Hlavní obsah

Dej mi jméno pro bižuterii. Aféra přidala další perly do fotbalového slovníku

Foto: Profimedia.cz

V ligové komisi rozhodčích kdysi působil i Roman Berbr osobně. Na archivním snímku z fyzických testů v roce 2006 stojí v pozadí Josef Krula.

Reklama

23. 12. 2021 8:00

Ligové rozhodčí fakticky neřídil jejich šéf Jozef Chovanec ani jeho zástupce Martin Wilczek, ale fotbalový vládce Roman Berbr. Jeho slovo bylo jako zákon. U sudích ovlivňoval vše, ačkoli k tomu oficiálně neměl žádnou pravomoc.

Článek

S novináři se Roman Berbr, ještě coby místopředseda Fotbalové asociace ČR, bavil jen výjimečně. A když už na to došlo, leckdy se přitom tázal, proč prý je mu neustále podsouváno téma rozhodčích. „Přitom já s rozhodčími už spoustu let nemám vůbec nic do činění,“ zněla jeho oblíbená mantra.

Oficiálně neměl mít z pozice své funkce na sudí opravdu žádný dosah. Jak ale prozrazují úryvky z vyšetřovacího spisu, který policie v rámci Berbrova trestního stíhání vede, skutečnost byla podle všeho úplně jiná. Do některých z těchto úryvků měl reportér Seznam Zpráv možnost nahlédnout.

Vyplývá z nich, že kolem rozhodčích, případně delegátů, se nešustlo nic významnějšího, co by Berbr přinejmenším neodsouhlasil. Velmi často ovšem do věci i aktivně vstupoval.

„Berku a Ardyho nech na baráž Pb… nepřetav je,“ instruoval například Martina Wilczeka, místopředsedu komise rozhodčích, že má sudího Berku a Ardeleana „pošetřit“ na utkání baráže, v níž Příbram v roce 2019 úspěšně bojovala s Brnem o ligovou záchranu. V zápasech chybovali oba jmenovaní sudí, výrazněji Ardeleanu, který proto v úvodu další sezony nebyl nasazován do nominací pro nejvyšší soutěž.

„Potřebuji Šotka, politicky potřebné“

Další příklad? „Potřebují vzít Šotka mezi DS na rozh… Stačí až na konci sezony… Je to pro nás politicky potřebné, yes??“ napsal zase Berbr jindy, opět Wilczekovi. Tady šlo zase o to, aby byl Jan Šotek, předseda Okresního fotbalového svazu v Jičíně, dopsán na listinu tzv. delegátů svazových (DS), kteří hodnotí výkony rozhodčích v jednotlivých utkáních.

Na zápasy jezdí i tzv. techničtí delegáti, kteří dohlížejí například na dodržování bezpečnostních prvků a podobně. Berbrem zmíněné politické důvody vyplývaly z toho, že představitelé fotbalových okresů či krajů disponovali na valné hromadě FAČR volebním hlasem. Za volební podporu Berbra a jeho lidí pak mohli být odměněni například pozicí na listině ligových delegátů.

Co je podstatné, Berbr ve svých povelech a rozkazech nenarážel na žádný odpor. Na úrovni nejvyšší soutěže takto dirigoval předsedu komise rozhodčích Jozefa Chovance (o jeho příběhu více zde), jeho zástupce Martina Wilczeka či sekretáře komise Patrika Filípka. Jmenovaní obvykle Berbrovi na jeho diktát odepsali: „To není problém.“ Nebo podobnou souhlasnou formulaci typu: „To je dobrý nápad.“

O patro níž, na Řídící komisi pro Čechy, která řídí třetí ligu ČFL a české divize, měl zase Berbr horkou linku na Václava Kohouta, jenž tam sudí nasazoval také přesně podle toho, jaké dostal od Berbra instrukce.

