Hlavní obsah

Nevěřili, že by se to mohlo stát. Covid si v Brazílii bere dětské životy

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

16. 5. 16:05

Denní bilance úmrtí s covidem-19 je v Brazílii asi třikrát vyšší, než byla před rokem. Mezi mrtvými se ale ve velké míře objevují i děti. Roli může hrát mutující koronavirus i zdravotní péče.

Článek

V Brazílii se nedaří dostat covid-19 pod kontrolu, a nejen tamním odborníkům stále vyvstávají nové otázky. Jedna z nich se týká i malých dětí a miminek, které koronavirus v zemi nyní zabíjí neobvyklou rychlostí. Proč k tomu dochází a proč se zrovna Brazílie s tímto jevem potýká?

Podle brazilského ministerstva zdravotnictví zemřelo s covidem-19 od začátku pandemie 832 dětí ve věku pěti let a méně. Údajů, se kterými by bylo možné bilanci srovnat, je málo, americký list The New York Times (NYT) však uvádí čísla Spojených států, kde mělo za stejnou dobu zemřít 139 dětí mladších pěti let.

Brazilská oficiální čísla však podle Fátimy Marinhové, epidemioložky z Univerzity São Paulo, nejsou přesná. Nedostatečné testování totiž zabraňuje některým rodičům, aby jejich ratolesti test podstoupily, a mnoho případů tak zůstává neodhalených. Odhadem Marinhové, která vede studii zaměřenou právě na dětská úmrtí v zemi, už Brazílie přišla o více než 2200 dětí ve věku do pěti let. Více než tisícovce z nich byl méně než rok.

„Vidíme obrovský dopad na děti. Je to číslo, které je absurdně vysoké. Nikde jinde na světě jsme tohle neviděli,“ uvedla Marinhová. Na tom, že je bilance obzvláště vysoká, se shodují i odborníci z Evropy či Spojených států.

Nové mutace

O tom, jaký mají mutace koronaviru dopad na děti, zatím neexistují důkazy. Podle brazilských odborníků a jejich studie se však s příchodem takzvané brazilské varianty (P.1) v řadách mladých dospělých zvýšil jak počet vážných průběhů onemocnění, tak i počet úmrtí.

Nakažené osoby přitom neměly zdravotní problémy, které by zvýšily jejich náchylnost k horšímu průběhu nemoci. Jak přitom uvádí web BBC News s odkazem na Lohannu Tavaresovou, lékařku z Dětské nemocnice Alberta Sabina, většina jindy nakažených dětí má cukrovku, kardiovaskulární onemocnění nebo například nadváhu.

Varianta koronaviru P.1 však podle již zmiňované studie neměla mít tvrdý dopad jen na mladé lidi, vyšší úmrtnost se projevila i u těhotných žen. Podle jednoho ze spoluautorů textu některé nakažené ženy dokonce porodily již mrtvé děti a docházelo také k předčasným porodům již infikovaných dětí.

A co zdravotní péče?

Vliv na vysoký počet dětských obětí by ale mohla mít i nepřiměřená zdravotní péče, které se dětem v Brazílii dostává, když onemocní. Podle Marinhové děti často nejsou testovány a podezření na nákazu koronavirem je bráno na vědomí až v momentě, kdy se pacient vrátí ve skutečně vážném stavu.

Již od propuknutí pandemie jsou děti brány spíše jako přenašeči s asymptomatickým průběhem onemocnění. Podle informací českého Ministerstva zdravotnictví z července minulého roku představovaly děti přibližně 2 % všech diagnostikovaných nemocných. Nízká, ale přesto skutečná úmrtnost pak může potkat zejména ty žijící v zemích, kde je nerovnoměrný přístup ke zdravotní péči.

„Dítě, které dnes možná potřebuje jen trochu kyslíku, může příští týden skončit na ventilátoru,“ cituje NYT Laru Shekerdemianovou z Dětské nemocnice v Texasu. „Takže to, co by v mém světě mohlo skončit jako jednoduchá hospitalizace, může vést k tomu, že dítě bude potřebovat lékařskou péči, kterou jednoduše kvůli opožděnému poskytnutí péče nedostane.“

Omezený přístup k základní zdravotní péči měly miliony Brazilců žijících v chudých oblastech ještě před samotným začátkem pandemie. S příchodem koronaviru se pak situace ještě zhoršila. „Boj s covidem-19 musí začít v komunitách, ne na JIP. Je třeba zajistit, aby zdravotnické vybavení - jako jsou zásoby kyslíku, sedativa a osobní ochranné pomůcky - dorazilo tam, kde jej potřebují,“ říká Meinie Nicolai, generální ředitelka Lékařů bez hranic.

Ariani Roque Marinheirová přišla v únoru kvůli nákaze koronavirem o dceru Letícii, ta byla teprve ve věku batolete. Vše začalo horečkou, která se matce nedařila srazit. Poté, co se s dcerou dostali do nemocnice, obdržela zprávu o tom, že se dítě nakazilo covidem-19. Lékaři však rodinu uklidňovali tím, že se v tomto věku téměř neobjevují vážné příznaky.

O necelé dva týdny ale Letície zemřela v nemocnici v brazilském městě Maringá, kde s každým náročným nádechem bojovala o život. Podle matky by stále mohla žít, kdyby jí lékaři věnovali větší pozornost. Čtyři dny po hospitalizaci ale stále plně neprošetřili stav jejích plic. „Myslím, že nevěřili, že by mohla být tak nemocná, nevěřili, že by se to mohlo stát dítěti,“ sdělila Marinheirová deníku The New York Times.

O podobném příběhu z minulého roku informuje také web BBC, v případě ročního syna Jessiky Ricarteové však doktoři kvůli domněnce o velmi malém ohrožení dětí nejdříve odmítli provést test na přítomnost koronaviru. Ten provedli až mnohem později, když byl chlapcův stav kritický. I Lucasův příběh nakonec skončil smrtí, stejně jako Letícia, ani on neměl mít zdravotní problémy, které by horší průběh nemoci umocnily.

Vláda si stále stojí za svým

Situaci v Brazílii nepomáhá ani přístup tamní vlády, a někteří tak připisují aktuální vývoj nedostatečné reakci prezidenta Jaira Bolsonara, který odmítl přijmout rázná opatření pro zastavení nákazy. K uznání závažnosti krize a zavedení centralizovaného a koordinovaného zásahu proti covidu-19 už brazilskou vládu vyzvali i mnozí lékaři.

„Ani po více než roce pandemie v Brazílii neexistuje efektivní, centralizovaný a koordinovaný zásah proti šíření covidu-19. Nedostatek politické vůle v tomto směru adekvátně zakročit v důsledku zabíjí Brazilce po tisících,“ uvedli Lékaři bez hranic.

Navzdory situaci se země navíc nehrne ani do očkování. Podle webu Our World in Data dosud plně naočkovala asi 8 % lidí. „Brazílie, jež v roce 2009 zvládla naočkovat 92 milionů lidí proti viru H1N1 (prasečí chřipka) během pouhých tří měsíců, je s vakcinační kampaní proti covidu-19 na poloviční rychlosti,“ prohlásili v polovině dubna tohoto roku Lékaři bez hranic.

Ve čtvrtek navíc před vyšetřovací komisí brazilského parlamentu šéf Pfizeru pro Latinskou Ameriku Carlos Murillo sdělil, že firma zemi mezi srpnem a listopadem minulého roku opakovaně nabízela na prodej vakcíny. Nedostala však žádnou odpověď. Smlouvu nakonec Brazílie se společností podepsala v březnu, Bolsonaro kroky odůvodnil tím, že vznikla lepší dohoda, než Pfizer nabízel dříve.

Za posledních několik dnů Brazílie hlásí více než 50 000 nově nakažených denně a celkové číslo případů se blíží hranici 16 milionů. Z nákazy covidem-19 se dokázalo vyléčit již lehce přes 14 milionů lidí a v souvislosti s virem zemřelo více než 400 000 osob. Jen za posledních 24 hodin Brazilci evidují přes 2000 úmrtí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované