Hlavní obsah

Používáním čínských aplikací posíláte data komunistické straně, říká vědec

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Lidskoprávní problémy v Číně dalece přesahují Tchaj-wan, Hongkong i Sin-ťiang. V éře dat a umělé inteligence se porušování práv vystavuje každý, kdo věří čínským aplikacím, říká v rozhovoru pro SZ šéfredaktor China Digital Times.

Článek

TikTok, Zoom i Huawei. Kdo svá internetová data svěří čínským aplikacím a technologiím, vložil je i do rukou čínské komunistické strany. „Soukromá data uživatelů po celém světě jsou novou silou a kdo k nim má přístup, má i moc,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy v rámci Fora 2000 Siao Čchiang, vědecký pracovník a šéfredaktor China Digital Times.

Jsme svědky stále intenzivnějšího nátlaku Číny na Tchaj-wan. Padala i slova o možné válce. Proč je Tchaj-wan pro Si Ťin-pchinga takovou prioritou?

Jde o veliké ohrožení bezpečnosti Tchaj-wanu, za kterým vidím politické důvody. Čínský prezident Si Ťin-pching zoufale potřebuje něco, čím by si ospravedlnil to, že je v Číně podstatě ubíjí právo na život. Potřebuje něco, čím by Číňanům vysvětlil, proč se tak chová. V reálu sám čelí spoustě domácích a ekonomických výzev, potenciálně až krizím. Má spoustu politických nepřátel a sice s jistotou nevíme, co se děje pod povrchem, ale i my můžeme sledovat jeho neustálé manévrování se svými úředníky – vyměňuje je, trestá je, vyhazuje, což indikuje, že se necítí v politickém bezpečí.

V takových podmínkách je pro něj o to více důležité vykonstruovat externí problém a vnějšího nepřítele – třeba převzít Tchaj-wan, a dokázat tím svou sílu a omluvit své kroky. Takže mluvíme-li o jeho slabosti a politické prioritě udržet se u moci, snaží se z tchajwanské otázky udělat prioritu tak důležitou, jak to jen jde.

Když se na to ale podíváme z jiného úhlu pohledu, Si Ťin-pching se u moci drží opravdu úspěšně. To ho zavazuje k tomu, že chce dokázat, že je schopen získat Tchaj-wan. Takže ať to vezmeme z jakéhokoliv pohledu, Tchaj-wan je opravdu ve velkém nebezpečí.

Jakou roli v tomto konfliktu hrají Spojené státy? Přišly by v případě války Tchaj-wanu na pomoc?

Sám jsem občanem Spojených států a nevím, jak se k tomu ze své pozice vyjádřit. Můžu ale říct, že bych byl velice nerad svědkem jakékoli války mezi USA a Čínou, nechtěl bych ani vidět, jak Čína ničí Tchaj-wan, jeho demokracii a důstojnost Tchajwanců. Stačí se podívat, co se stalo v Hongkongu ve chvíli, kdy vládu převzala Čína. Nikdy nedodržela žádný slib, vzala lidem jejich politickou svobodu. Tchajwanci nemají jedinou iluzi, že by jim pod Čínou zůstala jakákoli volnost.

Spojené státy by ale jako lídr demokratických zemí měly přijmout svou odpovědnost a chránit demokracii celosvětově. Proto to dle mého není jen o sporu o teritorium a strategických krocích v Jihočínském moři, jde o celosvětový problém a krizi demokracie. Proto je Tchaj-wan tak cenný a vzácný nejen pro Spojené státy. Takto by ho měly vnímat všechny země uznávající demokratické hodnoty.

Foto: Forum 2000

Siao Čchiang vystoupil v rámci Fora 2000.

Siao Čchiang

Siao Čchiang je vědecký pracovník na School of Information, UC Berkeley a zakladatel a šéfredaktor China Digital Times, dvojjazyčného čínského zpravodajského webu. Aktivistou v oblasti lidských práv na plný úvazek se stal po masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Čchiang přednáší o digitálním aktivismu a provozuje Counter-Power Lab, interdisciplinární skupinu zabývající se inovativními technologiemi za účelem rozšíření volného toku informací v kyberprostoru.

V roce 2015 byl Čchiang uveden v Pacific Power Index časopisu Foreign Policy, což je seznam „50 lidí utvářejících budoucnost vztahů mezi USA a Čínou“. Na seznam byl zařazen za boj proti internetové cenzuře neboli China's Great Firewall.

Když jsme u hodnot, po masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 jste se stal aktivistou za lidská práva. Co za největší lidskoprávní problém v Číně považujete nyní?

