Rozhodnutí o Koudelkovi Babiš oddálil. O šéfovi BIS budou jednat poslanci

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce končící mandát šéfa BIS Michala Koudelky probrat na bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny. Řekl to v pondělí po jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech.

„Jsou tu dvě opoziční koalice, které chtějí, aby byl pan Koudelka jmenován, jsou tu další strany, které chtějí, aby nebyl jmenován,“ řekl Babiš. Jednání by se podle premiéra mohlo odehrát v pátek. Zmínil dále dvě možnosti řešení stávající situace: nové jmenování Koudelky či ponechání rozhodnutí na příští vládě po říjnových volbách.

Už v uplynulých dnech přitom i poslanci ANO zablokovali snahy opozice jednat o vedení BIS v parlamentu.

Babiš v pondělí zopakoval, že nemá výhrady k práci Koudelky, ale poprvé šéfa BIS veřejně kritizoval - podle něj vystupuje příliš politicky.

Ostře proti BIS, která dlouhodobě pracuje na potírání ruských a čínských hrozeb, vystupuje právě Zeman. Komplikovaný vztah Babiše a Zemana se dostává do velmi křehké fáze. Prezident po volbách rozhodne, koho jmenuje premiérem.

Babiš podle svého vyjádření chce také zprostředkovat setkání Koudelky s prezidentem. Šéf BIS prý souhlasí.

Koudelkovi pětiletý mandát skončí 15. srpna. Byl nepochybně jedním z mozků „operace Vrbětice“. A jeho první pětiletý mandát se nachýlil, když se celkem nečekaně podařilo dotáhnout dvě bezpečnostní operace s historickou hodnotou: snížení počtu ruských diplomatů a zpravodajců na ambasádě v Praze a alespoň dočasné vyloučení ruských a čínských zájemců o další výstavbu v Dukovanech. Politický prostor tomu vytvořil Babiš.

Ani ve filmech o legendárním špionovi Jamesi Bondovi není jméno šéfa tajné služby známé, označuje se prostě „M“. V Česku je však ředitel Bezpečnostní informační služby, tedy kontrarozvědky, takřka politickou celebritou.

Jde sice o nadsázku, ale to, nakolik se Michael Koudelka stal veřejnou figurou, je zjevně příznakem tuhého boje, který se ve střevech českých mocenských institucí odehrává o příslušnost k Západu či inklinaci k Východu.

Babiš dlouho za Koudelkou stál a zjevně spolupracovali, ale teď, v „hodině H“, mu právě přílišné veřejné angažmá vytkl. „Myslím si, že by neměl být tolik v mediálním prostoru a neměl by se chovat jako politik, ale vyříkali jsme si to už,“ uvedl premiér.

V tuto chvíli dosluhujícího šéfa BIS jmenoval ještě Babišův předchůdce, premiér z ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podporu má Koudelka od opozičních silných vah - obou předvolebních koalic Pirátů a Starostů i SPOLU v čele s ODS.

„Výměna šéfa, který se zasloužil o klíčové výsledky, je totální nonsens, za kterým mohou stát jen nepoctivé zájmy a hry. BIS pod vedením ředitele Koudelky ohrožuje zájmy kremelské filiálky na Pražském hradě, proto je plk. Koudelka dlouhodobě terčem prezidentových útoků,“ uvedla bezpečnostní expertka koalice SPOLU a dlouholetá poslankyně ODS Jana Černochová.

Dlouho o BIS bylo z pohledu širší veřejnosti slyšet jen tehdy, když jednou za rok vydala svou zprávu, kde varuje proti aktuálním hrozbám pro českou bezpečnost - ať už šlo zrovna hlavně o domácí extremisty, mezinárodní teroristy či nepřátelské mocnosti.

Ani Koudelka do řídící pozice v kontrarozvědce nenastupoval coby jméno známé mimo bezpečnostní kruhy. Zjevně není náturou „šoumen“. Dnes to působí až úsměvně, ale média o něm v roce 2016 psala jako o „panu Neznámém“.

Vědělo se, že ve službě působí již od roku 1992, tedy v její ještě federální předchůdkyni, a že deset let vedl kontrašpionáž, mluvilo se o něm jako o odborníkovi na hrozby z Ruska.

Zlom - patrný i pro veřejnost - přišel v roce 2018. Zeman nahrával ruské propagandě po útoku v Salisbury, kdy agenti GRU zaútočili novičokem na dvojitého agenda Sergeje Skripala a jeho dceru. BIS tehdy Zeman pověřil pátráním po výrobě jedu i v Česku. Babišova vláda to ale odmítla a postavila se za spojence ve Velké Británii proti Kremlu.

Koncem téhož roku přišel Zeman se šokujícím vyjádřením - vlastní tajnou službu s Koudelkou v čele označil za „čučkaře“.

„Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Za šest let není jediný údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jen jediného ruského nebo čínského špiona,“ řekl například tehdy Zeman v TV Barrandov.

Krátce na to ale přišla další zápletka této linky české politiky, která zjevně hluboko v politickém zákulisí je jakousi páteří končícího volebního období vlády Babiše. A to nepochybně i kvůli tomu, že vláda chystala geopoliticky citlivý tendr na výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany.

V březnu 2019 odjel Andrej Babiš na návštěvu do USA - tehdejší šéf Bílého domu Donald Trump jej pozval přímo do Oválné pracovny. U příležitosti této cesty dostal Koudelka cenu od CIA za mezinárodní spolupráci - nejvyšší, jakou může cizinec od americké agentury dostat.

Od té doby je veřejně patrná jistá pragmatická blízkost mezi Babišem a Koudelkou, o které se mluví i v zákulisí.

Pod Zemanovým tlakem, který se netajil snahami Koudelku odvolat, začal šéf BIS také sám vystupovat ze stínu - dosud svého přirozeného prostředí. Služba za jeho šéfování začala komunikovat na Twitteru, Koudelka sem tam poskytne pečlivě hlídaný rozhovor a třeba na Twitteru - skoro jako politik - gratuluje ke Dni matek ženám zaměstnankyním kontrarozvědky a oceňuje jejich přínos ke špionáži.

Nutno ale dodat, že jde o trend, který je patrný u demokratických zpravodajských služeb ve světě, podobně se díky moderním komunikačním nástrojům otevírá třeba i britská špionáž. Nebo alespoň vzhledem k podstatě své činnosti vytvářejí takovou iluzi.

Zajímavý je pohled zpět do veřejných výročních zpráv Koudelkovy služby. ​​BIS v roce 2018 upozornila, že Rusko při své zpravodajské činnosti v Česku těží z velké diplomatické mise v Praze i lehkovážného přístupu politiků a státních zaměstnanců k interním informacím. Rusko se podle kontrarozvědky v ČR orientuje na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů.

Tato „velká diplomatická mise“ už je minulostí. Po zveřejnění informací o ruském zapojení do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích, při nichž zemřeli dva čeští občané, se Česku podařilo chytrou taktikou snížit trvale počet ruských pracovníků na ambasádě v Praze o téměř šedesát lidí. Pro experty z bezpečnostní komunity šlo o historický úspěch. Stejně tak v důsledku vrbětické kauzy vláda vyloučila z tendru na stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany Rosatom, jak tajné služby dlouhodobě Babiše nabádaly.