Hlavní obsah

Odboráři slábnou. Případ Amazon v USA ukázal, že se to nezmění

Foto: Amazon

Zaměstnanci Amazonu hlasovali o založení odborů.

Reklama

13. 4. 19:37

Založení odborů v Amazonu nevyšlo. Pracovníci mimo USA včetně Česka se v nich však sdružují. Ačkoli v posledních letech počet zaměstnanců v amerických odborech klesá, některé případy ukazují, že mají stále smysl.

Článek

Za sedmadvacetiletou historii Amazonu, druhého největšího zaměstnavatele ve Spojených státech, nedošlo k založení odborů. Zaměstnanci se o to pokoušeli minulý týden v distribučním centru v Alabamě – a neuspěli. Pro založení odborů hlasovalo 738 pracovníků, proti bylo 1798. Ke vzniku odborů je však potřeba většina. Agentura Bloomberg to označila za bolestivou porážku dělnického hnutí v USA.

„Výsledek možná není takový, jaký jsme chtěli, ale je bohužel takový, jaký mnozí očekávali,“ konstatoval prezident odborové organizace RWDSU Stuart Appelbaum.

Zaměstnanci Amazonu v evropských zemích včetně Česka se však v odborech sdružují. „Vedení společnosti se se zástupci odborové organizace setkávají pravidelně za účelem informování nebo projednávání konkrétních záležitostí týkajících se provozu nebo individuálních případů,“ uvedla PR manažerka Amazonu pro Česko Miroslava Jozová.

Tuzemská odborová organizace má k dispozici prostory, které jsou přímo v budově Amazonu, a nástěnku, kterou může využívat ke komunikaci se zaměstnanci. „V dohodnutých termínech mají také členové výboru k dispozici placené volno, které mohou využívat pro svoji činnost,“ popisuje Jozová. Společnost jim navíc poskytuje firemní telefon a notebook.

Odborové organizace zastupují zaměstnance ve vztahu k zaměstnavateli v oblastech, které stanovuje zákoník práce. „Amazon navíc používá řadu nástrojů ke komunikaci se zaměstnanci nehledě na přítomnost odborů. Mezi ně patří například Zaměstnanecké fórum, pravidelná setkávání se zaměstnanci nebo získávání zpětné vazby od pracovníků,“ vysvětluje Jozová.

Odborové svazy v USA fungují jako organizace, které zastupují zaměstnance v řadě průmyslových odvětví. První zakládání odborů sahá do poloviny 19. století, kdy Američané jejich založením reagovali na sociální a ekonomické dopady průmyslové revoluce.

Účelem zaměstnaneckých odborů je dnes hlavně kolektivní vyjednávání ohledně výhod, mezd a pracovních podmínek. Své členy také zastupují v různých sporech s vedením společností o porušování smluvních ustanovení.

„Odbory ve Spojených státech nemají příliš silnou pozici. Zatímco v roce 1983 v nich bylo organizováno 20 procent pracovní síly, dnes je to již pouze 11 procent,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Amazon však není jedinou společností, která se v poslední době pokoušela odbory založit. Na začátku roku vznikly odbory dalšího technologického giganta Googlu. „Je možné, že se začnou odborově organizovat i zaměstnanci dalších amerických společností. Mají k tomu podporu od současné americké administrativy,“ popisuje Křeček.

Někteří zaměstnanci Amazonu si dlouhodobě stěžují na špatné pracovní podmínky a nízké mzdy, i když se tomu společnost brání. „Před dvěma lety zavedla svou vlastní minimální mzdu ve výši 15 dolarů za hodinu. To je více než dvojnásobek oproti úředně stanovené hranici ve výši 7,25 dolaru,“ uvádí Křeček.

Přitom pracovníci v soukromém sektoru, kteří v odborech jsou, mají ve Spojených státech v průměru o 10 až 30 procent vyšší plat než ti „neorganizovaní“. „Silné odbory pomohly snížit nerovnost, zatímco ty slabší usnadnily výkonným ředitelům, aby ji zvětšily,“ tvrdí ekonom, nositel Nobelovy ceny za ekonomii a profesor na Kolumbijské univerzitě Joseph Stiglitz.

Výsledek hlasování bude ještě dlouho označován za obhajobu zaměstnanecké politiky Amazonu. Kromě platových podmínek se často mluví například o řidičích, kteří kvůli nabitému harmonogramu musí močit do plastových lahví. V únoru také gigant čelil žalobě, protože nedostatečně chránil své zaměstnance během pandemie.

Odborová organizace Amazon obvinila ze zkorumpování voleb. Prý tlačil na pracovníky, aby své hlasy hodili do schránek. „Budeme vyzývat pracovní radu, aby zajistila, že Amazon bude odpovědný za své nezákonné a neuvážené chování,“ uvedl Applebaum. Amazon je však přesvědčený o tom, že je poštovní schránka jednoduchý a bezpečný způsob, jak usnadnit hlasování.

Organizátoři odborových svazů se podle Bloombergu někdy vyhýbají standardním volbám do pracovních rad ve prospěch různých kampaní a protestů na pracovišti, nátlaku politiků a médií. Cílem je přinutit vedoucí pracovníky, aby souhlasili s výhodnějšími podmínkami pro zaměstnance.

Tímto způsobem uspěla v roce 2008 odborová organizace United Food and Commercial Workers International Union, která zastupuje přibližně 1,3 milionu pracovníků v USA a Kanadě. Po kampani, jejíž součástí bylo i lobbování u populární moderátorky Oprah Winfreyové, hlasovalo pro odbory přibližně 5000 zaměstnanců producenta vepřového masa Smithfield Foods.

Podobná vítězství však nejsou tak častá. Například kampaně na podporu odborů u maloobchodního řetězce Walmart a sítě fast foodů McDonald’s sice pomohly zvýšit počet zaměstnanců a zajistit lepší zacházení s těhotnými pracovnicemi, ale na vznik odborů nestačily. Jinak tomu nebylo ani v případě zaměstnanců Bezosova impéria.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené