Hlavní obsah

Revoluce v roce voleb: Ústavní soud zrušil zvýhodnění velkých hráčů

Video: Ústavní soudci k rozhodnutí o změně volebního systému. Omlouváme se za špatnou kvalitu videa, v čase přenosu nebylo možné získat lépe nazvučenou verzi. (Video: ČTK)

 

Reklama

3. 2. 9:16
aktualizováno • 3. 2. 11:10

Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Smazal způsob přepočítávání hlasů, nechal však republiku rozdělenou do 14 krajů odpovídajících hejtmanstvím. Soudci také zrušili sčítací kvorum pro koalice.

Článek

Ústavní soud dal za pravdu senátorům, že přepočítávání hlasů voličů je nespravedlivé a musí se změnit. Stejně tak po téměř dvaceti letech smazal z volebního zákona klauzuli, že pokud politické strany chtějí kandidovat v koalici, musí počítat s vyšším kvorem potřebným pro vstup do Sněmovny – tedy že nestačí získat 5 procent hlasů. Nová pravidla budou platit již pro letošní volby.

Senátoři podali ústavní stížnost už v roce 2017. Na výhrady, zda je správné měnit pravidla osm měsíců před volbami, předseda soudu Pavel Rychetský uvedl: „Chceme-li, aby volby proběhly řádně a ústavně, je naší povinností o tom rozhodnout.“

Na dotaz, proč rozhodování trvalo tak dlouho, doplnil: „Zpravodajem je pan profesor (Jan) Filip, což je nejen soudce, ale i akademik, který má pocit, že musí odvést dokonalé dílo. Ten nález má 64 stran a dokonalým dílem je. Pan profesor si skutečně dal práci s přípravou toho návrhu. A poté jsem se snažil, abychom rychle rozhodli. Což se povedlo. Trvalo to tři týdny po předložení, což je svým způsobem rekord,“ uvedl předseda Ústavního soudu.

Nález, kvůli kterému se budou měnit pravidla voleb, zveřejnil Ústavní soud na svých internetových stránkách.

Hlasy se budou přepočítávat jinak

Stížnost skupiny senátorů napadala dvě pravidla, která podle nich ve volbách diskriminují malé strany – přepočítávání hlasů D'Hondtovou metodou ve 14 odlišně lidnatých krajích a sčítání kvora pro koalice.

Strážci ústavy smazali svým rozhodnutím způsob přepočítávání hlasů, nechali však republiku rozdělenou do 14 krajů odpovídajících hejtmanstvím. „Podle názoru Ústavního soudu je dostačující zrušení dalších prvků techniky volební reprezentace, což umožní zákonodárci přijmout novou systémovou nápravu volebního systému i bez toho, aby se změnil počet nebo struktura volebních krajů,“ stojí v komentáři, který Ústavní soud vyvěsil na svůj web.

Soudci pak zrušili i sčítací kvorum pro koalice s tím, že tato regulace neplní svůj účel. „Tato právní úprava je nepřiměřená a nedůsledná,“ uvedl dále soud.

Senátoři své výhrady uváděli na příkladu voleb do Sněmovny v roce 2017, kdy Starostové potřebovali na jeden poslanecký mandát 44 tisíc voličských hlasů, kdežto vítězné ANO Andreje Babiše jen 19 tisíc hlasů.

V případě sčítacího kvora pro koalice pak uváděli tlak na vznikající koalici Starostů a lidovců rovněž před volbami v roce 2017, která právě kvůli obavám z vysoké hranice pro vstup do Sněmovny nevznikla. Potřebovali by totiž místo pěti procent celých deset, a pokud by je nezískali, jejich hlasy by si rozdělila konkurence a to bylo bráno jako velký risk.

Věc leží na Ústavním soudu už od podzimu 2017 a vypadalo to, že do konce volebního období se k ní soudci nedostanou. Teď rozhodli osm měsíců před podzimními volbami do Sněmovny a navíc ve chvíli, kdy už je prezident Miloš Zeman oficiálně vyhlásil a jeho rozhodnutí odolalo prvnímu zpochybnění rovněž u Ústavního soudu. Ten totiž v úterý zamítl druhou stížnost senátorů na brzké vyhlášení voleb.

Čtyři soudci jsou proti

Proti rozhodnutí většiny patnáctičlenného pléna Ústavního soudu se postavili čtyři soudci. Jejich disentní stanovisko je součástí zveřejněného nálezu.

Podle Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka plenární většina významně zasáhla do procesu přípravy voleb jak na úrovni politických stran a politických hnutí, tak na úrovni volebních orgánů a vystavila občany v době nouzového stavu bezprecedentní nejistotě, zda se podaří během krátké doby v Parlamentu přijmout novou zákonnou úpravu pravidel pro volbu jeho první komory.

Vadí jim i způsob projednávání věci na půdě soudu. Například to, že se tempo rozhodování v posledních dnech enormně zrychlilo. Připomínají přitom, že senátoři se na soud obrátili již před třemi lety.

„Soudce zpravodaj tak vystavil plénum neúměrnému časovému tlaku, zcela nepatřičnému vzhledem k významu i rozsahu zpravodajské zprávy. Přitom byl navrhovatelkou (skupinou senátorů, pozn. red.) opakovaně dotazován na stav věci a upomínán,“ píší dále.

„Vrcholem arogance je pak vyhlášení nálezu pouhých 19 hodin po jeho přijetí (aniž by však bylo soudcům dáno k dispozici jeho konečné znění), snad aby nebyl poskytnut patřičný prostor disentujícím soudcům k sepsání odlišného stanoviska,“ uvádějí s tím, že takové jednání dává značně ponurý obraz o způsobu rozhodování Ústavního soudu.

Ve svém disentu pak píší, že netvrdí, že současná podoba volebního systému poměrného zastoupení je podobou ideální, nejspravedlivější, jedinou možnou, a tedy nezměnitelnou. „Máme jen za to, že ve svém celkovém působení se nezpronevěřuje Ústavě na základě rovného volebního práva podle zásad poměrného zastoupení,“ dodávají.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované