stále monitorovat a vytěžovat zvenčí. Jako jediný motiv tak zůstává snaha o politickou kontrolu nad šířením informací na vlivné platformě.
Potvrzují se proto obavy a předpovědi, které už delší dobu sdílí řada odborníků a novinářů (loni na podzim jsem jim věnoval jedno vydání tohoto newsletteru). Jejich podstatu před časem dobře shrnula australská akademička Marina Yue Zhang. Ta vyčlenění amerického TikToku výstižně označuje jako „daň suverenity“. Firma ByteDance si sice udržela finančně důležité komponenty – tedy cenný algoritmus a globální obchodní operace, ale americká vláda získala prostřednictvím spřátelených investorů kontrolu nad daty a moderací obsahu na půdě USA.
Stále více zemí (Trump jen jako obvykle hraje mnohem bezohledněji) začíná chápat, že suverenitu a kontrolu je potřeba uplatňovat nejen nad územím, nerostnými surovinami apod., ale právě i ve sféře digitální komunikace, včetně vlivných sociálních sítí.
Dosud nezpochybňovaná představa, že nad kriticky důležitým médiem v dané zemi může mít kontrolu „spřátelená“ americká vláda a není na tom nic rizikového, se ukazuje jako zcela naivní (nelze si tu nevzpomenout na nedávný projev kanadského premiéra Carneyho, který pranýřoval prázdnotu mnoha formálních pravidel mezinárodního pořádku).
De facto vyvlastnění amerického TikToku je v principu totéž, jako kdyby jakákoliv vláda takto rozdělila a prostřednictvím lokálních podnikatelů převzala nepohodlnou televizi či noviny zahraničního vlastníka. Jde bohužel o jednosměrný dominový proces, který lze těžko zastavit – když si velmoci začaly v online prostoru velmi otevřeně dělit sféry vlivu, EU i další státy nemohou zůstat pozadu, protože jim ve vlastním zájmu nic jiného nezbývá.
Sociální sítě jsou navíc jen jedním střípkem ze širokého spektra technologií, u kterých byla dosud Evropa závislá na USA a teď bolestivě zjišťuje, do jak nevýhodného a snadno vydíratelného postavení se tím dostala.
Na USA spoléháme ve většině základních digitálních služeb, stejná situace panuje i v oblasti AI a samostatnou kapitolou je závislost na platebních systémech Visa a Mastercard, kterých už se začala ze zjevných důvodů zbavovat například Indie. A i když porcování internetu rozhodně není jednoznačně pozitivním procesem (sítě pod kontrolou Bruselu mohou mít potenciál k politickému zneužití stejně jako pod vlivem Washingtonu či Pekingu), moc jiných alternativ neexistuje.
Znechutit a vyprázdnit
Aktuální dění kolem amerického TikToku je v neposlední řadě skvělou učebnicí toho, jak může státní kontrola a využití sociálních sítí k propagandě či naopak cenzuře nepohodlných názorů vypadat v praxi. Řada laiků a konspirátorů si představuje nástup jakési dokonalé Orwellovské dystopie, kde má stát precizní kontrolu nad obsahem sítí a rafinovaně lidem láduje do hlavy propagandu, ale realita bývá mnohem přízemnější a chaotičtější.
Sofistikovaná manipulace algoritmem je reálnou, ale poměrně složitou záležitostí, která si navíc vyžaduje dost peněz i lidského kapitálu. Jakoukoliv zjevnou cenzuru se také uživatelé naučí rychle obcházet (stačí se podívat na mladé uživatele TikToku a dalších sítí, kteří pomocí slangu a nejrůznějších metafor už teď dovedně obcházejí algoritmické filtry v oblasti sexuálního a dalšího „závadného“ obsahu).
Mnohem pravděpodobnějším scénářem tak může být spíše plošná depolitizace feedů, což je postup, který už do jisté míry aplikují třeba platformy firmy Meta – jednoduše řečeno, pokud kontroverzní obsah blokujete preventivně a lidem před oči místo politiky ládujete jen roztomilá koťátka, ušetříte si spoustu starostí i peněz, a navíc si rozhodně nenaštvete žádného vlivného státníka.
Ruku v ruce s tím jde i často zmiňované vyprazdňování a „zahnívání“ feedů, které má také ekonomické a technické příčiny. Reportérka webu Slate Laura W. Hill popisuje, že zatímco starý TikTok se vyznačoval kvalitním a přesným výběrem zajímavého obsahu na míru pro daného uživatele, „nový“ TikTok jí začal nabízet záplavu nekvalitního braku, a začíná tak připomínat vyhlášeně pitomý obsah Instagram Reels.
Deklarované „přetrénování“ algoritmu na datech amerických uživatelů bude velmi komplikovaným procesem a takřka jistě povede k úpadku kvality už jen proto, že (údajných) 1,5 miliardy globálních uživatelů poskytuje mnohem více výživných informací k vylaďování specifických osobních profilů než mnohem menší počet uživatelů amerických.
Řada nespokojených obyvatel amerického TikToku proto začíná migrovat na jiné platformy (hovoří se například o aplikaci UpScrolled nebo již dříve ze stejných důvodů populární čínské síti Xiaohongshu), a opakuje se tak scénář, který nastal třeba po převzetí Twitteru Elonem Muskem – pokud znechucená část uživatelů ze sítě odejde, logicky se na ní nemohou ani politicky organizovat a zůstanou tam spíše ti, kteří jsou novým pánům ideologicky bližší.
Mnoho lidí navíc na nových platformách reálně nezůstává a spíš sociální sítě používá obecně méně. A když se k tomu následně přidá špetka té skutečné (znovu nutno dodat, že u TikTok USDS dosud neprokázané) cenzury v podobě politicky motivované moderace obsahu a ohýbání algoritmu, je více než zjevné, jak a proč může již brzy vypadat nová tvář amerického TikToku či jakékoliv další sítě, která bude rozporcována v sílícím boji o digitální suverenitu.
Je to proces, který je i při nejlepší vůli velmi těžké ovlivnit, natož zvrátit. Pokud si ale chceme udržet alespoň nějakou šanci na udržení či znovuvybudování svobodnějších koutů internetu, je potřeba platformám typu TikToku konečně začít přisuzovat zásadní důležitost, kterou ve společnosti a politice mají.
Mnozí lidé, kteří v Česku půjdou v roce 2029 poprvé volit do Sněmovny, teď mají teprve 14 let. Politici, kteří si to uvědomí a začnou spřádat sítě kolem oblíbených „mladých“ komunikačních platforem, si sahají na netušenou moc. A aktuální dění v USA ukazuje, do jakého rizika se dostáváme, když tento proces probíhá bez většího zájmu médií a veřejnosti.
Pokud se vám ukázka z newsletteru Pod čarou líbila, přihlaste se k odběru. Každou sobotu ho dostanete přímo do vašeho e-mailu, včetně tipů na další zajímavé čtení z českých i zahraničních médií.