Události na náměstí Nebeského klidu se odehrály před více než 30 lety, což pro mnohé lidi představuje celou věčnost. Z širšího pohledu neukončené historie Číny to byl moment, kdy celý svět jasně viděl, jak hluboce čínský lid touží po svobodě, stejně jako lidé v Moskvě, Praze, Novém Dillí, Jakartě… Chtěli stejnou svobodu jako všichni ostatní. Jenže tu nikdy nedostali, protože strana využila absolutní moc a přešla k násilí, aby tehdejší naděje potlačila nebo spíš úplně zabila. Toto je ale stále nedokončená kapitola, tu touhu se snaží zabít i nadále. I současná generace Číňanů po svobodě touží. Když ale vyrostou v jiném ekonomickém, politickém a sociálním prostředí, budou nadále tvarováni, utlačování a vedeni k podpoře čínské komunistické strany.

Všímám si, že boj za svobodu projevu a informací roste hlavně na internetu. Takže z mého pohledu ta touha po svobodném projevu a možnosti podílet se na veřejném dění tu stále je, je to ta nedokončená kapitola čínských dějin. I když je na povrchu cenzura, dezinformace, čínská internetová policie, která informace potlačuje, je touha po svobodě na čínském internetu a sociálních sítích zjevná každý den. A mou prací je tento druh naděje udržet pohromadě.

Dá se říct, že Čína kontrolu na internetu neustále zpřísňuje?

Naprosto. V podstatě od roku 2013, kdy do úřadu nastoupil Si Ťin-pching, se ustanovilo, že internet, požadavky rostoucí čínské střední třídy a rostoucí ekonomická svoboda ohrožují pozici čínské strany. Si Ťin-pching to označil za hrozbu a začal jednat, aby mohl stát v čele země na dobu neomezenou. Toto je jeho politická agenda, boj o politické přežití a mise, ale za cenu svobody a důstojnosti lidí.

Rostoucí autoritářství a ekonomika země, jakou je Čína, představuje skutečnou hrozbu pro lidská práva a svobodu a demokratické hodnoty i v jiných společnostech, nejen v zemích sousedících s Čínou, ale globálně všude, kde Čína šíří svůj vliv, v rámci různých organizací, kde dochází k vydírání politických institucí těch zemí, podkopává jejich hodnoty a Čína se stává silou, nesvobodnou vlnu režimů a představuje skutečnou výzvu demokratickým zemím.

Lze tvrdit, že čínská kontrola internetu ovlivňuje i evropské uživatele?

Naprosto. Zabezpečení dat je problém, který dominuje dnešní ekonomické, politické a kulturní agendě a sahá daleko za hranice – mluvíme o Googlu, Applu, Facebooku, každé technologii shromažďující osobní údaje a využívající je pro vlastní komerční prospěch. Zneužití soukromí lidí má potenciál poškodit veřejné blaho těchto komunit. Čínské společnosti využívají stejný druh technologií a v některých aspektech to dělají ještě lépe, například TikTok, Zoom, Huawei.

Čína má velmi inovativní technologický průmysl, který může konkurovat jakékoli jiné společnosti na světě. Čína je ale autoritářskou zemí. Čínské společnosti, nejen jejich ekonomické subjekty, tvoří jejich politickou agendu – slouží pro státní politickou agendu. Politický aspekt odlišuje tyto aplikace od západních společností. Tyto aplikace mají přístup k datům svých zákazníků i uprostřed Evropy nebo Afriky a dávají čínskému státu k těmto informacím přístup a potenciální možnost s nimi manipulovat. Proto je to nebezpečné.

Čínským společnostem nemůžete věřit, protože podle definice pracují s čínským státem nebo musí s čínským státem pracovat. Pokud dají jednotlivé státy velké množství důležitých údajů, kritických údajů o infrastruktuře, ať už jde o finanční údaje či média, těmto čínským společnostem, putují automaticky k čínskému státu. Vkládají tak data na velmi zranitelné místo.

Je takové nakládání s osobními daty bez vědomí uživatele jistou formou porušování lidských práv?

Ano, jde také o narušování soukromí. Data představují novou formu síly. Kdysi jsme příliš nevěděli, jak s daty nakládat. V éře velkých dat a umělé inteligence mohou být používána jako proměnné, analyzována k predikcím, předpovědím, profilování jedinců v populaci, takže komukoli, kdo má tu moc s daty nakládat, dostává ho to do mnohem silnější pozice než kohokoli jiného. A čínské společnosti tuto sílu mají. I v demokratických společnostech je běžné pracovat s obrovským množstvím dat, ale snaží se je chránit a je jasnější, kde individuální svoboda začíná a končí. Jde o celosvětovou výzvu, ale v případě čínských technologií a společností tyto limity neexistují. Vezmou data, nerespektují soukromí, sledují a využívají je k předpovídacím systémům, ne jen pro své ekonomické benefity, ale i k politickým zájmům. To je rozdíl mezi čínskou a jakoukoli jinou soukromou západní firmou. A my to nesmíme podceňovat.

Reklama

Doporučované