Hlavní obsah

Pokud stráví 28. říjen Zeman na lůžku, ocenění může předat Babiš

Foto: hrad.cz

Miloš Zeman při předávání vyznamenání na Pražském hradě v roce 2013.

Reklama

14. 10. 11:59

Bývalí hradní protokoláři Miroslav Sklenář a Jindřich Forejt v rozhovoru pro Seznam Zprávy přemítají nad možnostmi, jak uspořádat slavnostní akci na výročí vzniku Československa s ohledem na zdravotní stav Miloše Zemana.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do slavnostního udílení státních vyznamenání zbývají přesně dva týdny. A přestože prezident zůstává v nemocnici na oddělení pro pacienty s těžkým průběhem nemoci, jeho spolupracovníci nadále tvrdí, že ceremoniál 28. října proběhne.

„Nepřipravujeme žádnou jinou variantu,“ napsal Seznam Zprávám ve středu prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Nutno podotknout, že v uplynulých týdnech navzdory původním proklamacím hradních představitelů se události později vyvíjely jinak.

Může akce proběhnout bez prezidenta, pokud by byl stále v nemocnici? Je ji možné odložit na jiné datum? Seznam Zprávy oslovily dva zkušené bývalé hradní protokoláře, kteří zažili ve funkci všechny porevoluční české prezidenty.

Přihlížející prezident

Z hlediska zákona je důležité, aby návrhy na vyznamenané byly podepsané prezidentem a kontrasignované premiérem. Hrad tvrdí, že toto je vyřízeno. „Pan prezident pracuje v Lánech, včera se věnoval přípravám oslav 28. října, podepsal dekrety vyznamenaných,“ informoval mluvčí Jiří Ovčáček už 6. října.

Právě moment, kdy se prezident rozhodne někomu udělit či propůjčit vyznamenání, je v celém procesu udělování a propůjčování státního vyznamenání důležitým okamžikem. „Takové rozhodnutí prezident podepíše a premiér kontrasignuje. Na základě kontrasignace se vyrobí diplom, na kterém je uvedený pouze podpis prezidenta. Pokud prezident takové dokumenty podepíše, vše je v pořádku,“ řekl Seznam Zprávám bývalý Klausův a Zemanův protokolář Jindřich Forejt, který se úspěšně zotavuje z mozkové mrtvice.

Zda už dokumenty premiér kontrasignoval, Úřad vlády neuvedl.

Zatímco schvalovací proces provázejí striktní pravidla, samotný ceremoniál na večer 28. října je spíše otázkou tradice – což znamená, že kvůli zdravotním potížím prezidenta se může odehrát jinak, než jak jsme byli zvyklí do současnosti. Pro vážně nemocného Zemana by účast na takto velkolepé akci mohla být riskantní.

„Doporučil bych zejména takové řešení, při kterém by se zachovala důstojnost prezidentského úřadu a samotného prezidenta. Určitě bych nedělal ceremoniál, který by toto riskoval – tedy který by riskoval zdraví prezidenta. Vše bych domlouval s lékaři. Prezident může být přítomen v sále, slavnosti přihlížet a insignie může předávat pověřená osoba. Nebo k němu mohou vyznamenaní přistupovat a on jim jen blahopřát, těch variant je opravdu celá řada,“ dodal Forejt.

Místo prezidenta premiér?

Forejt připomněl, že v roce 1992 rezignoval na svůj post prezidenta Václav Havel, kvůli čemuž v říjnu předával vyznamenání tehdejší premiér Jan Stráský. Právě možnost, že by předání vyznamenání místo nemocného Zemana obstaral někdo jiný z nejvyšších ústavních činitelů, vidí jako řešení protokolář z éry Václava Havla i současného prezidenta Miroslav Sklenář.

„Ano, máte protokolární pořadí ústavních činitelů – předseda Senátu, předseda Sněmovny a předseda vlády. Situace je trošku složitá v tom, že předseda Senátu a prezident nemají nejlepší vztahy. Předsedové Sněmovny a vlády ve funkci končí, ale dokud mají mandát, nic nebrání tomu, aby je prezident pověřil a oni vyznamenání 28. října předali. V praxi je to tak, že prezident podepisuje vyznamenání a premiér kontrasignuje, za 14 let ve funkci jsem nezažil, že by předseda vlády odmítl nějaké jméno, které prezident podepsal. Maximálně došlo k pověstnému povytahování obočí,“ řekl Seznam Zprávám Sklenář, který na Hradě naposledy působil v letech 2016 až 2018.

Nehodilo by se tedy, aby se případně předávání ocenění ujal hradní kancléř Vratislav Mynář, který v uplynulých letech ceremoniály moderoval.

Bývalý protokolář Sklenář navrhuje, že vzhledem k hospitalizaci prezidenta a nejistotě, kdy se Miloš Zeman pracovně vrátí do úřadu, by se celý ceremoniál mohl uskutečnit jindy.

„Zvážil bych v nastalé situaci přesunutí ceremoniálu na 1. ledna, navíc v tu dobu by již mohl být ve funkci nový premiér. Podle zákona o státních vyznamenáních lze předání uděleného či propůjčeného řádu uskutečnit i jindy než 28. října. Prezident má v tomto libovůli, může předáním kohokoliv pověřit. Tímto se pamatovalo na případ, kdy se někdo nemůže 28. října dostavit na Pražský hrad a je třeba mu ocenění předat jindy, což lze využít i v našem případě, kdy prezident má zdravotní potíže. Hodně se zapomíná, že máme dva řádové dny – nejen 28. října, ale i 1. ledna,“ uvedl Sklenář.

S udílením vyznamenání 1. ledna má Česká republika zkušenost právě z období prezidenta Václava Havla. „Stalo se tak v letech 1996 a 1997. Tehdy se prezident snažil ocenit zbylé účastníky První světové války, bylo to laděné vojensky a nekonalo se to ve Vladislavském sále, ale ve Společenském sále. I Václav Klaus, se kterým jsem rok strávil v úřadě, zvažoval, zda 1. ledna nepředávat ocenění. Takže si umím představit, že Miloš Zeman tohoto využije a udělí vyznamenání až 1. ledna, když to pro něj bude zdravotně pohodlnější,“ dodal Sklenář.

Další variantou je podle něj přesun předávání ocenění o další rok na 28. říjen 2022. Problém však je, že za rok by se předávala ocenění nejen za letošek, ale i za minulý rok, kdy se kvůli covidové pandemii ceremoniál nemohl uskutečnit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované