Hlavní obsah

Obchody nabádají zákazníky, aby neplýtvali jídlem. Samy ho vyhazují

Foto: Nikol Mudrová, Seznam Zprávy

Ilustrační fotografie.

Reklama

Plýtvání jídlem není jen problémem supermarketů a restaurací, ale i domácností. Velké nákupní řetězce se proto rozhodly zakročit. Spotřebitele učí vařit ze zbytků a vážit odpad.

Článek

Domácnosti ve Velké Británii každoročně vyhodí 6,6 milionu tun potravin. Supermarkety Tesco se proto spojily s ekologickou charitou Hubbub a zahájí šestitýdenní experiment. Společnosti žádají spotřebitele, aby každý den zvážili vyhozené potraviny a zaznamenali je. Cílem tohoto procesu je snížit objem vyhozeného jídla.

Hmotnost vyhozeného jídla za měsíc jednou domácností v Británii odpovídá částce 60 liber (1770 korun). Server The Guardian uvedl, že Spojené království si dalo za cíl snížit do roku 2030 plýtvání potravinami na polovinu. Společnost Tesco použije výsledky pokusu, kterého se zúčastní 55 domácností, k sestrojení praktických rad a kroků, jež pomohou plýtvání potravinami snížit. Potravinový odpad dopadá negativně i na životní prostředí.

Potravinové banky i zoo

Česká domácnost v průměru vyhodí 37,4 kilogramu potravin ročně, podobný program však čeští prodejci potravin nechystají. Přesto se zákazníky snaží nabádat k udržitelnosti. Řetězec Lidl od letošního března věnuje jednu stranu svého letáku právě problematice, která se týká jídla. „Mezi těmito tématy bylo několikrát i téma potravinového odpadu, plýtvání potravinami a darování potravin. Zákazníky o této problematice vzděláváme i prostřednictvím sociálních sítí,“ uvedla tisková mluvčí Lidlu Iveta Barabášová.

Cílem Lidlu je množství potravinového odpadu co nejvíce snižovat nebo ho alespoň udržet na stejné úrovni jako doposud. „Zákazníci by mohli slevit z požadavků na vzhled a čerstvost potravin, především u ovoce a zeleniny. Dále je důležitá edukace zákazníků v oblasti účelného nakupování, správného skladování potravin a vaření beze zbytků,“ radí Barabášová.

Vloni Lidl evidoval 13 356,7 tuny neprodejných potravin, které však využil k dalšímu zpracování. Byly předány potravinovým bankám, partnerům k dalšímu zpracování, jako je výroba krmiv, nebo byly využity k energetickému zpracování v bioplynových stanicích. „Hledáme také další cesty, jak zefektivnit darování potravin potravinovým bankám, a hledáme také další odbyt pro potravinový odpad, například formou spolupráce se zoologickými zahradami,“ uvedla Barabášová.

České Tesco vyprodukuje kolem 11 027 tun potravinových přebytků za rok. Z toho 6 314 tun jídla daroval řetězec lidem a zvířatům. Zbylých 4 712 tun potravin však putovalo do odpadu.

Užitečné pandemické návyky

Britské pobočky Tesca přišly s nápadem snížení odpadu v době, kdy karanténa vedla ke změně nákupních a kuchařských návyků. Nové průzkumy zjistily, že asi 67 procent lidí z 2000 dotázaných nyní o potravinách přemýšlí jinak. Téměř třetina respondentů pak tvrdila, že pro ně potraviny mají díky pandemii větší hodnotu.

„Karanténa zařídila největší změnu ve stravovacích návycích národa a mnozí z nás poprvé zažili nedostatek,“ řekl Aoife Allen z ekologické charity Hubbub. „Snižování plýtvání potravinami se ukázalo jako trvalá výzva a jsme stále daleko od cíle je snížit na polovinu,“ dodal.

Supermarkety Tesco byly za plýtvání potravinami kritizovány. Dřívější experiment s názvem Waste Less, Save More zdaleka nedosáhl svého 50procentního cíle. Domácnosti tehdy údajně snížily množství odpadu pouze o devět procent.

Ve výzkumu společnosti Tesco nyní 35 procent lidí uvedlo, že během pandemie snížili plýtvání potravinami. Téměř dvě třetiny vařily každý den ze zbytků. Tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že své nové návyky od zrušení omezení udrželi. Pouze tři procenta z těch, kteří snížili potravinový odpad, nemají v plánu v tom v budoucnu pokračovat.

Reklama

Doporučované