Hlavní obsah

Katar byl malou fotbalovou olympiádou. V Americe 2026 čekejte opak

Foto: Lukáš Pečeňa, Seznam Zprávy

Před zápasem Brazílie–Srbsko.

Reklama

Fotbalový šampionát je obrovskou nejen sportovní událostí, nýbrž i společenskou. Posouvá rovněž poznatky v medicíně či psychologii, ale i ve vývoji technologií. Nejinak tomu bylo letos v Kataru.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě než se poprvé koplo do míče, byl Katar nejkontroverznější destinací, kam fotbalový šampionát dosud zavítal. Alespoň to tak vypadalo.

Připomeňme: protesty proti porušování lidských práv v Kataru, zakázané duhové pásky kapitánů, klima, které si vynutilo nezvyklý termín, FIFA a její odlišný metr v posuzování ožehavých témat (podpořila snahy za nezávislou Palestinu, ale vystoupit ukrajinskému prezidentu bylo zakázáno).

Po skončení turnaje vidí většina zúčastněných především výhody katarského pořadatelství: vše na jednom místě, vše klapalo, fotbal stál za to.

Výběr vadil jen Evropě

Od začátku byl silně zpochybňován výběr pořadatele 22. mistrovství světa. Maličký Katar s něco málo přes dvěma miliony obyvateli (podle odhadu z roku 2014 154. místo na světě), bez výraznějších fotbalových tradic, kde je v době, kdy se světové šampionáty pořádaly – na přelomu června a července – nesnesitelné vedro.

Tuto výtku rozmetal hned při přidělení turnaje tehdejší předseda Joseph Blatter, o němž bylo jinak dobře známo, jak rád vyhoví lidem s nabobtnalými bankovními konty. „Kde mohou žít lidé, může se hrát i fotbal,“ předložil krédo, kterým se fotbalové orgány řídily.

Horko, které by jinak ohrožovalo zdraví účastníků, bylo vyřešeno přesunem turnaje do sklonku podzimu, navíc se zápasy hrály v klimatizovaných halách. Nelíbilo se to jenom evropským zástupcům, jimž se dosud vše podřizovalo. Stačí jen připomenout, že šampionáty v Jižní Americe probíhaly v tamějších klimatických podmínkách rovněž v zimě, ale více hráčům vadil chlad. Například v chilském městě Rancagua, kde Československo v roce 1962 porazilo ve čtvrtfinále Maďarsko 1:0, bylo jen osm stupňů a často v těchto měsících padají teploty pod bod mrazu.

V Mexiku (1970 a 1986) pro změnu zatěžovaly lidský organismus vysoké nadmořské výšky. Guadalajara, hlavní město provincie Jalisco, kde československý výběr prohrál v roce 1970 všechny zápasy základní skupiny s Brazílií (1:4), Rumunskem (1:2) a Anglií (0:1), leží ve výšce 1566 metrů. Jen Sněžka udává v českém přehledu vyšší bod – 1603, další v pořadí Luční a Studniční hora (rovněž Krkonoše) jsou nižní – 1555 metrů nad mořem.

V Kataru bylo příjemně.

MS ve fotkách (Článek pokračuje pod galerií.)

+15

Rovněž úzký prostor vyvolával rozpaky. Celý Katar čítá jen 11 437 km², největší český kraj – Středočeský – má jen o něco méně: 10 928 km², kdyby se k tomu připočetla rozloha hlavního města Prahy (496 km²), zabírá celek větší území než arabský stát.

Pro fotbalovou událost to však bylo přínosem. „Fanoušci přivítali, že se všechno odehrálo v jednom místě,“ posoudil přímo z dějiště předseda české fotbalové asociace Petr Fousek. „Bylo skvělé, že všechno bylo na dosah,“ přidal se Vladimír Šmicer, vicemistr Evropy 1996. „Fotbalová olympiáda,“ našel výstižný příměr.

Příští šampionát se bude rozprostírat přes celý severoamerický kontinent, hostí ho společně Kanada, USA a Mexiko. Vzdálenosti ohromné. Nejen pro fanoušky, ale i týmy, pro něž bud složité přemisťovat se, najít ubytování, tréninkové plochy a také rehabilitovat. „Úplně se toho děsím,“ přiznává Jan Koller, nejlepší střelec v historii české reprezentace.

V plné síle

Když v roce 1904 byla založena FIFA (Fédération Internacional de Football Association), dala si do stanov, že jen ona může pořádat setkání nejlepších týmů světa na nejvyšší úrovni. A jasně z nich vyplývala výzva, aby se všichni hráči soustředili, aby se na takovém podniku představili v nejlepší formě.

Katar podzimním termínem toto přání – požadavek – splňoval. Nebo se aspoň k němu přibližoval. Když v roce 2014 na šampionátu v Brazílii vybouchlo Portugalsko, neboť nepostoupilo za základní skupiny (Německo, USA, Ghana), valila se na útočníka Cristiana Ronalda, který se považoval za nejlepšího fotbalistu světa, zdrcující kritika.

Zastal se ho jeho agent Jorge Mendes. „Cristian má za sebou nesmírně náročný rok, kdy musel podávat neustále skvělé výkony v Lize mistrů, ve španělské lize a dalších soutěžích,“ upozornil na jeho zatížení. „A teď má místo odpočinku ještě jet na světový šampionát na druhý konec světa a zářit?“ položil otázku. „Není to robot,“ zdůraznil.

Letos šampionát vklouzl do poloviny evropského ročníku, každá asociace odložila několik ligových kol, hráči se mohli nachystat. Některé osobnosti sice zrušily účast pro zranění – Karim Benzema, Sadio Mané, N´Kolo Kanté – ale tomu se nevyhne žádná část sezony. Ti, kteří přijeli, ukazovali ovšem všechno, co v nich je.

Opět k nelibosti trenérů bohatých evropských klubů. Není tajemstvím, že italský kouč Carlo Ancelotti, jenž vede královský Real Madrid, vyčítal chorvatskému kolegovi Zlatku Dalićovi, že příliš přetěžuje stěžejního hráče svého týmu záložníka Luku Modriće. Osobně ho prosil, ať ho nechá odpočinout, aby ho měl fit na jarní kola Ligy mistrů. Nešlo to, Chorvati hráli každý zápas o bytí a nebytí.

Naprosto rozhození jsou pak trenéři anglických klubů, nejstarší soutěž na světě – uznávaný Anglický pohár – nabíhá už v den zimního slunovratu, tedy 21. prosince, a hned navazuje Premier League. Hráči neměli dovolenou, neodpočinuli si. Čí je to ovšem problém?

Šampionát se za čtyři roky přesune opět do evropského (a severoamerického) léta. Bude mít ovšem 48 účastníků, do play-off postoupí 32 týmů. Tedy o několik zápasů víc. „Ponechal bych katarský model,“ říká Koller. „Měla by se udržet kvalita, ne zvyšovat kvantita,“ je Šmicer stejného názoru.

Pozdní podzimní termín vyhovoval i fanouškům. „Byl klid, žádné dovolené a stresy, měl jsem přehled a moc jsem si to užil,“ chválí olympijský vítěz 1980 Ladislav Vízek.

Další zápasy navíc

Až desetiminutové nastavování času po uplynutí řádné hrací doby, přičemž minuty naskakovaly i po první půli a v prodloužení, přineslo neobvyklou zátěž pro aktéry utkání. Rozhodčí dostali přísné doporučení veškerou promeškanou dobu nesportovním chováním – poleháváním, simulováním, zakopáváním balonů, zdržováním – nahradit.

A činili tak.

Jestliže bude tento trend pokračovat, a náklonnost ze strany odpovědných orgánů je tomu silná, dozná fotbal zase docela podstatné změny. Přestože se může střídat pět hráčů, což byla na šampionátu také premiéra, musejí trenéři po stránce fyzické i psychické na to své svěřence připravit. Rovněž další úkol pro zdravotní zajištění, především pro fyzioterapeuty.

Ozývají se však hlasy, že půjde jen o přechodnou dobu. Jako se hráči učí, aby v pokutovém území nefaulovali, neboť vše odhalí VAR, tak je budou trenéři odrazovat od zdržování, protože se tím skoro ničeho nedosáhne. Rozhodčí zameškanou dobu nastaví.

Navíc tento neodhadnutelný časový prostoj dosti vadí televizním společnostem, které za práva zaplatily velké peníze a nemohou si připravit reklamní vstupy.

Ženy a VAR

Rozhodčí se stali opět předmětem velkých diskuzí, přestože byli vybráni ti nejlepší ze všech kontinentů. Jejich nejednotný metr, netrestání surové hry, posuzování penaltových zákroků, některým se utkání v záběru úplně rozpadlo.

Velice kladně však byla přivítána kalibrovaná čára, která vlastně vymýtila diskuze okolo ofsajdu. Byla přesná, ale hlavně rychlá. Jestliže prvotní technologii trvalo skoro čtyři minuty, než situaci vyhodnotila, druhá generace posunula časový odstup na polovinu, nejvyspělejší program už to zvládá za patnáct sekund. „Jsem pro, aby technika tyto složité situace vyřešila,“ vítá její vstup Evžen Amler, poslední český rozhodčí na mistrovství světa – 1998 ve Francii a 2002 v Asii.

Trochu zdrženlivý je ovšem k častým zásahů VAR při posuzování jiných situací. „Vadí mi, že se kouskuje hra a rozhodčí přestává být osobností, aby vzal na sebe odpovědnost, a čeká na videozáběry,“ namítá. „VAR by měl rozhodčímu pomáhat, nikoli ho opravovat,“ předkládá svůj postoj. „Kolega u obrazovky okamžitě hlavnímu sdělí: za tvými zády faul na vyloučení, jasná penalta a tak dále,“ nastiňuje model spolupráce. Nezavrhuje tím lidský faktor, jakkoli nedokonalý.

Katarský šampionát přinesl zásadní zlom: poprvé v historii bylo utkání svěřeno do ženských rukou. Duel ve skupině E Kostarika–Německo řídila jako hlavní rozhodčí Francouzka Stéphanie Frappartová, asistovaly jí na pomezí Neuza Backová z Brazílie a Karen Medinová z Mexika.

I když hodnocení jejich odvedené práce bylo velice pozitivní, otazníky, zda se má v nasazování žen na zápasy mužů pokračovat, nadále vsí ve vzduchu. Výtka, že muži nepískají zápasy žen na nejvyšší úrovni, jsou silné, na druhé straně samy ženy potvrzují, že při jejich výkonnostním růstu jim utkání žen nic nedávají, naopak každý duel v kategorii mužů je pro ně víc než maturita.

A FIFA chce nasazovat i pro soutěže žen jenom ty nejlepší ze svého sboru.

Velice logicky pak zní návrh, který přechází téměř v požadavek, že kdo chce řídit střetnutí mužů, musí splnit velice náročné testy ať teoretické, psychické, ale i fyzické. Zkušenosti z maďarského svazu potvrzují, že je to velmi složité až nesplnitelné.

Co se ze šampionátu promítne do pravidel a jejich výkladu, školení a doporučení, se ukáže ale až příští ročník, nikoli už v jarní sezoně. Příslušný orgán totiž vyhodnocuje poznatky vždy v červenci, mohl tedy v minulosti rychle reagovat na vyzkoušené zkušenosti.

Katar proběhl však na sklonku podzimní sezony, na návody pro své soutěže si budou muset v jednotlivých zemích tedy počkat.

Čtěte více o MS ve fotbale v Kataru na Sport.cz

MS ve fotbale v letošním roce probíhá v netradičním zimním termínu od 20. listopadu do 18. prosince 2022 v Kataru.

Reklama

Doporučované