Článek
Generální ředitel investiční banky Credit Suisse Thomas Gottstein během úterý svolal desítky jejích výkonných ředitelů ke konferenčnímu hovoru.
Téma bylo jasné a jediné možné – jak zmírnit ztráty, které způsobil kolaps hedgeového fondu Archegos Capital. Podle agentury Bloomberg čelil během hovoru s vlastními bankéři především otázkám, na než nezná odpovědi.
Kvůli půjčkám, které poskytla nyní zaniklému americkému fondu Archegos, musí švýcarská banka odepsat v přepočtu 103 miliard korun.
Podle lidí obeznámených s průběhem konferenčního hovoru Gottstein čelil intenzivnímu zpovídání ohledně rizikového profilu banky a ohledně toho, proč na debaklu s americkým hedgeovým fondem ztratila podstatně víc peněz než její konkurenti.
Generální ředitel prý neposkytl detailní odpovědi. Namísto nich poukázal na jmenování nového člena představenstva Antonia Horta-Osoriu jako na příležitost k přehodnocení strategie společnosti.
Horta-Osorio, generální ředitel britské skupiny Lloyds Banking, se v případě odhlasování stane členem představenstva banky Credit Suisse na konci dubna. Gottstein doufá, že veterán mezinárodního bankéřství se zkušenostmi s řešením kontroverzních situací poskytne švýcarské bance širší perspektivu.
Banka se k informacím o konferenčním hovoru odmítla vyjádřit.
Mezi mlýnskými kameny
Členové představenstva banky a její další partneři od Gottsteina požadují odpovědi. Akcie, které za minulý rok získali, se dosud propadly zhruba o 20 procent. Masivní zásah spojený s padlým fondem Archegos jim už nyní prakticky vymazal zisky z vydařeného prvního čtvrtletí letošního roku.
Gottstein, který po skandálech svého předchůdce slíbil, že banku povede s čistým štítem, se tak ocitá mezi nespokojeným personálem a představenstvem. Členové představenstva budou usilovat o rozsáhlé vyšetření nejen tam, kde k průšvihu došlo, ale chce řešit celkovou strategii Credit Suisse.
Zatímco ostatní investiční banky těží z výhod volatilního trhu během nejistého zotavování z pandemie, banky Credit Suisse se to netýká. Mohou za to především její ztráty spojené jak s kolapsem fondu Archegos, tak se zatím nevyčísleným pádem jejího dalšího klienta – britské finanční společnosti Greensill Capital.
Mnohá z rozhodnutí, která vedla k angažmá končícím kolapsem firem Greensill a Archegos, předcházela Gottsteinově působení ve funkci generálního ředitele. Je to ovšem on, kdo nyní musí banku provést obdobím vyčíslování škod a hledání strategií k přežití.
Vzpamatovává se přitom z mnohem většího zásahu, než jaké srazily jiné generální ředitele v sektoru. Například šéf banky UBS Oswald Gruebel rezignoval v roce 2011 poté, co firma přišla „jen“ o 2,3 miliardy dolarů kvůli neautorizovaným transakcím. Gottsteinův předchůdce Tidjane Thiam ze své funkce odešel kvůli špehovacímu skandálu, který však přímo nevedl k finanční ztrátě.
Gottstein bude muset přehodnotit dlouholetou „strategii jedné banky“, na jejímž základě podnikala Credit Suisse křížový prodej produktů investiční banky, správy majetku a správy aktiv stejné skupině klientů. Jednotku pro správu aktiv nejspíš čeká oddělení od zbytku banky.
Podle Nicolase Payena, analytika z firmy Kepler Ceuvreux, musí Credit Suisse svoji strategii zcela překopat, aby byla schopná čelit rizikům. „Credit Suisse nutně potřebuje radikální změnu,“ uvedl ve zprávě pro klienty. „Nejhorší by pro ni podle nás bylo ponechat status quo a učinit na něm jen kosmetické změny,“ dodal.
