Hlavní obsah

Penta mění plán. Místo sítě nemocnic poroste Alzheimer Home

Václav Jirků ve studiu Burza. (Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

26. 11. 2020 8:36

Skupině Penta nevychází dlouholetý plán na vytvoření větší sítě nemocnic v Česku. Zatímco v Polsku a na Slovensku jich provozuje téměř tři desítky, v Česku jich má pouze pět. Zato Penta posiluje v péči o pacienty s Alzheimerem.

Článek

„Středně velké nemocnice k převzetí na trhu nejsou. Malé nemocnice občas ano, tam jsme ale velmi opatrní kvůli ekonomice,“ říká investiční ředitel divize Penta Investments Václav Jirků v rozhovoru pro SZ Byznys. Ekonomickému fungování malých nemocnic v Česku podle něj brání mimo jiné chybějící státní koncepce zdravotní péče.

V rozhovoru ve studiu Burza Václav Jirků dále hodnotí dopady koronaviru na zdravotnictví, srovnává přístup vlád v Česku, Polsku a na Slovensku k řízení během epidemie, komentuje mezery ve financování zdravotní péče u nás a hodnotí potenciál telemedicíny.

Václav Jirků

Investiční ředitel v Penta Investments, investiční divizi nadnárodní skupiny Penta.

Zodpovídá za zdravotnické aktivity Penty, které skupina rozvíjí ve střední Evropě. Hlavními trhy jsou Česko, Polsko a Slovensko. Penta investuje do nemocnic, klinik, lékáren (nadnárodní řetězec Dr. Max) a sítě domovů pro seniory Alzheimer Home. Na Slovensku vlastní také zdravotní pojišťovnu.

Jirků je vystudovaný lékař (absolvoval lékařskou fakultu UK v Praze).

Devět let pracoval v nemocnicích. Začínal jako anesteziolog v pražském Motole, lékařskou kariéru končil jako šéf jednotky intenzivní péče v Kolíně.

V roce 2007 nastoupil do Penty jako investiční analytik pro zdravotnický trh.

Zdravotnickým investicím Penty šéfuje devět let.

Zato se Pentě daří expandovat v jiném zdravotnickém oboru: v péči o lidi postižené „ztrátou kognitivních funkcí“, což jsou hlavně pacienti s Alzheimerovou chorobou. V síti Alzheimer Home, kterou Penta provozuje v partnerství s Borisem Šťastným, lékařem a někdejším poradcem exprezidenta Václava Klause, je dnes 600 lůžek.

„Velký počet zařízení bychom chtěli dát do provozu v následujících dvanácti měsících, takže věřím, že na konci příštího roku bude Penta provozovat kolem 1 200 až 1 500 těchto lůžek, čímž budeme dvojka nebo trojka na českém trhu,“ říká Jirků.

Politiky druhá vlna covidu-19 zaskočila. Překvapila stejně i vás, šéfa zdravotnické divize Penty, pod kterou patří desítky nemocnic, ambulancí a síť Alzheimercenter?

Mne osobně trochu ano, já byl překvapen tím rychlým nárůstem nakažených. Ale já nejsem epidemiolog, navíc když jsem před 20 lety promoval na medicíně, tak státnice z hygieny a epidemiologie byla jediná, kterou jsem musel dělat dvakrát, o to je moje kvalifikace nižší (směje se). Z pohledu Penty ale musím říct, že jsme na tu situaci byli připraveni velmi dobře.

Jak vaše nemocnice vytížili covidoví pacienti? Máte hlavně menší nemocnice, je tam podzimní nápor pacientů problém?

My s kapacitou až tak kriticky nebojujeme, pořád jsou u nás pro pacienty s covidem-19 volná lůžka. Museli jsme omezit plánovanou péči z rozhodnutí ministerstva, ale kapacita není zdaleka vyčerpána, dokázali bychom přijmout další desítky až stovky pacientů.

Odklad plánované péče

Politici ujišťují, že rušení odkladné zdravotní péče neohrozí zdravotní stav populace. Dá se s tím souhlasit?

To je dost odvážné tvrzení. Samozřejmě odklad třeba onkologických výkonů způsobí zdravotní riziko. Zároveň je to i o kvalitě života pacientů, protože odklady onkologických výkonů nebo endoprotéz vytvářejí velký diskomfort pro pacienta i potenciálně zdravotní následky. Rozhodně bych to nebagatelizoval.

Na jaře jsem nařízený odklad těchto výkonů ještě chápal, nikdo nevěděl, co bude, všichni trochu tápali. Ale myslím, že jako stát jsme se mohli připravit na druhu vlnu lépe. Mohli jsme určit zařízení, kde by plánovaná péče nebo poloakutní péče typu onkologických výkonů probíhaly standardně, a vedle toho nemocnice, které by se staraly o pacienty s covidem-19. Ukazuje se totiž, že to, co jsme léta kritizovali – tedy velký počet lůžek, v tom patříme v Evropě opravdu ke špičce – představuje opravdu velkou kapacitu.

Zdravotnická zařízení máte v Česku, Polsku a na Slovensku. Kdybyste měl srovnat přístup jednotlivých vlád k řízení koronavirové epidemie, jak z toho vychází Česká republika?

Ono není jednoduché to srovnávat. Je fakt, že na jaře jsme byli premianti, jak říká i pan premiér, k restriktivním opatřením jsme přistoupili rychle, takže takzvaná první vlna vlastně žádnou vlnou nebyla. Ona se ale žádná tragédie na jaře nekonala ani v sousedních státech. Slovensko i Polsko k tomu přistupovaly velmi podobně.

Myslím, že ani teď nejsou rozdíly velké. Na Slovensku vidíme celoplošné testování, což je zajímavá myšlenka, ale jestli to povede dlouhodobě nebo střednědobě k lepšímu fungování státu a společnosti, to zatím nemohu soudit. Navíc s vědomím, že koronavirus tu s námi bude ještě minimálně 12 měsíců.

Nevíme, zda by tvrdší opatření v létě pomohla

To znamená, že kritika, která se snáší na hlavy české vlády, podle vás není úplně oprávněná? Nesouhlasíte, že se vláda chová nekoncepčně, chaoticky, věci příliš často mění za pochodu, během krize se vystřídali tři ministři zdravotnictví?

Já myslím, že jsme se v posledních týdnech postavili k vládě velmi kriticky. Kritizujeme, že se nepřipravila na druhou vlnu, že rušila restriktivní opatření…

Že neposlouchá názor odborníků…

Ano ano, ale když se podíváte na okolní země… Já jsem byl v létě v Itálii, která byla na jaře vlajkovou lodí celého problému. Překvapilo mne, jak striktně tam lidé dodržovali bezpečnostní opatření, odstupy, nosili roušky ve vnitřních prostorách, v restauracích, a když se podíváte na listopadová čísla o nákaze v Itálii, tak zjistíte, že jsou v podobném problému jako my.

Je obtížné kritizovat vládu, že připustila příliš velké letní rozvolnění. Nevíme, jestli by roušky v té době měly nebo neměly smysl, ukazuje se, že dopad těch opatření ve druhé vlně není až tak velký. Co ale stojí za kritiku, je schopnost vybudovat kapacitu pro trasování. Ono se to tedy nepovedlo v Evropě skoro nikomu, snad s výjimkou Dánska.

Myslím, že v tom je i určitý imperativ do budoucna. Poté, co stát v trasování dvakrát selhal, měl by vybudovat robustní systém. Máme tu call centra velkých bank s tisíci lidmi, kteří mohou být relativně rychle zaškoleni a podílet se na tom. Myslím, že to je asi největší poučení.

Poučení pro stát je jasné, jaké poučení si z letoška berete vy pro řízení nemocnic a zdravotnických zařízení?

Já bych řekl, že jsme situaci zvládli dobře, a musím za to poděkovat našim zaměstnancům i managementu. S jedinou výjimkou, ale ta se týká všech, nejen Penta Hospitals: že jsme nebyli dostatečně vybaveni ochrannými prostředky. Je to důsledek toho, že jako investor tlačíme na to, aby se s ochrannými prostředky hospodařilo efektivně, abychom neměli na šest měsíců zásoby materiálu, který se dá kdykoliv objednat ve světě a dovézt. Na jaře jsme zjistili, že tohle tak úplně nemusí platit. Nebyli jsme v tom sami, ale je to pro nás poučení.

Dnes máte zásoby ochranného materiálu na šest měsíců?

Na šest měsíců bych úplně neřekl, ale myslím, že teď máme zásoby dostatečné.

I u nás zemřeli senioři

Máte stovky lůžek v Alzheimercentrech. Covid-19 na podzim začal prorůstat do pobytových zařízení pro seniory. Jak jste na tom s nákazou vy?

První vlnou jsme prošli velmi hladce. I díky tomu, že náš partner Boris Šťastný, který s námi tento projekt rozvíjí, od počátku přijímal velmi tvrdá opatření ohledně přístupu do domovů Alzheimer Home. Najal mobilní obytné domy, které zaparkoval před domovy, izoloval personál, takže se zabránilo přenosu nákazy zvenčí. Nějaké menší množství klientů s covidem-19 jsme měli, ale dokázali jsme je vždy izolovat. Neříkám, že u nás nikdo nezemřel, ale byli to vesměs pacienti, jejichž prognóza byla i z důvodu jiných chorob v řádu dnů a týdnů.

Izolaci personálu z jara jste teď na podzim zopakovali?

Ne, teď jsme do toho znovu takto nešli. Ale máme striktní pravidla například pro to, jak naši zaměstnanci cestují do práce. Pokud nemají vlastní auto, svážíme je autobusy, aby necestovali veřejnou hromadnou dopravou. A snažíme se pomocí antigenních testů zajistit přehled o tom, že personál není rizikový z důvodu přenosu nákazy do zařízení.

Je těžké získat další nemocnice

Vy jste v minulosti několikrát zopakovali, že chcete v Česku síť vašich nemocnic zvětšit. Platí to pořád? A je to reálné?

Platí to pořád, ale reálné to v této chvíli není. Naší poslední akvizicí byla nemocnice v Roudnici nad Labem, tu jsme začali kontrolovat před devíti měsíci. Je to hezký příběh poskytování regionální péče v dobré kvalitě.

Daří se nám růst lůžek se zvláštním režimem, tedy naší sítě Alzheimer Home, ale pro akvizice nemocnic akutní péče nevidíme mnoho příležitostí. Trh v Česku bohužel žádné středně velké nemocnice nenabízí. Občas se objeví nabídky na malé městské nemocnice, ale tam jsme velmi opatrní. Já se nebojím provozovat malou nemocnici, ale v této zemi bohužel chybí jasná strategie toho, co budou jednotliví poskytovatelé zajišťovat – od velkých státních nemocnic přes krajské až po ty malé. Bohužel to vytváří určitou nejistotu.

Jaká by podle vás měla role malých nemocnic být?

Malé nemocnice pořád zajišťují určitou regionální péči ambulantní, plánovanou, nekomplikované akutní výkony. Pacient s uskřinutou kýlou určitě nemusí být operován ve fakultní nebo v největší krajské nemocnici. Aby toto fungovalo, musí k tomu být jasná definice finanční. Zdravotní pojišťovna se k tomu většinou staví vstřícně, je ochotna poskytnou peníze na psychiatrická lůžka, lůžka následné péče, jednodenní chirurgii… Ale za dnešního stavu není systém financování ekonomicky výhodný, je těžké provoz malých zařízení udržet.

Pacientů s Alzheimerem bude stále víc

Řekl jste, že větší potenciál k růstu vidíte ve službách pro seniory. Chystáte tu další investice?

Chtěli bychom zvýšit počet našich lůžek, kterých dnes už máme kolem 600. Máme relativně velký počet zařízení, která bychom chtěli dát do provozu v následujících 12 měsících. Věřím, že na konci příštího roku bude Penta Hospitals prostřednictvím Alzheimer Home provozovat kolem 1 200 až 1 500 lůžek, čímž budeme dvojka nebo trojka na trhu podle velikosti.

Potenciál tu pořád je a bude, dokud někdo nepřijde se zázračným lékem na Alzheimera. Pacientů s Alzheimerem nebo s podobnými diagnózami je pořád velké množství. Víme, že bude pokračovat stárnutí populace, a víme, že kolem osmi až 10 procent lidí nad 65 let bude potřebovat tento typ péče. U nás je přitom pořád nedostatek takových lůžek, navíc chybí sofistikovanější systém pro financování kombinace zdravotní a sociální péče. Německo má třeba vedle klasického zdravotního i speciální pojištění přímo na tento typ péče. V Česku se o tom začíná mluvit, je tu přípravný nový zákon o způsobu úhrady, ale myslím, že by to stát měl řešit urgentněji, protože tento problém pocítíme velmi záhy.

Jak síť Alzheimer Home rozšiřujete? Stavíte nová zařízení, nebo nakupujete stávající?

Většinou získáváme nová zařízení tak, že najdeme investora připraveného postavit budovu podle standardů, jež si nadefinujeme, a který je připraven budovu vlastnit dalších 15 až 20 let s tím, že my podepíšeme nájemní smlouvu za podmínek, které mu garantují výnos. Na druhu stranu ale není vyloučeno, že začneme sami stavět tyto budovy. Například o tom teď uvažujeme v Roudnici nad Labem v areálu nemocnice. V některých případech vidíme na trhu příležitosti, kde bychom chtěli být, a nevidíme vhodnou budovu. Tam bychom pak uvažovali i o tom, že bychom stavěli sami.

Virtuální vizita? Zatím ne

Posouvá podle vašich zkušeností koronavirus digitalizaci zdravotnictví? Věříte telemedicíně?

Telemedicína se teď stala pro spoustu lidí něčím viditelným, už to není nějaké cizí slovo s nejasným obsahem. My jsme technologie využili – zatím dost nesofistikovaně – v první vlně, kdy jsme při zákazu návštěv umožňovali pacientům kontakt s rodinami přes tablety. Byly to takové virtuální návštěvy u lůžek. Zkoušeli jsme i virtuální vizitu s cílem ochránit lékaře před nákazou – v situacích, kdy jich bylo málo a další nákaza by znamenala zavírání oddělení.

A k čemu jste došli, dají se dělat vizity na dálku formou videokonference?

Dají, ale zatím na to nemáme technické vybavení. Byl to spíš takový úsměvný pokus. Ale jednou se to může uskutečnit. Existuje řada parametrů, které můžeme u pacienta měřit na dálku. Na druhou stranu je pořád součástí vizity fyzické vyšetření pacienta pohledem, poslechem, poklepem, což těžko nahradíte digitální technologií. Ale myslím, že se pohybujeme směrem, kdy celá řada konzultací s lékařem bude možná formou vzdálené videokonference, protože v řadě případů je jen minimální riziko, že by to vedlo k poškození pacienta.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené