Hlavní obsah

Rodiny si zvykly neobyčejně utrácet. 40 tisíc ročně vyhodí do popelnice

Foto: Archiv Mendelovy univerzity, Seznam Zprávy

Lidé vyhazují do černých popelnic často pečivo. Bez ohledu na roční období.

Reklama

29. 8. 9:21
aktualizováno • 29. 8. 9:29

Plýtvání jídlem se však podle vědců snižuje. Každý Brňan loni vyhodil o jedenáct procent méně jídla než předloni, kdy to bylo přes 37 kilogramů.

Článek

Průměrný obyvatel Brna vyhodil loni do černé popelnice přes 33 kilogramů jídla. Je to o jedenáct procent méně než předchozí rok. Za menší plýtvání potravinami můžou například letáčky, které lidé dostávali do schránek. Ty informovaly třeba o vhodném skladování potravin. Se zjištěním přišli vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Ti několik let zkoumají, kolik jídla končí v komunálním odpadu.

„Klasické kampaně, které mají za cíl šokovat nebo vyvolat pocit strachu, jsou zde nefunkční. Aby domácnosti dlouhodobě změnily návyky, je důležité motivovat pozitivně. Důležité je domácnostem předložit reálná čísla, aby věděly, kolik mohou ušetřit peněz, když nebudou plýtvat jídlem a kolik by si toho za to, co ušetří, mohly koupit,“ přiblížila jedna z řešitelek výzkumu Lucie Veselá. Průměrná česká rodina vyhodí ročně jídlo až za 40 tisíc korun.

Výzkumníci zvolili několik způsobů, jak zvýšit povědomí Brňanů o plýtvání a poradit jim, jak ho omezit. Do schránek rozdávali třeba brožurky s recepty, které obsahují často vyhazované potraviny. Lepili samolepky na popelnice nebo pořádali přednášky na základních školách. Vytvořili také informativní videa, která sdíleli na internetu.

Foto: Archiv Mendelovy univerzity, Seznam Zprávy

Vědci z Mendelovy univerzity zkoumají množství vyhozeného jídla několik let.

Nejvíc pomohly kampaně na sídlištích

Největší dopad měly kampaně na brněnská sídliště, tam loni průměrný obyvatel vyhodil o 27 procent jídla méně než předloni, kdy to bylo téměř 54 kilogramů. „Zatím se můžeme jen domnívat, proč tomu tak je. Roli mohlo sehrát například věkové složení obyvatel sídliště, které je spíše mladší. Naše kampaň totiž působila během pandemie, hodně jsme působili v onlinu,“ přiblížila Veselá. U vilových a venkovských zástaveb v Brně se data výrazně nelišila, množství vyhozeného jídla se tam pohybuje pořád kolem 30 kilogramů.

Výsledky výzkumu za loňský rok ovlivnila také pandemie koronaviru. „Během tvrdého lockdownu bylo snížení plýtvání nejdramatičtější, ačkoliv jsme paradoxně seděli doma, děti jedly doma, takže se víc nakupovalo a vařilo. Maminky ale měly čas naplánovat si, co uvaří, měly čas projít si ledničku nebo naplánovat nákup. Nechodili jsme na časté spontánní nákupy,“ vysvětlila vedoucí výzkumu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity. Efekt kampaní a pandemie dokážou vědci odlišit, protože na některé sledované domácnosti kampaně necílily.

Omezit plýtvání jídlem může uvážené nakupování, vhodné skladování nebo vaření z potravin, kterým se blíží doba spotřeby. Přestože se za pandemii množství potravin, které letěly do koše, snížilo, v odpadu přibylo hotových jídel. „Lidé si třeba nechávali přivézt jídlo v potravinovém boxu, pak ho nedojedli a vyhodili,“ upřesnil Michal Tenkrát z firmy Green Solution, která vyhozené potraviny třídí.

Obsah každé zkoumané popelnice se pečlivě rozebírá. (Video: Archiv Mendelovy univerzity, Seznam Zprávy)

Plýtvání se liší podle ročního období

Lidé dávají do popelnic různé typy jídel, jejich množství se liší podle ročního období. „V létě to je spíš ovoce a zelenina. Obecně to jsou třeba shnilá jablka, shnilé pomeranče, banány a tak různě. Druhá velká skupina je pečivo. To lidé vyhazují stabilně celý rok. Na podzim bývají často mléčné výrobky, ale i teď v létě jich je dost. Lidé vyhazují i maso,“ uvedl Tenkrát. Obecně je v letním období podle výzkumnice Martiny Morávkové plýtvání největší.

Před několika dny začal třetí ročník výzkumu. Tentokrát ustanou veškeré kampaně a vědci z Mendelovy univerzity budou sledovat, zda Brňanům menší plýtvání jídlem vydrží.

Vědci se zaměřili celkem na devět stovek domácností v různých typech zástavby – sídlištní, venkovské a vilové. První rok výzkumu zjistili, že průměrný člověk vyhodí do popelnice kolem čtyřiceti kilogramu potravin ročně, přestože odhaduje, že to jsou tak čtyři kila. Podle výzkumníků si lidé ani neuvědomují, že tak moc jídla nezužitkují.

Projekt vědců z Mendelovy univerzity je unikátní jak v českém, tak světovém měřítku. Většina výzkumů na plýtvání potravinami totiž vychází z odhadů samotných spotřebitelů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované