Hlavní obsah

Říjen v Evropě byl nejteplejším v historii měření. Pandemie klimatu nepomůže

Foto: Profimedia.cz

Školní stávka za klima, píše se švédsky na transparentu, který rozvinuli demonstranti ve Washingtonu.

Reklama

Dočasné snížení emisí skleníkových plynů kvůli pandemii covidu-19 bude sice znát na množství vypouštěných emisí za letošek, na snížení jejich koncentrací v atmosféře ale nestačí, řekla Seznam Zprávám klimatoložka Freja Vamborgová.

Článek

O tom, jak moc snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990, rozhodnou lídři Evropské unie až na prosincovém summitu. Klimatické změny ale na pomalá jednání politiků ohled neberou. Důkazem je i poslední zjištění evropského programu Copernicus. Ten v listopadu zveřejnil výsledky svých posledních měření, z nichž vyplývá, že letošní říjen byl v Evropě vůbec nejteplejším v historii měření.

Neznamená to ale, že by se oteplovalo všude stejně. Zatímco obvykle teplá jihozápadní část kontinentu tentokrát zaznamenala podprůměrné teploty, na východě bylo výrazně tepleji, než bývá zvykem.

V globálním měřítku šlo sice až o třetí nejteplejší říjen v historii měření, k šesti nejteplejším říjnům nicméně došlo v posledních šesti letech.Výrazně tepleji bylo zejména v Arktidě a nad Tibetskou náhorní plošinou, nižší teploty naopak vědci naměřili ve východním Pacifiku.

Další rekord padl v říjnu při měření rozsahu mořského ledu v Arktidě. Ten byl v uplynulém měsíci nejnižší od zahájení družicových měření v roce 1979. Říjen se stal čtvrtým měsícem v řadě, kdy byly vody podél Severní mořské cesty bez ledu nebo téměř bez ledu.

Foto: Archiv Copernicus

Klimatoložka Freja Vamborgová z evropského programu Copernicus.

„Mořský led nemá vliv na výši hladiny mořské vody, protože led už ve vodě je. Pokud se ale bavíme o pozemském ledu, tedy například v Grónsku, nebo o ledovcích v Evropě, ty samozřejmě vedou ke zvýšení mořské hladiny,“ vysvětlila Seznam Zprávám Freja Vamborgová, klimatoložka z Institutu Copernicus, programu Evropské unie pro pozorování Země na základě sesbíraných dat.

Jak a kdy se v Evropě dočkáme zaplavování pobřežních oblastí, je ale podle ní těžké předvídat, protože tání pozemského ledu je v Evropě variabilní podle jednotlivých oblastí.

Jiná je naopak situace v Antarktidě, kde vědci z programu Copernicus zaznamenali druhý měsíc v řadě nadprůměrný rozsah mořského ledu. Předtím se naopak nejjižnější kontinent potýkal po čtyři roky s podprůměrnou ledovou pokrývkou.

Na otázku, zda se letošní utlumení ekonomických aktivit během pandemie koronaviru nějak výrazněji podepíše na stavu klimatu, odpovídá Vamborgová spíše skepticky: „Emise skleníkových plynů se samozřejmě načas snížily, což bude mít vliv na množství emisí vypouštěných v tomto roce. Zároveň ale utlumení ekonomické aktivity nebude mít až tak velký dopad, aby se projevilo na snížení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.“

Reklama

Doporučované