Hlavní obsah

Šídlo: Krize v ČT je nejblíž za posledních 20 let. Babišovi by ale nepomohla

Foto: Profimedia.cz

Složení Rady ČT se v květnu promění. Udrží se Petr Dvořák v křesle generálního ředitele? A hrozí ČT podobný scénář jako v Polsku?

Reklama

19. 3. 10:45
Článek

„Po dovolení nových radních bude většina Rady vůči ČT kriticky naladěná. Pád jejího ředitele Petra Dvořáka je asi nejblíž, co jsme mohli zažít,“ říká Jindřich Šídlo v podcastu Stopáž.

Židle, která se kýve pod současným ředitelem veřejnoprávní televize Petrem Dvořákem, se může rozhoupat ještě více. Radní Haně Lipovské, která patří mezi jeho nejhouževnatější kritiky, se nedávno podařilo prosadit usnesení, jež může vést až k jeho odvolání. Dvořák má přitom mandát až do října 2023.

Složení Rady České televize se navíc brzy obmění, a to ještě kritičtějším směrem. Poslanci v květnu vyberou čtyři nové členy z finálních 12 kandidátů.

„Politický tlak a boje kolem Rady České televize byly vždy. Je to jednoduché, její členy vybírají politici,“ říká Jindřich Šídlo v podcastu Stopáž.

„Radu teď doběhly sněmovní volby z roku 2017, kdy tu vznikla zjevná společenská většina ANO, komunistů a SPD. Petra Dvořáka zvolila tehdejší Rada v dubnu 2017 jednohlasně, ta současnější je vůči němu ale mnohem kritičtější. Na tom, že je Rada aktivní, není nic špatného. Hájí názory lidí, kteří jsou s televizí nespokojení, a to je zcela legitimní. Jsou tam ale i střelci, kteří na mě působí jako Marťani. Po dovolení dalších čtyř lidí je zjevné, že většina z nich bude vůči ČT kriticky naladěná. Pád Petra Dvořáka je asi nejblíž, co jsme mohli zažít,“ dodává.

„Premiér Babiš ale podle mě na odvolání Dvořáka aktuálně nemá zájem. Vytvořit si před volbami ještě další frontu společenské války odvoláním ředitele České televize je něco, co teď nemůže chtít,“ říká Šídlo.

V čele Rady České televize stojí od prosince novinář Pavel Matocha, který byl do kontrolního orgánu zvolen v květnu společně s ekonomkou Hanou Lipovskou a rozhlasovým moderátorem Lubomírem Xaverem Veselým. Trojice tvoří nejhlasitější kritické jádro, kterému vadí zejména zpravodajství veřejnoprávní televize.

„Když se bavíme o politickém tlaku, myslíme tím zejména kanál ČT24, Události a pořady jako Reportéři ČT nebo 168 hodin. Jde o zpravodajství a to je prostě politika. Dříve si politici mysleli, že když budou pořád na obrazovce, tak jim to vyhraje volby. Jenže u Jiřího Paroubka se v roce 2010 ukázalo, že to může dopadnout i přesně naopak. Není to moc vřelý člověk, což se na obrazovce projevilo,“ připomíná Šídlo.

Debaty o smyslu veřejnoprávní televize v 21. století jsou podle něj zcela legitimní. „Blbé je, že tu debatu vedeme v situaci, kdy předsedovi vlády patří třetina mediálního trhu,“ říká autor Šťastného pondělí.

„Česká televize určitě není dokonalá a chyby dělá, ale nic to nemění na mém hlubokém přesvědčení, že je dobře, že je a že ji máme. Chyby děláme všichni, jen lidé v ČT je dělají za naše peníze. Musí počítat s tím, že budou pod větším dozorem,“ dodává novinář, který sám v České televizi pracoval v letech 2009 až 2010.

Hrozí další televizní krize podobná té z roku 2000? V čem je současný způsob volby nových radních nedůstojný? Má smysl, aby veřejnoprávní televize vysílala pořad StarDance? Poslechněte si celý podcast v úvodu článku.

Stopáž

Jediný podcast, který si musíte tento týden poslechnout, pokud nestíháte sjíždět Twitter a chcete si udržet přehled. Uvádí Jan Kordovský (@korda).

Souhrn nejdůležitějšího dění, analýza s redaktory Seznam Zpráv, rozhovory s hosty, glosy. Každý pátek na Seznam Zprávách, na Spotify, v Apple Podcasts a dalších aplikacích.

Archiv všech dílů Stopáže najdete tady, další podcasty Seznam Zpráv tady. Co máme zlepšit? Jaký díl vás bavil nejvíc? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované