Hlavní obsah

Průzkum: Očkovat se třetí dávkou je ochotno 46 procent dospělých

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Třetí dávku si nechal dát i premiér Andrej Babiš.

Reklama

Očkovat se posilující dávkou vakcíny proti covidu-19 je ochotno 46 procent dospělé populace v Česku. Z lidí, kteří jsou již očkovaní a mohou na ni jít, ochotu k očkování třetí dávkou přitom vyjadřuje 67 procent lidí.

Článek

Zvažuje ji však ale jen zhruba polovina lidí, kteří měli po očkování nežádoucí účinky. Se středně závažnými nežádoucími účinky, jako je bolest hlavy, teplota nebo nevolnost, se přitom setkalo 23 procent očkovaných, častěji lidé do 55 let. Vyplývá to z průzkumu Život během pandemie společnosti PAQ Research.

Dosud se nechalo vakcínou proti covidu-19 očkovat podle dat ministerstva zdravotnictví více než 6,1 milionu lidí. Jde o téměř dvě třetiny osob nad 12 let, pro které je v současné době vakcína dostupná. Mezi očkovanými je zhruba 240 000 dětí a mladých do 18 let. Podle průzkumu, kterého se účastnily zhruba dva tisíce respondentů, je ochotno nechat dítě očkovat 52 procent rodičů. Jen dětí ve věku 12 až 15 let žije v ČR přes 456 000, do očkování se zapojilo asi 35 procent.

Pro mladší děti zatím vakcína není schválená, očekává se v řádu měsíců. Ochota rodičů nechat očkovat děti mladší 12 let je ale ještě menší než u starších dětí. „Očkovat děti chtějí převážně očkovaní rodiče. Společnost se pravděpodobně do velké míry rozdělí na rodiny očkované a neočkované napříč generacemi,“ uvedl k výzkumu Daniel Prokop z PAQ Research.

Proočkovanost celé české populace včetně dětí na úrovni zhruba 57 procent považují odborníci za nízkou. O další minimálně tři procentní body by ji podle průzkumu mohly zvýšit takzvané měkké negativní motivace, jako je testování neočkovaných lidí v zaměstnání nebo covidové pasy vymáhané například v restauracích. Tuto povinnost ministerstvo zavedlo už od 1. listopadu.

Snížit obavy lidí z očkování může podle průzkumu také možnost výběru vakcíny nebo plná nemocenská v případě, že by člověka nežádoucí účinky vyřadily z pracovního procenta. „Kombinace (měkkých negativních motivací) s opatřeními snižujícími obavy může ochotu dospělých k základnímu očkování proti covidu-19 zvýšit ze 72 nad 80 procent,“ uvedli výzkumníci.

Ministerstvo chce lidi motivovat k očkování také dalším zpřísněním mimořádných opatření, jež v pondělí schválila vláda. Od listopadu by si neočkovaní dospělí měli platit preventivní testy na covid-19, kterými mohou prokazovat bezinfekčnost. Zároveň bude jejich platnost zkrácena na 24 hodin u antigenního testu a 72 hodin u PCR testu.

Co také ukázal průzkum

Neočkované-váhající by navíc motivovalo, kdyby si mohli vybrat typ vakcíny nebo stát nesl náklady případných vedlejších účinků – 100% nemocenská.

Reklama

Doporučované