Zdravím, brácho, dej mi prosím jméno na R pro bižuterii. Spěchá. Čest práci!
Miroslav Ozaniak, minoritní akcionář Opavy

A to mimo jiné na zápasy Slavoje Vyšehrad, kvůli kterým se Roman Berbr a zhruba dvě desítky dalších osob ocitli v centru zájmu policie, jež jim loni v říjnu sdělila obvinění, především z korupčních trestných činů vyplývajících z manipulací fotbalových zápasů (více zde). Berbr a jeho nejbližší kolegové mají vedle toho „na krku“ i obvinění z defraudace prostředků Plzeňského krajského fotbalového svazu v úhrnné výši kolem 2,5 milionu korun.

Berbrovu trestní kauzu policie stále vyšetřuje. Pořád ještě vyhodnocuje důkazní materiál, například z rozhovorů, jež vedl přes komunikační aplikace typu Signal, Threema a WhatsApp.

Jak brácha Ozaniak sháněl bižuterii

O rozhodčích Berbr nedebatoval jen se svazovými činovníky, ale i s lidmi, kteří se pohybovali poblíž ligových klubů. Tak třeba 21. září 2020 napsal Berbrovi jeho přítel ze severní Moravy Miroslav Ozaniak. „Zdravím, brácho, dej mi prosím jméno na R pro bižuterii. Spěchá. Čest práci!“

Ozaniak má coby minoritní akcionář vazbu na opavský klub, v různých obdobích podle informací z fotbalového prostředí Opavě v zákulisí buď pomáhal, anebo naopak, podle toho, jak mu byl zrovna nakloněn management tohoto ligového klubu. V jeho strukturách měl Ozaniak vždy nějaké své lidi, dodnes například technického ředitele Jaroslava Rovňana.

Policejní orgán měl podle poznámky ve spisu za to, že Ozaniak chtěl využít svého vztahu s Berbrem a jeho vlivu na rozhodčí, aby zjistil, kdo bude pískat duel Opavy s Jabloncem, což je město známé výrobou bižuterie.

„To jste hodný, že mi voláte. O mně pořád někdo něco píše, ale nikdo mi nezavolá, až vy,“ sdělil Miroslav Ozaniak reportérovi Seznam Zpráv. „Tam samozřejmě nešlo o žádné ovlivňování rozhodčího. Já chtěl jen vědět to jméno, protože jsem potřeboval přivézt nějakou bižuterii. A stejně mi to jméno nedal.“

V další, pozdější debatě zachycené policií už ale Berbr s Ozaniakem mluví o tom, že Karel je v Rusku. Mohlo jít o sudího Karla Hrubeše, který coby čtvrtý sudí zrovna pobýval na utkání Evropské ligy v Rostově na Donu. O víkendu pak právě Karel Hrubeš pískal utkání Jablonec–Opava 4:1.

„Ošetři si Slav…“

O tom, jak Roman Berbr „neměl s rozhodčími nic do činění“, lépe řečeno o opaku tohoto tvrzení, svědčí třeba těchto pár úryvků z jeho komunikace s Martinem Wilczekem, Chovancovým zástupcem ve vedení komise rozhodčích.

„Dukla bude dávat protest proti Ardymu za pk, teď volali. Dej jim na Slovácko někoho, ať tam nejedou na výlet,“ řešil Berbr v prosinci 2018. Dukla zrovna prohrála 1:2 s Příbramí, když hosté zahájili obrat skóre Rezkovým zásahem z pokutového kopu. Na Slovácku v dalším duelu pískal Duklu sudí Franěk, podlehla tam 0:1.

Dotyční si užili vánoční svátky a 18. února 2019 už Berbr psal Wilczekovi zase: „A ošetři si Slav… m**ají mě, že je R zmydlil.“ Wilczek odepisuje: „Jj, jde tam Tachov.“ Slavia podle všeho reagovala na zápas v Plzni, který pískal sudí Pavel Franěk a Slavia tam podlehla 0:2. Další duel už slávisté nad Slováckem vyhráli 4:0, řídil ho Petr Ardeleanu z Tachova.

A takhle to šlo pořád. „Chrud… někdo šikovný,“ píše třeba Berbr. A Wilczek na to: „Jj, teď Hrubeš.“

Zkraje října 2019 Berbr napsal: „Kancléř jede do Lib… Dej Zelímu vědět, ať je pohoda.“ Policie to rozklíčovala tak, že řeč je o hradním kancléři Vratislavu Mynářovi a jeho oblíbeném týmu ze Slovácka, který jede do Liberce, a zápas píská sudí Zelinka. O komunikaci Berbr–Mynář jsme více psali zde.

Poté, co Berbr určil, že sudí Berku a Ardeleana si má komise nechat na barážové zápasy Příbrami, pěkně svoji činnost shrnul. To když zrovna neměl čas se s Wilczekem potkat. „Ale vše jasné, Berka, baráže, postupy – zaškrtl jsem, kdyby něco, volej.“ Tady je důležitá zmínka o tzv. postupech. Jde o to, že se jednou či dvakrát ročně aktualizovaly listiny rozhodčích pro profesionální fotbal, doplňovali se tam sudí z nižších pater.

„4+2,“ určil například Berbr v dubnu 2020 poměr, že 4 noví sudí budou z Čech a dva z Moravy.

Martin Wilczek, sám bývalý mezinárodní rozhodčí s asistentskou specializací, plnil veškerá zadání bez reptání. Alespoň tedy podle informací, které z policejních dokumentů, jež měl reportér Seznam Zpráv možnost vidět, vyplývají.

Nutno zopakovat, že podle norem má komise rozhodčích fungovat zcela autonomně na vedení svazu. A nikdo, včetně českého místopředsedy, který by vůbec neměl mít dosah na profesionální fotbal, by jí do toho neměl nikterak mluvit a zasahovat.

Na dotaz Seznam Zpráv, zda se k těmto skutečnostem chce vyjádřit, Wilczek odvětil: „Dobrý den, nemám zájem.“

Trestně stíhán není, jeho počínáním by se hypoteticky mohla zabývat Etická komise FAČR. Pokud by tedy Wilczek nadále byl jejím členem. Podle informací redakce se ale v uplynulých dnech členství v asociaci vzdal. Pohled do databáze členů FAČR to potvrzuje.

„Podaný tam nebude!“

Vedle postupů a sestupů sudích mezi třetiligovým a profesionálním fotbalem byla ovšem ve hře i další, ještě atraktivnější platforma, na které absolutistický vládce Roman Berbr uplatňoval svou zálibu v personalistice.

Jde o sestavování tzv. mezinárodní listiny rozhodčích. Sudí, kteří se na ní ocitli, byli delegováni na mezinárodní, či dokonce mezistátní zápasy do zahraničí. Národní asociace mají přidělené kvóty, kolik sudích mohou takto nahlásit. A přidělují jim také pořadí, ke kterému UEFA přihlíží ve svém rankingu.

Ten, kdo je v něm nejvýše, píská ty nejlukrativnější zápasy. Nejvyšší je kategorie Elite, v níž působil Pavel Královec. Rozhodčí z této skupiny pískají i velké turnaje či jejich kvalifikace, zápasy Ligy mistrů a podobně. Sudí z nižších pater rankingu jsou pak nasazováni na další poháry UEFA, jejich mládežnické verze, kvalifikace mladých reprezentací a podobně. Platí pravidlo, že čím vyšší kategorie, tím vyšší diety, tedy odměny. I ty jsou vedle prestiže a symboliky kvality a úspěšnosti jedním z důvodů, proč je mezi sudími o účast na mezinárodních listinách mimořádný zájem.

Ani tuto problematiku si tedy Roman Berbr nenechal ujít. A v září 2019 o ní komunikoval se sekretářem komise rozhodčích Patrikem Filípkem. Ten mu zaslal listinu tak, jak by měla vypadat podle komise. Berbrova reakce: „Ne… Ardy bude na 2. místě, Zelí na 3… a Podaný tam nebude, svědčí u soudu proti nám!!!“

Filípek odepisuje obratem: „OK, ten Ardy, to je jasné, to je chyba, protože je výše v pořadí UEFA. Podaný – volám Martina, předsedu.“ Berbr už jen utrousí: „To volej.“

Na vysvětlenou: Českou jedničkou byl Pavel Královec, na pozicích 2 a 3 prohodil Berbr Petra Ardeleana s Miroslavem Zelinkou. A z listiny asistentů nechal z pozice 10 úplně vyškrtnout Marka Podaného z Brna.

Čím mu zrovna Podaný pil krev? V roce 2015 se proti Berbrovi a jeho praktikám několik rozhodčích vzbouřilo. K Liboru Kovaříkovi se přidal i jeho skoro jmenovec Tomáš Kovařík, zkušený mezinárodní asistent rozhodčího, Antonín Kordula či Radek Kocián. Tehdy ještě komisi rozhodčích řídila Dagmar Damková, Berbrova manželka.

Jmenovaní sudí si do médií postěžovali, že právě Berbr sudí na seminářích řídí, ačkoli k tomu nemá kompetenci. A navíc je prý spolu s Damkovou urážejí a dehonestují. Sudí revolucionáři ve většině případů právě v této souvislosti ukončili i svou rozhodcovskou kariéru.

Dvojice Berbr a Damková veškerou kritiku odmítla, označila ji za účelovou lež. A na všechny zmíněné sudí podala žaloby. Žádala omluvy, po některých i finanční odškodnění za újmu na cti. U soudů pak Berbr s Damkovou své spory s těmito rozhodčími prohrávali.

U hodonínského okresního soudu svědčil ve věci této žaloby podané Berbrem a Damkovou na Antonína Kordulu i mladý asistent rozhodčího Marek Podaný. Protože víceméně potvrdil Kordulovu verzi, vyhodnotil si to Berbr už citovanými slovy „svědčí proti nám“. A zařídil vyhození Podaného z mezinárodní listiny.

Sekretář komise Patrik Filípek brzy nato informoval Berbra, že místo Podaného bude na listinu dopsán Adam Horák z Olomouce.

Policejní vyšetřovatel si do spisu poznamenal: „Z uvedené komunikace je patrné, že návrhy na sestupy a postupy rozhodčích či udržení rozhodčích na listině profesionálních rozhodčích odsouhlasoval Roman Berbr, ačkoli k tomu neměl žádný mandát.“

„Bylo to jinak,“ říká Filípek. Ale jak?

Podle policisty bylo také zjevné, že „ten, kdo se mu (Berbrovi) nějakým způsobem vzepřel nebo postavil do opozice, byl potrestán. Uvedenými kroky překračoval mnohonásobně svou pravomoc, což mu vedení FAČR umožňovalo.“

Redakce Seznam Zpráv oslovila v této věci bývalého sekretáře komise rozhodčích Patrika Filípka, s nímž Berbr o mezinárodní listině komunikoval.

Na dotaz, zda Berbr odsouhlasoval listiny a zasahoval do nich, Filípek odvětil: „Ne, takhle to nebylo.“

Na vyplývající dotaz, jak to tedy bylo, Filípek odpověděl: „Já už nejsem zaměstnancem FAČR, a když vidím, jak se ty odposlechy dávkují a kam to směřuje, musím říct, že to podle mě není objektivní.“

Žádost, aby tedy svým vyjádřením vnesl do celé věci víc objektivity, bohužel Filípek odmítl: „Ne, k žádným kauzám se vyjadřovat nebudu.“

Podobně se k ničemu nehodlá vyjadřovat ani samotný Roman Berbr. „Můj klient nemá zájem v tuto chvíli cokoli komentovat,“ sdělil redakci jeho právní zástupce Tomáš Gřivna.

Dlužno dodat, že Fotbalová asociace ČR, na jejíž půdě se za Berbrova působení děla zjevná pochybení spočívající přinejmenším v překračování kompetencí, jež mohla vést k manipulacím rozhodčích, každoročně inkasuje od státu na dotacích zhruba půl miliardy korun.

V řadě kauz už soudy označily fotbal za oblast veřejného zájmu. I proto se redakce Seznam Zpráv rozhodla veřejnost s informacemi, které pocházejí z policejních dokumentů, právě v těchto souvislostech seznámit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované