Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V extralize se o nich nemluví tolik, nadcházející sezona by to mohla ale změnit. Vybrali jsme tři hráče, kteří mají šanci vyskočit v hierarchii svých týmů výrazně výš. Argumentem jsou výkony a data z minulé sezony.
Příjemný risk
Tomáš Tomek (Kladno)
Dva góly ve 20 zápasech za Spartu a pak sezona v 1. lize. Tohle jsou základní fakta, která nikoho neomráčí. Stejně se dá ale pochopit, proč Kladno Tomáše Tomka podepsalo.
Když končil v juniorské extralize, v roce 2022 ovládl bodování obránců, i když odehrál jen 39 zápasů, a v play off pak pokračoval stejně. Zatím to nevypadá, že by měl podobně kouzlit v dospělém hokeji. Jen se z uvedené bilance dá vycházet, že se s rolí hráče, který má být silný v ofenzivě, dovede vyrovnat a přijmout ji. Teď je mu 22 let, což je ideální doba se naplno prosadit v extralize.
Předpoklady, že by si mohl umět poradit, se dají najít ve statistice očekávaných gólů v přepočtu na 60 minut hry. Pokud si vyskládáte na tuhle linii všechny obránce extraligy, vzniká dobrá platforma pro jejich porovnání, které nezkresluje odehraný čas v zápase.
No a ve hře 5 na 5 vykazuje Tomek vyšší počet očekávaných gólů než například hvězda Plzně Petr Zámorský (Plzeň) nebo Phil Pietroniro, který dovedl v minulé sezoně podporovat dobře útok na Kladně.
Útočná aktivita obránců na 60 minut hry | Sport SZ
jméno | střely na bránu | očekávané góly | góly |
---|---|---|---|
Zámorský (Plzeň) | 7,85 | 0,28 | 0,15 |
Čerešňák (Pardubice) | 4,83 | 0,21 | 0,43 |
Košťálek (Vítkovice) | 5,22 | 0,22 | 0,14 |
Tomek (Sparta) | 5,66 | 0,33 | 0,6 |
Tomek v sobě má talent směrem do ofenzivy, dovede na modré čáře rychle posunout puk, nahrát bez míchání s kotoučem hned do strany i podpořit útok a vystřelit.
Mírné riziko u něj spočívá v tom, že nastupoval ve Spartě, tedy v týmu, který dominoval přes celou základní část. Takže se očekává, že by tady měl hokejista hrát hodně s pukem a spíš útočit než bránit.
Na druhou stranu pro ofenzivního hráče je těžké, když má být kreativní a nehraje tolik. Jen desetkrát odehrál Tomek přes 10 minut a jen třikrát přes 15 minut. Přes hvězdy se v hierarchii Sparty nedostal.
Ovšem předvedl, že extraligu by hrát mohl. Nepropadal a dokonce měl překvapivě silná defenzivní data. Tady je ovšem znovu potřeba brát v úvahu sílu Sparty. Prakticky nikdo neměl kvalitu, aby ji dokázal přehrávat. Jen je to u Tomka signál, že je už připravený na větší šanci.
Kladno je přesně destinací, aby ukázal, jestli na extraligu má a v jaké roli. Plusem pro Rytíře je, že nepůjde o drahé jméno na soupisce. Tohle je z pohledu klubu hodně příjemný risk, buď se ze sparťanského odchovance vyklube dobrý extraligový hráč, nebo to nevyjde a příště se dá ve stejné pozici zkusit někdo další.
Důkazem, že dopředu nikdy nevíte, jak dobrý hráč opravdu může být, je třeba reprezentant Jan Rutta. Sezony, kdy začal v extralize dělat stabilně přes 20 bodů, začal přidávat až od čtyřiadvaceti let. Do té doby taky nebylo vůbec jisté, jestli se prosadí.
Říká si o větší čas
Alex Rašner (Olomouc)
Olomoucký bek je v 29 letech už v soutěži poměrně zavedeným jménem. Odehrál 254 zápasů, takže jeho jméno na našem seznamu může působit tak nějak nepatřičně. Ale kdepak, místo tady má. On totiž dovede být daleko důležitějším hráčem, než to vypadá.
Na ledě průměrně odehrál 14:59 minut, ale Olomouc by ho mohla a nejspíš i měla využívat o dost víc. Tým skončil v minulé sezoně poslední a Rašner byl jediný bek, se kterým měl pozitivní gólovou bilanci ve hře pět na pět (14:13).
Rozdíl mezi inkasovanými góly s hráčem a bez něj
- Vukojevic (Mountfield HK) -1,69
- Pýcha (Č. Budějovice) -1,29
- Rašner (Olomouc) -0,99
- Mudrák (Mountfield HK) -0,96
- Jank (Třinec) -0,94
Statistika ukazuje, kolik branek tým inkasuje v přepočtu na 60 minut čisté hry s hráčem na ledě a bez něj. Záporné znaménko značí, o kolik gólů méně tým inkasuje.
Důležité pro Olomouc ale je, že Rašner má v sobě solidní ofenzivní potenciál. Poslední ročník skončil v baráži, nejlepší obránce Jakub Sirota odešel do Sparty. A Rašner je hráč, který má rád puk, dovede svému týmu pomoci tím, že založí útok s kotoučem na hokejce. Dovede projet do útočného pásma, nehraje na náhodu. Hru „nahodíme – uvidíme“ nepreferuje.
Před sezonou Olomouc bude patřit ve většině typů na dno extraligy. Když takovou předpověď schytala dřív, našel se v kádru vždycky někdo, kdo hrál daleko lépe, než se čekalo. Teď by to mohl být právě Rašner.
V 1. lize uměl být hodně produktivní (24 bodů ve 39 zápasech za Havířov), není žádný střelec, ale dovede být konstruktivní, zapojit se do kombinace. Tohle je cesta, kde by ho Olomouc měla umět využít.
Bude potřeba rozdělit 140 minut, které dostal v minulé sezoně na přesilovce Sirota. Patrně se počítá, že by je mohl dostat Trevor Cosgrove, jenž přichází ze druhé nejvyšší švédské soutěže. Ale nemělo by se zapomenout na Rašnera. Sirota uměl nahrát za 60 minut hry průměrně na 4,98 střely, Rašner na 5,1.
Defenzivní trefa
Michael Vukojevic (Mountfield HK)
Požadavky na defenzivní monstra se s vývojem hokeje mění. Dřív stačilo, když dovedl být takový chlap silný a tak trochu masochista, že z něj šel strach, jak dovede hrát tvrdě. Jenže s posunem pravidel a neustálým zrychlováním hry se nároky mění.
Moderní defenzivní obránce potřebuje být obratný a rychlý, aby nedělal zbytečné zpomalovací fauly vyplývající ze špatného pohybu. Dál je důležité, aby v sobě měl vnímání hrany mezi tvrdostí a brutalitou. Od takového hráče nepotřebujete, aby dvakrát za sezonu dostal trest na pět zápasů. Poslední požadavek: hodí se ruce, které dovedou nahrát, ne jen vyhazovat puky o mantinel ven.
Michael Vukojevic přišel na konci minulé sezony z Lahti a přesně takhle vypadal. Splňoval nejvyšší nároky na defenzivního obránce. V play off mu výkon trochu spadl, vypadalo to, že není zdravotně úplně v pořádku.
Ale jeho práce v základní části? Hodně zaujala jeho nesmlouvavost. Soupeře dovedl od puku odříznout jak řezník. Tvrdě, bez emocí, konec akce. Teď hrajeme my. Dobře uměl blokovat střely, rychle pochopil, co se po něm chce. Současně se snažil o podporu útoku, jen tady by mohl pedál ještě přišlápnout. Se závěrem sezony jako kdyby o tuhle situaci ztratil zájem.
Podíl zablokovaných střel soupeře ze všech střel
- Marcel (Vítkovice): 13,69 %
- Mikliš (Sparta): 12,65 %
- Nedomlel (Třinec): 12,51 %
- Gulaši (Kometa): 11,82 %
- Vukojevic (Mountfield HK): 11,76 %
Statistika ukazuje, jaký procentuální podíl soupeřových střel dokázal hráč při hře pět na pět zastavit svým vlastním tělem.
Zásadní u Vukojevice ovšem je, jak dovede bránit. Úspěšnost soupeře, že vstřelí gól, když se na ledě pohyboval zrovna kanadský bek, činila pouze 3,35 %, což je v extralize elitní kategorie na úrovni špičkových defenzivních obránců Šimka, Nedomlela nebo Zábranského. Po 11 zápasech jde tedy o velmi nízký vzorek, ale na nízké zápasové číslo se dá koukat i opačnou optikou.
Na to, že přišel do extraligy na konci ledna, tak si na její úroveň zvykl až nečekaně rychle. A brankářům s ním na ledě bylo bezpečno. Tady je ještě jedna důležitá statistika, bylo o 27 % pravděpodobnější, že dá Mountfield HK s Vukojevicem na ledě gól, než že by ho inkasoval. Pětadvacetiletý bek měl vliv na svůj tým a může ho mít v další sezoně ještě větší.