Článek
Multimediální výstava Archeologie z nebe potrvá do 3. září, informovala dnes v tiskové zprávě Akademie věd.
Výstava navazuje na stejnojmenný projekt, zaměřený na zpracování fondů dálkového archeologického průzkumu na Moravě a ve Slezsku. Digitalizované snímky najdou zájemci v interaktivní mapě.
„Současná podoba krajiny je výsledkem několika tisíc let intenzivní činnosti člověka. Je to právě pohled z výšky, takzvaný dálkový průzkum Země, který přispěl k objevení největšího množství archeologických lokalit, například rondelu u Skupic,“ uvedl jeden z autorů výstavy Martin Gojda.
Stopy lidských aktivit lze při pohledu z ptačí perspektivy zaznamenat díky rozmanitým ‚příznakům‘, třeba v podobě odlišného stínu, jinak rostoucí vegetace, v rozdílech navátého sněhu nebo sklonu svahu. Nejčastějším ukazatelem je ovšem vegetace.
„Plodiny v různých půdách jednotlivých výplní archeologických objektů rostou lépe nebo hůře – v zaniklých obydlích a hrobech lépe, na kamenitých strukturách hůře,“ uvedl Gojda. „Nejlépe se tyto změny projevují na obilí, ale zachytit je lze i na jiných kulturních plodinách. V zimě a při jarním tání zase v závislosti na vlastnostech půdní výplně tenká vrstva sněhu taje rychleji, anebo pomaleji,“ doplnil.
Výstava přibližuje historii, metody a přínos dálkového průzkumu Země. Kromě leteckých fotografií tvoří výstavu také 3D modely či animované rekonstrukce památek, přístroje a zařízení používané při výzkumu, model příznaků v dozrávajícím obilí nebo rekonstrukci hrobu keltského bojovníka. Výstavu oživují interaktivní prvky včetně simulátoru řízení dronu.
