Hlavní obsah

Varování z jižní Evropy: Tohle sucho je jiné. Je to rozjetý vlak i alarm pro vás

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Snímek pořízený pár kilometrů od města Saluzzo. Oblastí se den před focením přehnal silný liják, v korytu řeky Pád ani tak nezůstala jediná kapka.

Reklama

12. 8. 6:30

Naše prameny jsou ve stavu bolesti a utrpení. Pod Alpami, kde řeky stékají do nížin, jsou desítky kilometrů zcela suchých koryt. Může za to globální změna klimatu i hospodaření s vodou, říká pro Seznam Zprávy Stefano Fenoglio.

Článek

/Od našich zvláštních zpravodajů/

Sever Itálie zažívá nejhorší sucho za minimálně 70 let. Podle tamního hydrologa Stefana Fenoglia z výzkumného centra Alpstream a Turínské univerzity je však srovnání se suchem před 70 lety zavádějící.

„V minulosti možná docházelo k podobným událostem. Nyní to ale není a nebude jedna událost. Je to vlak. Sedíme v něm my, celý alpský region, a on jede pořád dál směrem k teplejšímu a suššímu podnebí,“ řekl vědec během rozhovoru, který poskytl Seznam Zprávám.

Příčinou je podle Fenoglia brzké tání sněhu v Alpách v důsledku klimatické změny, kterou navíc nenásledovala změna v hospodaření s vodou.

Dá se říct, jestli je nyní, v druhé polovině léta, vaše země za vrcholem sucha, nebo může být ještě hůř?

Těžko říct, jestli tohle už je vrchol letošní sezóny. Já to nevím. Nevidím do budoucnosti. Možná začne pršet a může se to zlepšit, problém je ale v tom, že jsme ztratili rezervu vody z Alp. Není tam téměř žádný sníh, ani led. A to je problém.

Jsme závislí jen na dešti. Náš ekosystém se z alpského stává středomořským. Došlo ale k posunu. Dřív jsme na severu Itálie ze zásob v podobě sněžné pokrývky v Alpách čerpali i v létě. Letos bylo ale velké teplo už na jaře a všechno roztálo dřív.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Vrcholky Kottických Alp, kde pramení řeka Pád, mají přes tři tisíce metrů nad mořem, přesto na nich letos nezbyl vůbec žádný sníh.

Už přinejmenším od července se o suchu v médiích mluví jako o historickém a nejhorším za posledních 70 let. Jak vážná ta situace podle vás vlastně je?

Je to určitě nejhorší sucho, jaké pamatuji. Většina řek na jihozápadě Alp, zejména tam, kde stékají do nížin, je skoro úplně vyschlá. Jsou tam i desítky kilometrů dlouhé úseky, kde v korytě není vůbec žádná voda.

Liší se v něčem zásadním povaha současného sucha od toho před 70 lety?

Nyní překonáváme řadu rekordů ve výši naměřených teplot, v nedostatku srážek a tak dále. V minulosti možná docházelo k podobným událostem. Nyní to ale není a nebude jedna událost. Je to vlak. Sedíme v něm my, celý alpský region, a on jede pořád dál směrem k teplejšímu a suššímu podnebí.

Reportáž

Výhled na vrcholky Kottických Alp má pro partu mladých Italů hořkou pachuť. Mají totiž před očima epicentrum sucha, jehož důsledky pociťují každý den až ve víc než 200 kilometrů vzdáleném Miláně.

Narážíte tedy na to, že současné sucho způsobuje změna klimatu…

Ano, ale nejen to. Je to důsledek globálních i lokálních faktorů, tedy klimatické změny a toho, jak my sami nakládáme s vodou.

Zatímco klima se změnilo a sever Itálie se přesunul z alpského do středozemního ekosystému, my s vodou nakládáme pořád stejně jako dřív, kdy bylo vody dost. A to je velký problém. Používáme příliš mnoho vody v období, kdy jí je velmi málo.

Do jaké míry se tomu dalo předcházet?

Těžko říct. Jediná věc, kterou vím jistě, je, že tohle není žádná náhlá krize, která přišla znenadání. Klimatická data nám ukazují, že je to chronická situace.

Chronická situace? Co tím přesně myslíte?

Že to není žádné překvapení, ani souhra náhod. Když máte zimu bez sněhu, máte léto bez vody. Tohle je problém nejen v Itálii – globální klimatická změna je něco, o čem se bavíme a co pociťujeme v každodenním životě, ale nepřicházíme s žádnou silnou strategií, která by na to reagovala.

Co se s tím dá dělat?

Já jsem hydrolog, nejsem politik. Moje práce je upozorňovat, že s využíváním vody je u nás něco špatně. Naše prameny jsou ve stavu bolesti a utrpení, což se projevuje i na biodiverzitě. Život se z nich vytrácí, umírá mnoho ryb i dalších živočichů a to je další obrovský problém.

Dobrou strategií by samozřejmě bylo udělat vše pro to, aby se voda, kterou máme, využívala efektivněji. V zemědělství by se měly začít pěstovat jiné plodiny, které tolik vody nepotřebují. Chce to také vybudovat úspornější zavlažovací systémy.

Musíme prostě počítat s tím, že v dalších letech můžeme mít ještě méně vody. Přizpůsobit se.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Sucho v Itálii si v některých regionech vynutilo zavedení vyhlášek omezujících užívání vody k zalévání zeleně nebo mytí aut. V podhůří Kottických Alp v posledních dnech konečně zapršelo a místní vesele zavlažují. Zásoba z hor v podobě sněhu chybí a srážky ji nahradí jen na krátko.

Na vodě z Alp závisí i mnoho vodních toků v jiných zemích, přesto se nezdá, že by tam měli tak velký problém jako Itálie. Čím to je?

To nevím. O tom, jak v jiných zemích s vodou nakládají, nemám dobrý přehled. Obecně ale můžu určitě říct, že všude v Alpách je méně sněhu. Například ve Francii je obrovské jezero Serre-Ponçon, druhé největší v Evropě, a letos na konci července byla jeho hladina 10 metrů pod normálem.

Problémy s rychlým táním sněhu v Alpách tedy nemá jen Itálie, ale nedokážu říct, jak a proč se s tím jinde vypořádávají. Nás to postihuje obzvlášť tvrdě, protože máme na severu velmi silné zemědělství, na němž do značné míry závisí ekonomika celé Itálie. Spotřeba vody je tam obrovská.

Co znamená ta zmiňovaná bolest a utrpení vašich pramenů pro zbytek Evropy? Až lidé v Česku uvidí naše fotky z míst, kde jde koryto největší italské řeky Pád přejít suchou nohou, mnoho z nich bude mít nejspíš pocit, že se jich to moc netýká…

Naše situace by měla být varovným alarmem pro celý kontinent. Zrovna včera jsem se potkal s kolegy z Velké Británie, kteří přijeli přímo k nám do centra Alpstream a řekli mi, že jejich země zažívá nejteplejší léto v historii.

Tohle je něco, co se týká všech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované