Hlavní obsah

Plíce planety hoří. A vědci dávají dohromady seznam, kdo to nepřežije

Foto: Shutterstock.com

Změnou ekosystému některá zvířata ztratí výhodu nad ostatními.

Požáry sužovaná Amazonie je domovem 10 procent všech živočišných druhů Země. Teď jsou ale v ohrožení. Odborníci se obávají celkové změny ekosystému pralesa. To pro některé druhy zvířat může mít katastrofální následky.

Článek

Požáry nejsou v letních měsících v Amazonii ničím výjimečným. Jejich počet a rozsah nicméně dramaticky narůstá. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) už tento rok eviduje na 77 000 požárů, meziročně jde o 85procentní nárůst.

Více než polovina požárů zasáhla právě Amazonii, kde mají domov tisíce druhů savců, plazů, obojživelníků a ptáků.

V některých lesích jsou požáry nezbytné pro udržení zdravých ekosystémů. Tamní zvířata se s ohněm umí vypořádat, některé druhy jsou na něm dokonce závislé. Příkladem je datel černý, který sídlí ve vyhořelých stromech a živí se brouky parazitujícími na spálených dřevinách.

Amazonský deštný prales je však v tomto ohledu odlišný.

Je tak bohatý a různorodý právě proto, že na jeho území k rozsáhlým požárům nedocházelo. Ohně někdy sice přirozeně vypuknou, ale jsou vždy v malém měřítku nízko u země. Navíc jsou zpravidla rychle uhašeny deštěm.

„V Amazonii není nic přizpůsobeno požáru,” cituje v této souvislosti časopis National Geographic Williama Magnussona, výzkumného pracovníka specializujícího se na monitorování biologické rozmanitosti v Národním institutu pro amazonský výzkum (INPA) v brazilském městě Manaus.

Zvířata mají při požáru omezené možnosti

Letošní požáry situaci v amazonském pralese mění.

V krátkodobém měřítku budou mít pravděpodobně na svědomí životy „obrovského množství divoké zvěře”, říká docent z Ohijské státní univerzity Mažeika Sullivan, který se účastnil terénních prací v kolumbijské části pralesa.

Obecně podle Sullivana platí, že uprostřed ohně mají zvířata omezené možnosti. Mohou se buď pokusit skrýt, například tím, že se zahrabou do díry, nebo utéct k vodě. Příčinou smrti je často kromě přímého kontaktu s ohněm také vdechnutí kouře, říká Sullivan.

Docent současnou situaci v Amazonii přirovnává k rychlému boji. „Budete mít okamžitě vítěze a poražené,” říká Sullivan. „V systému, který není přizpůsoben ohni, bude mnohem více poražených než v jiných krajinách,” dodává.

Foto: Shutterstock.com

Kvůli požárům některá zvířata hůře splynou s přírodou.

Některé druhy mají výhodu

Při záchraně života v hořícím pralese mají přirozeně výhodu ty druhy zvířat, které dokážou před ohněm co nejrychleji uniknout. Typicky se jedná o jaguáry, pumy nebo ptáky.

Problém ale nastává u zvířat se sníženou rychlostí pohybu, jako jsou třeba lenochodi, mravenečníci nebo žáby a ještěrky. Zvíře si může například vybrat nesprávný strom a zemře, popisuje Sullivan.

Vyhráno nemají ani vodní živočichové. V ohrožení jsou především někteří obojživelníci, kteří se musí vynořovat nad vodní hladinu, aby se nadechli. Požáry však mohou změnit vodní chemii, což by pro některé vodní živočichy nemuselo být slučitelné se životem.

Na otázku, zda některým druhům může nebývalý rozsah ohnivé zkázky přinést úplný zánik, nedávají vědci jednoznačnou odpověď.

Podle Williama Magnussona je to těžké určit, jelikož Amazonie zatím nic podobného nezažila. Neexistují ani přesná data o tom, kolik druhů zvířat na místě žije a která jsou v ohrožení.

Přesto se odborníci možných ztrát obávají. Konkrétně v případě dvou druhů opic, které pravděpodobně žijí v postižených částech pralesa.

Dlouhodobé dopady budou horší

Podle Mažeika Sullivana budou pravděpodobně katastrofičtější dlouhodobé dopady letošní ekologické krize.

Změní se podle něho celý ekosystém hořících úseků pralesa. Například bude porušena klenba stromů bránící průchodu slunečních paprsků na zem. Tím se bude do pralesa dostávat větší množství tepla a změní se proudění energie v ekosystému. To může mít postupně dopad na celý potravní řetězec, říká Sullivan.

Přežití v transformovaném ekosystému bude velmi složité pro řadu živočišných druhů. Spousta obojživelníků má například texturovanou, maskovanou kůži, která připomíná kůru nebo listy stromů, čímž splývají s okolím. Najednou se ale nebudou moci skrýt.

Jiná amazonská zvířata se přizpůsobila životu na výše položených místech pralesa, aby se vyhnula konkurenci. Příkladem je třeba chápan středoamerický.

Tukani zase jedí ovoce, ke kterému ostatní zvířata nemají přístup. Díky jejich dlouhým zobákům dokážou proniknout do jinak nepřístupných štěrbin.

Komu naopak požáry přinesou „užitek”, jsou dravci a další predátoři, kteří ve spáleném pralese získají větší přehled, což jim usnadní lov.

Doporučujeme