Hlavní obsah

Zbraň proti bytové drahotě. Z obcí budou „developeři“ s nižšími daněmi

Foto: Shutterstock.com

Česko má návrh, jak řešit bytovou krizi a pomoci bydlet především lidem s nižšími příjmy.

Reklama

22. 3. 18:14

Poslanci začnou projednávat návrh zákona o dostupném bydlení. Ten má podle slibů koalice pomoci vyřešit bytovou krizi, se kterou se Česko potýká.

Článek

Do Sněmovny zamířil návrh, který má pomoci řešit otázku bydlení pro lidi s nižšími příjmy. Komplexní pozměňovací návrh dostupného bydlení předložila minulý čtvrtek ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Zároveň je to také jedna z cest, jak bojovat proti dlouhodobému zdražování bydlení.

Jako odrazový můstek pro nové znění zákona ministryně použila původní návrh zpracovaný předkladatelem a poslancem Janem Birkem (ČSSD) v loňském roce, který ve Sněmovně v současné době čeká na druhé čtení.

Hlavní plán zůstává

Pokud zákon o dostupném bydlení v novém znění projde, vznikne možnost obcí, krajů a Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) založit tzv. veřejně prospěšné společnosti, což jim umožní stavět byty za výhodnějších daňových podmínek. Prakticky to má fungovat tak, že si veřejně prospěšná společnost vezme úvěr na stavbu projektu a obyvatelé dostupných bytů ho pak nájmem postupně splatí.

Podmínky dostupného bydlení

Nájemní smlouvu k sociálnímu bytu lze uzavřít nejvýše na 2 roky. Opětovně lze nájemní smlouvu uzavřít až po posouzení, zda si nájemce nemůže zajistit vyhovující bydlení na trhu.

Počáteční mezní hodnota nájemného činí 64,70 Kč za m2 podlahové plochy sociálního bytu.

V případě, že návrh zákona projde, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.

Pro získání dostupného bydlení musí být domácnost způsobilá. Podmínkou je nízký příjem a nevyhovující bydlení.

Sociální demokraté s hnutím ANO jsou ve vládě už druhé volební období. V prvních čtyřech letech Ministerstvo práce a sociálních věcí ve správě ČSSD chystalo zákon o sociálním bydlení. S Ministerstvem pro místní rozvoj, které vedlo a dál vede ANO, se ale dlouho na podobě normy neshodovalo.

Poslanecký předpis z dílny vládní ČSSD měl podle Birkeho pomoci obcím, které mají například pozemky, ale nemohou si dovolit velké developerské projekty. Pozemek by mohla příslušná obec vložit do veřejně prospěšné společnosti, nad kterou by měla díky tomu kontrolu. „Tato korporace si zjednodušeně řečeno vezme hypotéku na výstavbu celého toho bydlení,“ uvedl Birke.

První návrh pod palbou kritiky

Jeho návrh však už v polovině loňského roku při projednávání sklidil značnou kritiku. Hlavním důvodem byl bod, podle kterého by obce měly od developera dostat čtvrtinu bytů pro své účely za nákladové ceny. Podle tvrzení odborníků by to ceny bytů, jak Birke doufal, nesnížilo, právě naopak.

I přes to ministryně Klára Dostálová využila k svému plánu na dostupné bydlení Birkeho návrh jako hlavní nosič. Problematické části, včetně čtvrtiny stavebních projektů pro obce za náklady, v pozměňovacím návrhu navíc s obměnami zůstává. Pro Seznam Zprávy informaci potvrdil poslanec Jan Birke.

„V druhém čtení se k bodu budou nabalovat další podmínky. Může se tak ještě stát opravdu cokoliv,“ sdělil Birke.

Jednou ze změn oproti původnímu návrhu je status věřejné prospěšnosti v oblasti bydlení, který se má nově přiznávat také krajským úřadům. Podstatně se navíc rozšiřuje okruh právnických osob, kterým může být status přiznán. Úkolem těchto veřejně prospěšných společností by bylo poskytování bydlení pouze za náklady. Pokud by fungovaly v roli investora, měly by zisk omezený maximálně na 15 procent.

Rovněž se zavádí evidence veřejně prospěšných právnických osob v oblasti bydlení, s kterou má být spojena větší informovanost veřejnosti o bytech těchto právnických osob.

„Dalším podstatnou změnou jsou návrhy týkající se úpravy nájmu sociálního bytu. Návrh směřuje primárně k dostupnému bydlení, avšak zpřesňuje některé otázky bydlení sociálního. Veřejně prospěšné právnické osoby v oblasti bydlení tak budou moci poskytovat bydlení dostupné, ale eventuálně i sociální,“ dodal pro Seznam Zprávy poslanec Jan Birke.

Dostupné a sociální bydlení

Sociální byt je určený k pronájmu způsobilé domácnosti, která si nemůže zajistit přiměřené bydlení na trhu, ve vlastnictví veřejně prospěšné právnické osoby v oblasti bydlení, který má alespoň základní vybavení a jehož podlahová plocha dosahuje alespoň 25 m2 a nepřesahuje 120 m2.

Dostupný byt je určený k pronájmu, ve vlastnictví veřejně prospěšné právnické osoby v oblasti bydlení, jehož podlahová plocha dosahuje alespoň 25 m2 a nepřesahuje 120 m2.

I přes to, že kritika vůči některým bodům byla vyslyšena, opozice kritizuje způsob, jakým se ministryně rozhodla pozměňovací návrh prosadit. Vadí jí totiž, že neprošel mezirezortním připomínkovým řízením.

Opozice: návrh jde dobrým směrem

Na svých návrzích na podporu bydlení pracují i opoziční strany, a to třeba Piráti. „Je to typická vizitka české vlády. Místo seriózních jednání s opozicí byl představen návrh koaliční strany,“ řekl poslanec Ondřej Profant za Piráty.

Opoziční strana zatím finální stanovisko ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu nemá. Podle vyjádření poslance Profanta se ale zdá, že by se návrh mohl setkat s úspěchem.

„Na první pohled se nám zdá, že jde o výrazný posun k lepšímu. Zatím jsme ale neměli čas návrh více nastudovat,“ dodal Ondřej Profant.

Svou výhradu pak vyjádřil Svaz měst a obcí ČR, který k tvorbě návrhu nebyl ve finále přizván. Pro obce a města je podle vyjádření svazu podstatné dostačující legislativní nastavení.

„Současné i následující období pro nás budou velice svízelná a budeme nuceni řadu investičních akcí omezit či zcela zastavit. Je dlužno dodat, že jsme za jakoukoliv legislativní aktivitu rádi a její finální podoba a efektivnost v dopadech bude již otázkou dalších diskusí,“ sdělila Alexandra Kocková, zástupce komunikace Svazu měst a obcí ČR.

Náklady na bydlení podle ČSÚ

Náklady domácností na bydlení za loňský rok podle informací Českého statistického úřadu rostly, v průměru o necelých 200 korun měsíčně.

Podíl příjmů, které domácnosti vynakládaly na bydlení, se ale během posledních let snižoval, neboť příjmy domácností rostly v průměru rychleji než jejich náklady na bydlení. V roce 2020 tento podíl byl průměrně 14,6 %, nicméně mezi jednotlivými typy domácností nelze přehlédnout rozdíly, které se odvíjejí zejména od počtu členů domácnosti a toho, zda žijí ve vlastním, nebo pronajatém bytě.

U domácností tvořených jedním rodičem s dětmi dosahují průměrné měsíční náklady na bydlení téměř 7,5 tis. Kč, což vzhledem k nižším příjmům představuje čtvrtinu jejich příjmů.

Největší část ze svých příjmů, přes 28 %, vynaloží na bydlení jednotlivci nad 65 let, třebaže jsou jejich výdaje v této oblasti nejnižší. S pozitivním trendem vývoje poměru nákladů na bydlení k příjmům souvisí i zlepšení vnímání těchto nákladů jakožto zátěže rodinného rozpočtu.

Zatímco v roce 2019 vnímalo náklady na bydlení jako velkou zátěž 16,6 % domácností, v roce 2020 to bylo jen 15,7 % domácností. Naopak podíl domácností, které vůbec nepovažovaly náklady na bydlení za zátěž, meziročně vzrostl, a to na 13,5 %.

Pětina jednotlivců starších 65 let a 39 % samoživitelů s dětmi považuje své náklady na bydlení za velkou zátěž. Nejvyšší podíl na čistých příjmech představují náklady na bydlení v domácnostech nezaměstnaných, kde výdaje na bydlení tvoří skoro 42 % jejich příjmů.

Zároveň 49 % těchto domácností vnímá náklady na bydlení jako velkou zátěž rodinného rozpočtu a jen necelých 8 % je za zátěž nepovažuje. Jako velkou zátěž rodinného rozpočtu vnímá náklady na bydlení rovněž nadprůměrná část domácností zaměstnanců s nižším vzděláním (18 %) a stejný podíl domácností nepracujících důchodců.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené