Hlavní obsah

Glosář: Trenérská legenda v pikantní situaci

Foto: Profimedia.cz

Carlo Ancelotti má problém podobný jako hlavní postava seriálu Okresní přebor Jirka Luňák – nemá platnou licenci.

Reklama

3. 2. 2022 11:20

Fotbalový komentátor Jaromír Bosák glosuje nečekanou situaci, do níž se dostala trenérská legenda Carlo Ancelotti, ale také se podíval na start české fotbalové ligy.

Článek

Vlastně je to docela zábavná zpráva. Minimálně pro fotbalový svět. S výjimkou Carla Ancelottiho a funkcionářů Realu Madrid, neboť velezkušeného trenéra, přezdívaného „Carletto“, volá příslušná komise UEFA k přezkoušení, protože mu vypršela trenérská licence.

Na první pohled to vážně vypadá poněkud absurdně, k přezkoušení se má dostavit jeden z nejúspěšnějších trenérů evropské fotbalové historie, neboť mu na konci loňského roku vypršela platnost mezinárodní trenérské licence. Když pominu skvělou hráčskou kariéru a zůstanu jen u té trenérské: Carlo Ancelotti se stal mistrem Itálie, Anglie, Francie i Německa, je jeden ze tří koučů, kteří dokázali třikrát vyhrát Ligu mistrů (dvakrát AC Milán, jednou Real Madrid), a také jedním ze šťastné sedmičky, která si sáhla na evropský pohár jako hráč i jako trenér. Pravda je, že po rozjezdu v Reggianě a Parmě se pohyboval už jen na těch nejlepších adresách. Juventus, AC Milán, Chelsea, PSG, Real Madrid, Bayern či Neapol. Jediný úkrok stranou byl tradičně neúspěšný Everton, ale v současnosti už opět koučuje mistry – tedy hráče Realu Madrid.

Ze sídla UEFA zní, že pravidla platí pro všechny a na nějaké extrabuřty mohou v Madridu zapomenout.
Jaromír Bosák, fotbalový komentátor

V tom je zároveň i problém, protože Real čeká 15. 2. zápas Ligy mistrů v Paříži s tamním PSG. A jelikož zatím nemá Ancelotti obnovenou licenci, nemohl by se podle regulí posadit na lavičku svého týmu. Šéfové Realu se vyjadřují v tom smyslu, že by taková trenérská extratřída v žádném případě neměla být zkoušena jako nějaký zelenáč, který se teprve o svou kvalifikaci uchází, a současný kouč španělského mistra by měl dostat automaticky výjimku. Jenže ze sídla UEFA zní, že pravidla platí pro všechny a na nějaké extrabuřty mohou v Madridu zapomenout.

Jistě, také se to dá udělat tak, že pan Carlo přijede na přátelské setkání, při kávičce proběhne velmi příjemný pohovor na téma, co doma, co děti, jak se žije v Madridu, a následovat bude samozřejmé prodloužení příslušného certifikátu. Zároveň si ale dovedu představit, že Ancelotti už samotnou cestu ke „zkoušejícím“ bude brát jako jistý stupeň ponížení. Přece jen, má toho za sebou opravdu mnoho, on sám by mohl současné elévy vyučovat.

UEFA prozatím nechce, zcela pochopitelně, vytvářet precedent, který by se jí mohl časem vracet jako bumerang, na druhé straně stojí nezpochybnitelné schopnosti trenérského mistra. Jenže bez bumážky to samo o sobě nestačí. Pravidla jsou zkrátka nějak nastavena, nedá se svítit.

Jarní start v Česku

Čeští prvoligoví trenéři mají jiné starosti. Tedy ne že by tady nebylo poměrně častým jevem, že de facto je trenérem někdo, kdo nutnou licenci nevlastní, zatímco de iure je vykonavatelem této funkce někdo, kdo podmínky někdy dříve sice splnil, ale jako hlavní trenér působí toliko na tiskových konferencích. Ale to jen tak na okraj. Hlavním nábojem jarní části soutěže bude určitě soupeření pražských „S“. V Plzni by určitě chtěli být třetím do mariáše, ale nejsem si jist, jestli to klub jako takový utáhne.

Přes zisk nového sponzora (Fortuna), který jsme s kolegou Luďkem Mádlem mimo jiné probrali v posledních Nosičích vody, není finanční situace Viktorie nikterak růžová, spíše bych řekl, že tuto barvu v okolí Štruncových sadů už delší čas nikdo neviděl. S plnou vážností smekám před trenérským týmem Michala Bílka a hráči samotnými, protože tým zatím v prvoligovém seriálu šlape velmi dobře. Za současné situace to vůbec nemusí být jednoduché, udržet mužstvo v plné koncentraci na samotný sportovní výkon. Zatím drží druhou příčku, udržet se na ní bude ale nesmírně obtížné.

Zpátky do Prahy. Respektive na linku Letná–Eden. Oba rivalové utrpěli v přestupovém období ztráty, ale došlo i na nálezy. Pravda, oslabení červenobílých mi přijde o něco výraznější. Stanciu a Kuchta, to může v některých utkáních bolet. Tím se ale zase otevírá velká šance pro Daniela Samka, hráče sice ne nejrychlejšího z rychlých, ale fotbalovými bohy několikrát políbeného. Jeho spolupráce s Holešem uprostřed hřiště může být hodně důležitým faktorem v honbě za titulem.

Na straně druhé letenští Karlssona oželí s lehkým srdcem, protože tento jistě nadaný, ale nepříliš pracovitý fotbalista s ne úplně profesionálním nastavením hlavy příliš chybět nebude. Podobné bude platit pro Vindheima, byť jeho debut v barvách Schalke dopadl na výtečnou. Ovšem vrací se Höjer a Hložkovi by na hrotu měl výrazně pomoci Čvančara, po ruce stále bude Pulkrab, odvádějící v posledních měsících skvělé služby. Otazník ale visí nad tím, že mu v létě končí smlouva, a zatím není jasné, jak se bude situace vyvíjet.

Plavšič– Pešek, láska na první pohled

Jestli se na něco těším, tak je to brzká konfrontace obou probíraných týmů ve čtvrtfinále MOL Cupu, která se uskuteční už devátého tohoto měsíce. Vzhledem k tomu, že na levém beku se v červenobílém dresu zaučuje Plavšič, byť dle mého se do konce přestupového období ještě v Edenu objeví mladoboleslavský obránce Jurásek, budu s velkým zájmem pozorovat, jak se bude vyvíjet souboj Plavšič–Pešek. Pochopitelně za předpokladu, že oba borci do důležitého pohárového utkání nastoupí.

Pro český fotbal je takto brzké setkání dvou nesmiřitelných protivníků pravým požehnáním, po zimní pauze jako když fanoušek najde. Tedy až na to, že zatímco kdekoli na diskotéce se může družit klidně několik stovek lidí v malém ohraničeném prostoru spoustu hodin, na fotbal zatím stále může jen tisícovka diváků. Něco tady neštymuje, řekl bych…

Dole bude dusno. Pětibodová Karviná, bez podzimní výhry, se ztrátou jedenácti bodíků na barážovou příčku, tam to vidím na promile naděje. Teplice se budou pochopitelně prát o každou bublinku vzduchu. Jiřího Jarošíka znám jako velkého dříče a bojovníka, jestli bude jeho mužstvo ochotno sdílet tyto vlastnosti, nemusí jít o beznadějnou misi. Na nová velká jména v kádru sice není oběživo, ale to v konečném efektu nemusí být rozhodující.

Se zlaťáky je to zřejmě nahnuté i na Peltově vršku. Majitele jabloneckého klubu straší představa vězeňské kobky a erárního oblečení, tudíž má svých starostí dost a dost, narychlo se prodával Čvančara, aby alespoň něco zůstalo v měšci. Ale i tak si myslím, že kádr má Jablonec rozhodně ligový, v podstatě o jeho setrvání v nejlepší společnosti nemám pochyby. Na každý pád to bude nahoře i dole pořádná divočina.

Zároveň je potřeba dodat, že hlavní postavy klubů, tedy majitele a funkcionáře, manažery nevyjímaje, bude doslova extrémně zajímat, co všechno se ještě objeví ve spisech kauzy Berbr. Ledacos už probliklo, ostatně i Seznam Zprávy už několikrát podrobně referovaly. Jenže při představě, že zatím se na veřejnost dostalo jen několik stránek z fasciklů obsahujících tisícovky listů, se leckomu z fotbalového prostředí může dělat mdlo.

Sakra, kdy už se budu moci zajímat opravdu jen o fotbal?

Reklama

Doporučované