Hlavní obsah

Nejstarší banka světa počítá poslední dny. Znárodnění nepřežije

Foto: Profimedia.cz

Palazzo Salimbeni, historické sídlo Monte dei Paschi di Siena, které je nejstarší bankou světa.

Reklama

2. 10. 20:11

Banca Monte dei Paschi di Siena, stojící uprostřed toskánských kopců, je nejstarší bankou světa. Po 500 let platila za pilíř prosperity, posledních deset let se jí nedaří. Teď nejspíše vstupuje do finální kapitoly své historie.

Článek

Společnost Monte Paschi, kterou v roce 1472 založili ti, kteří přežili morovou ránu, míří k zániku. Na vině jsou léta nedbalých půjček, které se nevrátily, příliš ambiciózní snahy o expanzi i případ kriminálního chování, na který poprvé upozornila agentura Bloomberg v roce 2013.

V současné době se za zavřenými dveřmi vyjednává o rozdělení znárodněné banky a o rozprodání jejích životaschopných částí společnosti UniCredit. Blíží se totiž konec roku a tedy nejzazší termín, kdy se má italská vláda na základě doporučení regulačních orgánů zbavit dlouhodobě problémového věřitele. Se zprávou o osudu italské banky přišla agentura Bloomberg.

Rozhodnutí o budoucnosti banky není ničím jednoduchým. Společnost Monte Paschi je totiž neodmyslitelně propojená s kulturním a sociálním životem v toskánském regionu. Po staletí zde platila a snad i dodnes platí za centrum toho, co obyvatelé Sieny nazývají jako „groviglio armonioso“ čili „harmonické propletení“ podnikání a politiky.

Doplňovací volby na klíčové parlamentní křeslo, které v Itálii proběhnou od 3. října, tak ovládly zejména otázky o osudu legendární banky a o možném zániku tisíců pracovních míst, který se s ním pojí.

„Kdokoliv umožní prodej UniCreditu, bude muset převzít zodpovědnost za zabití Sieny a její provincie,“ razí do voleb za pravicově populistickou Ligu severu Tommaso Marrocchesi, který je příslušníkem páté generace majitelů panství Bibbiano.

O ostatcích společnosti Monte Paschi s italským premiérem Mariem Draghim v současné době vyjednává Andrea Orcel, nový generální ředitel společnosti UniCredit, který je strůjcem některých z největších bankovních transakcí v Evropě.

Orcelovým cílem je získat čtyři miliony zákazníků banky v bohatých oblastech okolo Sieny a zároveň se vyhnout pochybným půjčkám a právním rizikům. Draghi se snaží vyjednat podíl v UniCreditu, aby mohl stát dostávat část budoucích výnosů.

Uprostřed vysokých mocenských her stojí také rozpolcení podnikatelé a sociální hybatelé historického města. Na jednu stranu chtějí, aby byla staletí stará instituce, která je součástí jejich identity, zachována. Na druhou stranu však cítí potřebu posunout se dál a po letech krize a následné vysilující pandemie zajistit hospodářský růst.

Městský stát Siena založil Monte Pio neboli „horu zbožnosti“ v 15. století, aby mohl poskytovat půjčky místním hospodářům. Během dalších staletích se jejich aktivita rozšířila i do bohatých pastvin a vinic regionu. Po italském sjednocení v 19. století pak i jinde v zemi.

Dobročinná nadace banky po desítky let posílala peníze na sociální a kulturní projekty. Díky tomu se Monte Paschi stala hlavním uzlem politické moci. Vedoucí pracovníci dvakrát do roka banku se vší pompou reprezentovali před klienty, když jim na ikonické koňské závody na Sienské náměstí donesli hromady hovězího bůčku a jejich vlastní víno Chianti.

Temnou stránkou této jejich role, kterou slovní hříčka „Babbo Monte“ přirovnává banku k otci Vánoc, bylo nashromáždění desítek miliard eur v nerentabilních půjčkách. Podle kritiků pak Monte Paschi přispělo ke své vlastní finanční katastrofě zejména tím, když se v nultých letech 21. století banka pokusila expandovat příliš daleko a příliš rychle. Její někdejší sláva tak byla náhle po sérii chyb ta tam.

V současné době není banka samostatně životaschopná. V zátěžových testech provozovaných Evropskou unií na začátku tohoto roku se Monte Paschi ukázala jako nejslabší instituce v regionu. Stát tak přemýšlí o rozdělení jejího majetku a prodeji jeho části společnosti UniCredit.

„Jediným řešením je spojení s větší, stabilnější bankou,“ domnívá se Stefano Girola, který je manažerem společnosti Alicanto Capital SGR.

Sienští obchodníci mluví už teď o Monte Paschi jako o zemřelém příbuzném, na kterého mají vzácné vzpomínky.

„Paschi pro mě moc znamenalo, oblékala jsem ženy a dcery vedoucích pracovníků a mé podnikání se točilo okolo banky, jejích investorů a politiků,“ uvádí pro Bloomberg šestapadesátiletá Elisabetta Teri, která ve městě provozuje luxusní butik. „Při příležitosti koňských závodů jsem měla objednávky na oblečení na míru měsíce předem. Ztráta této značky by byla obrovskou ztrátou pro Sienu, neboť symbolizuje dlouhou historii našeho regionu,“ dodává.

„Do budoucnosti hledíme z obchodního hlediska, ne srdcem,“ ladí odlišnou notu další sienský podnikatel Antonello Pianigiani, který provozuje jeden z tamních největších podniků, firmu na zpracování průmyslového odpadu. „Pokud značka zmizí, Siena přijde o majetek, ale pro nás se nic nezmění,“ uzavírá smířlivě Pianigiani.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované