Hlavní obsah

Pšenice bez lepku a superřepa. Anglie chce po brexitu farmařit jinak

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

Členové horní komory britského parlamentu chystají prosadit genetické editování plodin. Spojené království by tak z brexitu mohlo sklidit superodolnou řepu nebo bezlepkovou pšenici.

Článek

Genetické editování potravin chtějí podle Guardianu členové Sněmovny lordů prosadit jako pozměňovací návrh k zákonu o zemědělství příští měsíc, přičemž by se to mělo týkat jen Anglie. Guardian píše, že krok má v horní komoře parlamentu podporu a sympatie s ním už projevila i britská vláda.

Dosud v Británii genetické editování stejně jako jinde v Evropě podléhalo poměrně přísným restrikcím ze strany EU. Ta genetické editování v podstatě staví na úroveň genetické modifikace plodin, která v Evropě na rozdíl od Číny nebo USA podléhá přísné kontrole.

Co je genetické editování a genetická modifikace?

- Geneticky modifikované potraviny (GMO) vznikají tak, že se rostlině nebo zvířeti „vylepší“ DNA o geny jiného organismu. Vědci se většinově shodují na tom, že GMO potraviny jsou bezpečné, ale značná část veřejnosti je k nim skeptická. EU vyžaduje, aby GMO potraviny byly řádně označeny a obchod s některými přímo zakazuje.

- Genetické editování je novějším fenoménem, kdy dochází k úpravě genů v dané rostlině nebo zvířeti. Dalo by se přirovnat k velmi zrychlenému šlechtění.

„Ohledně genetického editování vláda souhlasí s tím, že přístup Evropské unie je nevědecký,“ řekl podle Guardianu už dříve konzervativec Lord Gardiner.

Konkrétně by se možnost editování genů měla do praxe dostat skrze změnu v zákoně, která by dala právo ministrovi životního prostředí na úpravu zákona o ochraně životního prostředí, která by zrušila danou restrikci v Anglii. Zbytek Spojeného království by pro povolení genetického editování potřeboval separátní zákon.

„Prvními benefity pro Velkou Británii může být bezlepková pšenice, proti nemocím odolná cukrová řepa a brambory, které budou ještě zdravější než ty, co máme teď,“ řekl k tomu Guardianu vědec z Univerzity v Cambridge David Baulcombe.

Jeho entuziasmus sdílí i členové Sněmovny lordů, kteří si myslí, že používání genetického editování by mohlo dát „národu klíčovou výhodu“ v zemědělství a potravinářství po brexitu.

Vyvázání genetického editování z restrikcí proti genetickému modifikování by podle konzervativců mohlo pomoci zpřístupnit tuto možnost i menším a středním firmám. Nyní si totiž kvůli vysokým nákladům spojeným s přísnými pravidly mohou dovolit v oboru experimentovat jen velké korporace. „Čekají nás světlejší, zelenější a inovativnější zítřky. Tento zákon k nim farmářům pomůže,“ řekl člen Sněmovny lordů za konzervativce Lord Dobbs.

Reklama

Doporučované