Hlavní obsah

Šance pro montovnu. Krizový manažer zachraňuje vlastní podnik

Foto: Strojcar

Witasskova firma Strojcar fungovala jako „lepší montovna“. Nyní přichází s vlastním vývojem.

Reklama

2. 12. 2020 16:36

Loni v říjnu koupil opavský byznysmen Libor Witassek malou firmu Strojcar na výrobu leteckých a automobilových dílů. Vzápětí přišel koronovirus a připravil podnik o práci. Dosavadní montovna však přechází na vlastní výrobu.

Článek

„Na jaře to bylo, jako by vám někdo vypnul světlo u lampičky. Během jednoho týdne jsme přišli o devadesát procent obratu a prakticky o všechny zakázky,“ líčí majitel Strojcaru. Strojírnu s 35 lidmi do té doby živila z 90 procent produkce součástek pro výrobce letadel. Zbytek obratu dělaly komponenty pro závodní auta nebo automobilové prototypy. Všechno produkce podle zadání zákazníků.

Když se po Evropě během pár dní zavřely prakticky všechny významnější automobilky a leteckou dopravu ochromily zablokované hranice, firma byla v dosavadní podobě na zavření.

Libor Witassek

Krizový manažer, specialista na transformaci podniků.

Vystudoval ekonomii na VŠE a marketing na univerzitách v Polsku a USA.

Z VUT Brno má inženýrský diplom v oboru kybernetika.

Vlastní firmy DC Vision (manažerské poradenství), Rekvalifikační centrum Opava (výuka programování) a strojírenský Strojcar.

Od jara 2019 je transformačním manažerem Krnovských opraven a strojíren.

V letech 2016–2017 pracoval pro majitele Vítkovic Jana Světlíka, který ho najal jako krizového generálního ředitele své skupiny. Vítkovice Witassek nezachránil, klíčové dceřiné firmy skončily v bankrotu a z největší strojírenské skupiny v zemi zbylo pod Světlíkovou vládou jen torzo.

Rezervy Strojcar neměl. Witassek je krizový manažer, profesionální zachránce kolabujících podniků. Firmu loni levně kupoval ve stavu, kdy byla zralá na bankrot. Chtěl ji ozdravit a zhodnotit. Nepočítal ovšem s koronavirem. „Stáli jsme před rozhodnutím, zda vůbec dál pokračovat, nebo to zabalit,“ říká investor.

Jenomže vyrovnat se s nečekaným úderem je pro takzvaného „interim manažera“, tedy specialistu na krizové řízení a podnikovou transformaci, věcí profesní cti. A tak se Witassek pustil do boje.

Dnes má jeho opavská strojírna, do jara závislá na práci od zahraničních leteckých nebo automobilových výrobců, dva vlastní produkty, s nimiž vyráží na trh.

Lepší montovna

„Strojcar byla typická montovna, jen montovna s vyšší přidanou hodnotou, než je obvyklé,“ vypráví Witassek. „Vyráběli jsme podle výkresů, které nebyly výtvorem našich konstruktérů. My jsme jen dodávali pracovní sílu a stroje na výrobu pro zahraniční zákazníky. Věděl jsem, že kupuji montovnu, kterou musím transformovat, ale netušil jsem, jak málo času na to budu mít.“

Po převzetí se podařilo Strojcar stabilizovat a zvednout jeho výkonnost, ale už po čtyřech měsících přišel koronavirový náraz do zdi. „Výrobu jsme se tehdy rozhodli diverzifikovat,“ líčí Witassek. Rozjel vývoj vlastní produkce, kromě toho se mu podařilo posunout prodej strojírenských dílů vyráběných podle zadání klienta do nových segmentů, tedy mimo automotive a leteckou branži.

Kromě práce na objednávku má dnes Strojcar prototypy dvou vlastních přístrojů pro domácnost. „Jeden je dezinfikátor mobilních telefonů, což je jedna z nejšpinavějších věcí, kterou každý člověk používá. Náš přístroj umí zbavovat mobily bakterií, virů a různých plísní pomocí UV záření. Druhý produkt kombinuje elektroniku se strojařinou, jde o modernizované reprobedny. Ve spolupráci s vlastními i externími konstruktéry vyvíjíme ještě další výrobky pro moderní energetiku, konkrétně pro fotovoltaiku. V mezičase jsme získali zakázky v kosmickém průmyslu, ve zdravotnictví a v několika dalších sektorech,“ popisuje Witassek.

Firma, která v dubnu spadla na deset procent výkonu, dnes podle majitele jede na šedesát až sedmdesát procent a do konce roku by se její kapacita měla naplnit.

Foto: Strojcar

Krizový manažer Libor Witassek si vyzkoušel krizové řízení ve vlastní firmě.

Výroba prvního vlastního produktu, dezinfikátoru pro mobily, začala v půli listopadu ve zkušebním režimu. Na uvedení produktu na trh Witassek rozjel kampaň na crowdfundingovém portálu Hithit. Z cíle vybrat 220 tisíc korun od prvních zákazníků má zatím prvních 16 900 korun od jediného zájemce, je ale přesvědčen, že se přístroj u zákazníků uchytí.

Z vládních podpůrných programů Strojcaru pomohl „Antivirus“, kterým se částečně kompenzují mzdy zaměstnanců, pro něž momentálně není práce. „Využili jsme to ale jen v opravdu malé míře,“ říká Witassek. Kromě toho na financování nové výroby využil garanci bankovních úvěrů, kterou nabízí Českomoravská záruční a rozvojová banka jako podporu malých a středních rodinných podniků.

„Úvěry kryjí asi jednu třetinu výdajů, které na firmu dávám, financuji z nich výrobu, výzkum a vývoj. Musím říct, že přes ČMZRB byla pomoc od státu velmi rychlá, svým způsobem nenáročná na byrokracii a funguje,“ říká Witassek.

Schválit dotaci trvá rok

Zato s dotacemi pro podnikatele opavský expert na podnikové změny tak dobrou zkušenost nemá. Loni mu sice stát schválil finanční podporu jeho podnikání, v krizi ale Witassek dotaci čerpat ani nezkouší. „Jsme v úplně jiné situaci, než když jsme o dotaci žádali, schvalování trvalo zhruba rok. A rychlost pomoci pro podnikatele je někdy důležitější než přímá finanční podpora,“ říká.

Podle Witasska je český průmysl, postavený na montovnách chrlících produkty s nízkou přidanou hodnotou podle zadání zahraničních zákazníků, u konce s dechem. Koronavirus podle něj ukazuje, jak rychle a snadno mohou tyto fabriky přijít o práci. Jedinou perspektivu vidí právě v přechodu na vlastní produkty, u nichž se uplatní také práce domácích vývojářů a konstruktérů.

Celý rozhovor s Liborem Witasskem, v němž se krizový profesionál dělí o své zkušenosti i názory na kondici a budoucnost české ekonomiky, zveřejníme v příštích dnech.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované